Election Opinion Polls Interpretation
Název práce v češtině: | Interpretace volebních výzkumů veřejného mínění |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Election Opinion Polls Interpretation |
Klíčová slova: | interpretace výzkumů veřejného mínění|zpravodajství o výzkumech veřejného mínění|zpravodajské hodnoty|komerční zpravodajské hodnoty|Twitter robot |
Klíčová slova anglicky: | Polls interpretation|polls media coverage|news values|commercial news values|Twitter robot |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | angličtina |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 23.11.2018 |
Datum zadání: | 13.12.2018 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 19.12.2018 |
Datum a čas obhajoby: | 23.01.2023 09:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 16.12.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 23.01.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Výzkumy politických preferencí ovlivňují jednání voličů. Výsledky průzkumů jsou většině společnosti zprostředkovávány médii, jejichž různá interpretace může tudíž ovlivnit výsledky voleb. Zároveň jsou volební výzkumy ve veřejném diskurzu jedněmi z nejviditelnějších výstupů asociovaných se sociologií, a jejich případně chybná interpretace tedy ovlivňuje vnímání sociologie jako vědy mezi širší veřejností. Teorie Východiskem bude pojetí přístupu médií k volebním průzkumům jako ke koňským závodům: „horse race journalism“ (Iyengar a kol.: 2004). Podle této teorie jsou případné dezinterpretace výzkumů veřejného mínění dané tím, že primárním zájmem producentů mediálních sdělení není přesnost v interpretaci výzkumů. Při vlastní interpretaci výzkumů budu vycházet z frekvenční statistiky (Bethlehem: 2018). Výzkumné otázky Jak jsou médii interpretovány výsledky volebních průzkumů? Která jejich zjištění jsou zdůrazňována a která naopak upozaďována? Objevují se chyby v mediální interpretaci výsledků průzkumů? Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými médii při interpretaci, a jaké jsou rozdíly v interpretaci výzkumů provedených různými společnostmi? Hypotézy Média ve svých interpretací zdůrazňují: * pozici politického uskupení s největšími preferencemi; * uskupení, která nepřekročila pětiprocentní preference nehledě na intervaly spolehlivosti; * růsty nebo poklesy politických uskupení nehledě na intervaly spolehlivosti. Výzkumy, jež v tiskové zprávě podrobně upozorňují na limity svých výsledků, jsou méně často chybně interpretovány v médiích. Metoda Analýza mediálních zpráv referujících o výsledcích výzkumů volebních preferencí. Na článcích a zprávách z médií za období 20. 8. 2017 až 20. 11. 2018 provedu obsahovou analýzu podle Riffeho, Lacyho a Fica (2014). Budu se předběžně zaměřovat na přítomnost různých chybných a nechybných interpretací; polohu konkrétního jevu v nadpisu / perexu / průběžné pozici v textu; a důležitost, která je připisována jednotlivým součástem interpretovaného výzkumu. Předmětem zájmu budou i rozdíly mezi médii a mezi výzkumnými společnostmi. Data Články a zprávy z celostátních médií, které byly vydány vždy do dvou dnů od zveřejnění volebního výzkumů a alespoň 50 slovy výzkum interpretují. Média budou zahrnuta podle jejich přítomnosti ve zdrojích archivu firmy Newton Media. Struktura Práce bude mít tři hlavní součásti: kompilaci literatury na téma medializace volebních průzkumů a jejich správné interpretace; obsahovou analýzu medializace českých průzkumů politických preferencí za poslední rok; a poslední část bude edukovat autory mediálních článků prostřednictvím automatizovaných twitterových reakcí na případné chybné interpretace výzkumů. Přínos práce Edukace tvůrců mediálních sdělení o interpretaci průzkumů veřejného mínění. Taktéž přínos k poznání o nejpřitažlivějších aspektech výzkumů pro média a o obvyklých interpretacích jejich výsledků může být vodítkem pro autory průzkumů. |
Seznam odborné literatury |
Bethlehem, Jelke (2018). Understaning Public Opinion Polls. CRC Press. Crespi, I. (1980). Polls as Journalism. Public Opinion Quarterly, 44(4, Polls and the News Media: A Symposium), 462. Dunwoody, S., & Griffin, R. J. (2013). Commentary: Statistical reasoning in journalism education. Science Communication, 35 (4), 528–538. Frankovic, K. (2005). Reporting "The Polls" in 2004. Public Opinion Quarterly, 69 (5), 682-697. Hrbková, L., & Chytilek, R. (2013). Předvolební průzkumy veřejného mínění a předpojatost tisku v České republice. Politologický časopis - Czech Journal of Political Science, 20(1), 32–48. Iyengar, S., Norpoth, H., & Hahn, K. (2004). Consumer demand for election news: The horserace sells. The Journal of Politics, 66, 157–175. Krejčí, J. (Ed.). (2004). Kvalita výzkumů volebních preferencí (1. vyd). Praha: Sociologický ústav AV ČR. Matthews, J. S., Pickup, M., & Cutler, F. (2012). The Mediated Horserace: Campaign Polls and Poll Reporting. Canadian Journal of Political Science, 45(02), 261–287. Masarykova, univerzita. (2006). Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. (D. Čaloud, T. Foltýn, V. Havlík, & A. Matušková, Ed.) (1. vyd). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Riffe, Daniel, Stephen Lacy, Frederick Fico (2014). Analyzing Media Messages. Using Quantitative Content Analysis in Research. Routledge. |