Election Opinion Polls Interpretation

• Název práce v češtině: Interpretace volebních výzkumů veřejného mínění
• Název v anglickém jazyce: Election Opinion Polls Interpretation
• Klíčová slova: interpretace výzkumů veřejného mínění|zpravodajství o výzkumech veřejného mínění|zpravodajské hodnoty|komerční zpravodajské hodnoty|Twitter robot
• Klíčová slova anglicky: Polls interpretation|polls media coverage|news values|commercial news values|Twitter robot
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.11.2018
• Datum zadání: 13.12.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.12.2018
• Datum a čas obhajoby: 23.01.2023 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.12.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 23.01.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Výzkumy politických preferencí ovlivňují jednání voličů. Výsledky průzkumů jsou většině společnosti zprostředkovávány médii, jejichž různá interpretace může tudíž ovlivnit výsledky voleb. Zároveň jsou volební výzkumy ve veřejném diskurzu jedněmi z nejviditelnějších výstupů asociovaných se sociologií, a jejich případně chybná interpretace tedy ovlivňuje vnímání sociologie jako vědy mezi širší veřejností.
Teorie
Východiskem bude pojetí přístupu médií k volebním průzkumům jako ke koňským závodům: „horse race journalism“ (Iyengar a kol.: 2004). Podle této teorie jsou případné dezinterpretace výzkumů veřejného mínění dané tím, že primárním zájmem producentů mediálních sdělení není přesnost v interpretaci výzkumů. Při vlastní interpretaci výzkumů budu vycházet z frekvenční statistiky (Bethlehem: 2018).
Výzkumné otázky
Jak jsou médii interpretovány výsledky volebních průzkumů? Která jejich zjištění jsou zdůrazňována a která naopak upozaďována? Objevují se chyby v mediální interpretaci výsledků průzkumů? Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými médii při interpretaci, a jaké jsou rozdíly v interpretaci výzkumů provedených různými společnostmi?
Hypotézy
Média ve svých interpretací zdůrazňují:
* pozici politického uskupení s největšími preferencemi;
* uskupení, která nepřekročila pětiprocentní preference nehledě na intervaly spolehlivosti;
* růsty nebo poklesy politických uskupení nehledě na intervaly spolehlivosti.
Výzkumy, jež v tiskové zprávě podrobně upozorňují na limity svých výsledků, jsou méně často chybně interpretovány v médiích.
Metoda
Analýza mediálních zpráv referujících o výsledcích výzkumů volebních preferencí. Na článcích a zprávách z médií za období 20. 8. 2017 až 20. 11. 2018 provedu obsahovou analýzu podle Riffeho, Lacyho a Fica (2014). Budu se předběžně zaměřovat na přítomnost různých chybných a nechybných interpretací; polohu konkrétního jevu v nadpisu / perexu / průběžné pozici v textu; a důležitost, která je připisována jednotlivým součástem interpretovaného výzkumu. Předmětem zájmu budou i rozdíly mezi médii a mezi výzkumnými společnostmi.
Data
Články a zprávy z celostátních médií, které byly vydány vždy do dvou dnů od zveřejnění volebního výzkumů a alespoň 50 slovy výzkum interpretují. Média budou zahrnuta podle jejich přítomnosti ve zdrojích archivu firmy Newton Media.
Struktura
Práce bude mít tři hlavní součásti: kompilaci literatury na téma medializace volebních průzkumů a jejich správné interpretace; obsahovou analýzu medializace českých průzkumů politických preferencí za poslední rok; a poslední část bude edukovat autory mediálních článků prostřednictvím automatizovaných twitterových reakcí na případné chybné interpretace výzkumů.
Přínos práce
Edukace tvůrců mediálních sdělení o interpretaci průzkumů veřejného mínění. Taktéž přínos k poznání o nejpřitažlivějších aspektech výzkumů pro média a o obvyklých interpretacích jejich výsledků může být vodítkem pro autory průzkumů.

Seznam odborné literatury

Bethlehem, Jelke (2018). Understaning Public Opinion Polls. CRC Press.
Crespi, I. (1980). Polls as Journalism. Public Opinion Quarterly, 44(4, Polls and the News Media: A Symposium), 462.
Dunwoody, S., & Griffin, R. J. (2013). Commentary: Statistical reasoning in journalism education. Science Communication, 35 (4), 528–538.
Frankovic, K. (2005). Reporting "The Polls" in 2004. Public Opinion Quarterly, 69 (5), 682-697.
Hrbková, L., & Chytilek, R. (2013). Předvolební průzkumy veřejného mínění a předpojatost tisku v České republice. Politologický časopis - Czech Journal of Political Science, 20(1), 32–48.
Iyengar, S., Norpoth, H., & Hahn, K. (2004). Consumer demand for election news: The horserace sells. The Journal of Politics, 66, 157–175.
Krejčí, J. (Ed.). (2004). Kvalita výzkumů volebních preferencí (1. vyd). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Matthews, J. S., Pickup, M., & Cutler, F. (2012). The Mediated Horserace: Campaign Polls and Poll Reporting. Canadian Journal of Political Science, 45(02), 261–287.
Masarykova, univerzita. (2006). Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. (D. Čaloud, T. Foltýn, V. Havlík, & A. Matušková, Ed.) (1. vyd). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Riffe, Daniel, Stephen Lacy, Frederick Fico (2014). Analyzing Media Messages. Using Quantitative Content Analysis in Research. Routledge.