Třetí kultura jako kapitál moderní doby

• Název práce v češtině: Třetí kultura jako kapitál moderní doby
• Název v anglickém jazyce: Third Culture as Capital of the Modern Era
• Klíčová slova: transnacionální kultura|děti třetí kultury|kulturní kapitál|sociální kapitál|globalizace
• Klíčová slova anglicky: transnational culture|third culture kids|cultural capital|social capital|globalization
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.11.2018
• Datum zadání: 23.11.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.12.2018
• Datum a čas obhajoby: 10.06.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 10.06.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Markéta Sedláčková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska: Práce bude zaměřena na tzv. třetí kulturu, s ní spjaté děti třetí kultury (Third Culture Kids - TCK) a na možnou spojitost třetí kultury se sociologicky chápaným kapitálem. Třetí kulturu vnímáme jako rozšiřující se fenomén dnešní doby. Vlivem globalizace se lidé neustále přemisťují, stěhují a žijí v různých kulturních prostředích, ať už krátkodobě či na celý život. Děti, které vyrůstají významnou část svého vývojového období v jiné kultuře než je původní kultura jejich rodičů, mohou adoptovat specifickou kombinaci prvků z těchto dvou kultur, a vytvořit tím specifickou, třetí kulturu. Fenomén TCK, prostřednictvím něhož se třetí kultura definuje, je podmíněn prostředím, ve kterém TCK vyrůstá. TCK se v současném pojetí týká především dětí misionářů, vojáků na misích, diplomatů či pracovníků OSN apod. Předpokládáme, že se třetí kulturou se mohou pojit jisté sociálně relevantní výhody, popř. i nevýhody. Je otázkou, zda soubor těchto výhod má dostatečný potenciál pro to stát se kapitálem, který TCK posléze v životě využívají, anebo se jedná jen o náhodné střípky zkušeností.
Cíle: Na základě výsledků analýzy chceme dojít k závěrům, zda je možné považovat třetí kulturu za kapitál moderní doby a případně jakého typu. Kromě toho chceme s tématem třetí kultury a TCK seznámit jak sociologickou sféru, tak širokou veřejnost.
Metodika: Jedná se o přehledovou práci využívající odborné literatury a předešlých výzkumů z oblasti kultury, TCK a lidského kapitálu. Nejprve bude nastíněna problematika TCK a třetí kultury, následně bude představeno téma kapitálu, jak jeho všeobecné pojetí v sociologii, tak konkrétní typy kapitálu (např. finanční, sociální či kulturní), které budou poté vztahovány ke třetí kultuře.
Hypotézy: Předpokládáme spíše pozitivní vztah třetí kultury a kapitálu. Očekáváme například, že třetí kultura dotyčným umožňuje navazovat kontakty s velkým množstvím různorodých lidí. Potenciálním důvodem, proč by třetí kultura nemusela být vnímána jako kapitál spočívá např. v neudržitelnosti získaných zdrojů – vzhledem k častému přemisťování může docházet k rychlému získání kontaktů, ale stejně tak k jejich rychlé ztrátě po změně lokality.
Charakteristika závěrů: Práce je významná svým prvenstvím na české sociologické scéně, představením fenoménu třetí kultury a TCK, o kterém se příliš neví, ačkoliv je vlivem globalizace stále aktuálnější a rozšířenější a výsledek práce může přispět sociologické obci rozšířením pojetí kapitálu.

Seznam odborné literatury

Bell-Villada, G.H., Sichel N., Eidse, F. a Neil E. (2011). Writing Out of Limbo: International Childhoods, Global Nomads and Third Culture Kids. Newcastle Upon Tyne, UK: Cambridge Scholars Pub.
Bourdieu, P. (2012). Sociologické hledání sebe sama. Brno: Doplněk.
Bourdieu, P. (1986). The Forms of Capital. In J. Richardson (Ed.) Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. New York, Greenwood, 241-258.
Butcher, M. (2011). Managing Cultural Change: Reclaiming Synchronicity in a Mobile World. New York: Routledge, Taylor & Francis Group.
Dobson, M. E. (2009). Unpacking Children in Migration Research. In Children’s Geographies, Taylor and Francis Online (s. 355-360).
Gardner, M. R. (2014). Between Worlds. USA: Doorlight publications.
Giddens, A. (2013). Sociologie. Praha: Argo.
Hilgers, M. (2015). Bourdieu’s Theory of Social Fields: Concepts and Applications. London and New York: Routledge, Taylor & Francis Group.
Hoseith, R. (2002). The Advantages and Disadvantages of Third Culture Kids. USA: St. Cloud University.
Igarashi, H. a Saito, H. (2014). Cosmopolitanism as Cultural Capital: Exploring the Intersection of Globalization, Education and Stratification. SAGE Journals, dostupný z:https://doi.org/10.1177/1749975514523935.
Lamont, M. a Lareau, A. (1988). Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments. American Sociological Association.
McRobbie, A. (2006). Aktuální témata kulturních studií. Praha: Portál.
Morgensternová, M., Šulová L. a Scholl L. (2011). Bilingvismus a interkulturní komunikace. Praha: Wolters Kluwer.
Morgensternová, M. a Šulová L. (2007) Interkulturní psychologie: rozvoj interkulturní senzitivity. Praha: Karolinum.
Osborne, T. (2008). The Structure of Modern Cultural Theory. Manchester: Manchester University Press.
Pollock, D. C., & Van Reken, R. E. (2001). Third Culture Kids: Growing Up Among Worlds (Rev. ed.). Boston: Nicholas Brealey Pub.
Piketty, T. (2015). Kapitál v 21. století. ČR: Universum.
Smith, C. D. (1994). The Absentee American. NY: Aletheia Publications.
Šafr, J. a Sedláčková, M. (2006). Sociální kapitál: koncepty, teorie a metody měření. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Šubrt, J. (2010). Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada.
Trabka, A. (2014). Being Chameleon: The Influence of Multiple Migration in Childhood on Identity Construction. Krakow: Pontifical University of John Paul II.
Useem, R. H. a Downie, R. D. (1976). Third-Culture Kids. USA: Today’s Education.
Useem, R. H. a Cottrell A. B. (1996). Adult Third Culture Kids. USA: Aletheia Publication.
Wakeman, F. E. (1988). Transnational and Comparative Research. In Items (s. 85 – 87).
Walters, K. A. (2006). A Story to Tell: The Identity Development of Women Growing Up as Third Culture Kids. Canada: Trinity Western University.