Souvislost přírodních katastrof a sociální důvěry

• Název práce v češtině: Souvislost přírodních katastrof a sociální důvěry
• Název v anglickém jazyce: Connection between natural disasters and social trust
• Klíčová slova: sociální důvěra|přírodní katastrofy|řízení rizik|komunita|Japonsko
• Klíčová slova anglicky: social trust|natural disaster|risk management|community|Japan
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Markéta Sedláčková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.11.2018
• Datum zadání: 22.11.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.02.2019
• Datum a čas obhajoby: 29.01.2020 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.12.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 29.01.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska: Ve vědecké literatuře o přírodních katastrofách je poměrně často zmiňován vztah mezi přírodními katastrofami a společenskou důvěrou. Základní logika této vazby spočívá v tom, že lidé společně usilují o zvládnutí následků přírodní katastrofy a sociální důvěra je tedy posílena v procesu obnovy komunity. Nicméně, dosavadní výzkum svědčí i o tom, že některé typy katastrof můžou mít negativní efekt na sociální důvěru, jelikož vytváří konkurenci o vzácné prostředky. Faktory, které ovlivňují ten či ony dopad přírodní katastrofy na stav sociální důvěry jsou rozmanité a těžce zobecnitelné na různé kulturní okruhy, což je základním zdrojem inspirace pro sepsání této práce.
Cíle: Na základě formulovaných hypotéz zjistit, jaké faktory přispívají　ke zvýšení či poklesu sociální důvěry v　důsledku přírodní katastrofy.
Metodika: Teoretické a metodologické propracování výzkumného cíle, založené na studiu dosavadních výzkumů a literatury k tématu. Následně – vytvoření statistického modelu vlivu přírodních katastrof na sociální důvěru, a to na základě panelového souboru, veřejně přístupných demografických statistik atd.
Hypotézy: Na dopad přírodní katastrofy na sociální důvěru bude mít vliv podoba této katastrofy (tsunami, zemětřesení, atd.)
Na dopad přírodní katastrofy na sociální důvěru bude mít vliv kumulativní poškození majetků, které zapříčinila
Na dopad přírodní katastrofy na sociální důvěru bude mít vliv socioekonomické faktory na úrovni jednotlivých aktérů.
Charakteristika zaěvěrů: V této práci bych chtěla usilovat o příspěvek do diskuze o tom, jak státní instituce můžou zabránit kritickému poklesu sociální důvěry v komunitách postižených katastrofou.

Seznam odborné literatury

Albrecht, F. (2018). Natural hazard events and social capital: the social impact of natural disasters. Disasters, 42(2), 336–360. https://doi.org/10.1111/disa.12246
Kang, S. H.& Skidmore, M. (2018). The Effects of Natural Disasters on Social Trust: Evidence from South Korea. Sustainability, Vol 10, Iss 9, p 2973 (2018), (9), 2973. https://doi.org/10.3390/su10092973
Toya, H., & Skidmore, M. (2014). Do natural disasters enhance societal trust? Kyklos, 67(2), 255–279. https://doi.org/10.1111/kykl.12053
Yamamura, E. (2010). Effects of Interactions among Social Capital, Income and Learning from Experiences of Natural Disasters: A Case Study from Japan. Regional Studies, 44(8). 1019-1032.
Yamamura, E., Tsutsui, Y., Yamane, C., Yamane, S., & Powdthavee, N. (2015). Trust and Happiness: Comparative Study Before and After the Great East Japan Earthquake. Social Indicators Research, 123(3), 919–935. https://doi.org/10.1007/s11205-014-0767-7