Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií
| Název práce v češtině: | Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Subjective evaluation of adverse reactions of antiepileptic drugs in patients with epilepsy |
| Klíčová slova: | epilepsie|antiepileptika|nežádoucí účinky|subjektivně vnímané nežádoucí účinky|kognice|emoce |
| Klíčová slova anglicky: | epilepsy|antiepileptics|side effects|subjectively perceived side effects|cognition|emotions |
| Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Alena Javůrková, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 08.11.2018 |
| Datum zadání: | 08.11.2018 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.11.2018 |
| Datum a čas obhajoby: | 04.09.2019 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 17.07.2019 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 04.09.2019 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | prof. PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. |
| Konzultanti: | doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Prevalence epilepsie v ČR je přibližně stejná jako v ostatních evropských zemích, tedy kolem 0,5 až 1 % populace. Současná léčba tohoto onemocnění spočívá především v podávání antiepileptik, která vede v ideálním případě ke snížení frekvence záchvatů. Z literatury je zřejmé, že různé druhy antiepileptik mohou vést k různým nežádoucím účinkům. Cílem diplomové práce je poskytnout hlubší vhled do problematiky subjektivního hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií. V teoretické části se krátce zaměřím na charakteristiku epilepsie, dále pak na jednotlivá antiepileptika včetně popisu jejich nežádoucích účinků a na popis některých metod, které tyto vedlejší účinky měří. Empirická část bude zaměřena na validizaci dotazníku LAEP (G. A. Baker) a na jeho vztah s klinickými a sociodemografickými proměnnými, s některými emočními doménami a s kvalitou života. Získaná data pochází z Centra pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Výsledky práce lze využít v souvislosti s aplikací antiepileptik a jejich vlivu na subjektivní vnímání pacienta, mohou tak sloužit jako vodítko pro samotnou aplikaci a pochopení pacientova subjektivního prožitku vlivem účinků těchto léků. |
| Seznam odborné literatury |
| AlRuthia, Y. S., Almalaq, H., Alzahrani, H., Al-hussain, F., AlGasem, R., & AlMutairi, L. (2017). Arabic translation and cultural adaptation of Liverpool Adverse Events Profile (LAEP) among a sample of epileptic older adults. Tropical Journal of Pharmaceutical Research, 16(8), 1989-1995. Chen, H. F., Tsai, Y. F., Shih, M. S., & Chen, J. C. (2011). Validation of the Chinese version of the Liverpool Adverse Events Profile in patients with epilepsy. Epilepsy research, 94(1-2), 45-52. Cull, Ch., and Goldstein, L.H. (1997). The Clinical Psychologist´s Handbook of Epilepsy. London: Routledge. ISBN: 0-203-13-654-3. Gilliam, F. G., Fessler, A. J., Baker, G., Vahle, V., Carter, J., & Attarian, H. (2004). Systematic screening allows reduction of adverse antiepileptic drug effects A randomized trial. Neurology, 62(1), 23-27. Kuba, R. (2012). Léčba farmakorezistentní epilepsie. Praktické lékárenství, 8(2), 71-75. Panelli, R. J., Kilpatrick, C., Moore, S. M., Matkovic, Z., D'souza, W. J., & O'brien, T. J. (2007). The Liverpool Adverse Events Profile: relation to AED use and mood. Epilepsia, 48(3), 456-463. Perucca, P., & Gilliam, F. G. (2012). Adverse effects of antiepileptic drugs. The Lancet Neurology, 11(9), 792-802. |