Fenomén sladění pracovního a soukromého života - work-life balance

• Název práce v češtině: Fenomén sladění pracovního a soukromého života - work-life balance
• Název v anglickém jazyce: The Phenomenon of Reconciliation of Work and Private Life - Work-life Balance
• Klíčová slova: flexibilní, work-life balance, směrnice 2019/1158
• Klíčová slova anglicky: flexible, work-life balance, Directive 2019/1158
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.11.2018
• Datum zadání: 02.11.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.06.2020
• Datum a čas obhajoby: 04.06.2020 10:15
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 318, 318
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.04.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 04.06.2020
• Oponenti: JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce si klade za cíl představit čtenáři veškeré, v českém právním prostředí aktuálně dostupné, nástroje sociálního práva, sloužící k vhodnému individuálnímu nastavení pracovněprávního poměru, zejména pak jeho pracovních podmínek. Záměrem je poskytnout co nejširší spektrum flexibilních možností výkonu práce a inspirovat tak zaměstnavatele a zaměstnance ke sjednání pro ně nejvýhodnějších podmínek. Tímto krokem by mělo dojít na trhu práce k většímu nárůstu potenciálních zaměstnanců, a v důsledku také k vyšší ekonomické prosperitě zaměstnavatelů. Základ celé úpravy tkví v myšlence spokojených zaměstnanců, kteří budou díky správnému individuálnímu nastavení pracovních podmínek efektivnější a udrží se na pracovním trhu po co nejdelší dobu svého produktivního života. Předpokládejme, že zaměstnanec, který v důsledku vhodných flexibilních podmínek získá více volnosti, jež povede ke sladění jeho pracovního života s životem osobním, bude spokojenější, vyrovnanější a v práci méně frustrovaný než zaměstnanec, který musí dnes a denně volit mezi dvěma esenciálními složkami svého života a jednu z nich nekompromisně upřednostňovat. Takové případy vedou po jistém čase k vyhoření, jakož i k fyzickým či psychickým obtížím, přičemž další pokračování v práci častokrát již není možné. Abychom se vyhnuli právě tomuto problému 21. století, je více než žádoucí zvážit flexibilní instituty pracovněprávního ujednání ihned na počátku sjednávaného vztahu. Předkládaná práce ve své značné části poukazuje na flexibilní ujednání pracovní doby, jakož i na flexibilně volené pracoviště (popřípadě flexibilní místo výkonu práce).
Kromě vyhovujícího nastavení „běžného“ pracovního režimu je stejně tak nutné myslet na sociální události v životě zaměstnance, které mohou pracovněprávní vztah na určitou dobu buďto zcela přerušit, nebo alespoň částečně modifikovat. Další část práce se proto zaměřuje na vybrané důležité osobní překážky zaměstnance související s jeho rodinným životem a na dávky sociálního zabezpečení z nich vyplývající v kontextu nedávno přijaté směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Autorka práce v textu mj. implementuje jednotlivé unijní požadavky do českého právního rámce a navrhuje možné změny příslušných vnitrostátních předpisů.
Práce tak poskytuje ucelený přehled toho, jak celé sociální právo, tedy pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, reaguje na poptávku volnějšího a svobodnějšího nastavení pracovněprávního poměru, a jaké výhody, jakož i úskalí jednotlivé flexibilní instituty přinášejí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis aims to present to its reader all social law instruments currently available in the Czech legal system, serving to adjust the employment relationship individually, particularly working conditions. The intention here is to introduce the widest possible spectrum of flexible opportunities of work and to inspire employers and employees to negotiate working conditions most favourable for them. This step should change the labour market in a way that the knowledge of flexible instruments leads to the expected growth of potential employees, and consequently to greater economic prosperity of employers. The basis of the whole proposed adjustment lies in the idea of satisfied employees who are more efficient and capable of maintaining their position on the labour market for the longest possible period of their working life solely because of appropriate individual arrangements. Let us assume that an employee who gains more freedom due to flexible conditions, leading in turn to a reconciliation of his/her work and personal life, will be more satisfied, stable and less stressed at work then another employee who has to choose between these two essential parts of his/her life and give preference to one of them on a day-to-day basis. Cases like the latter end up in burnout, as well as in physical and psychological problems, where continuing in work is not possible anymore. To avoid the mentioned issue of the 21st century, it is more than desirable to consider flexible legal instruments at the beginning of any negotiation of the employment relationship. Much of the thesis emphasises flexible setting of working time, as well as flexibly chosen workplace (or alternatively, flexible place of employment).
Apart from an appropriate setting of common work schedule, consideration should be given to possible life situations of employees which could suspend the employment relationship in whole or in part, or at least modify it for a certain period. This is the reason why the next part of the thesis is focused on selected employees’ important personal obstacles related to their family life and on adequate social security benefits, all in the context of recently adopted Directive (EU) 2019/1158 of the European Parliament and of the Council of 20 June 2019 on work-life balance for parents and carers and repealing Council Directive 2010/18/EU. Furthermore, the author of this thesis presents an option how to include the individual EU requirements into Czech legal framework and suggests how to amend relevant national laws.
As far as this thesis is concerned, it should be noted that its content provides a comprehensive overview of how social law, an amalgamation of both labour law and social security law, responds to the demand for a freer and more independent composition of an employment relationship. Moreover, it also contains pros and cons of individual flexible instruments.