Kriminologické aspekty drogové kriminality

• Název práce v češtině: Kriminologické aspekty drogové kriminality
• Název v anglickém jazyce: Criminological Aspects of Drug-Related Crime
• Klíčová slova: drogová kriminalita, drogová politika, legalizace
• Klíčová slova anglicky: drug-related crime, drug policy, legalization
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Petr Zeman, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.11.2018
• Datum zadání: 21.11.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 24.09.2020 08:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 302, multimediální učebna 302
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.06.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2020
• Oponenti: doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se zabývá řadou kriminologických aspektů a otázek spojených s drogovou kriminalitou, zejména potom otázkou právní úpravy specificky zohledňující vybrané relevantní drogy. V této souvislosti práce u vybraných drog zkoumá vliv jejich užívání především na sekundární drogovou kriminalitu, na úmrtnost a zdraví jejich uživatelů, a také další negativní společenské a ekonomické aspekty spojené s takovými drogami. V návaznosti na vyhodnocení těchto škodlivých vlivů práce navrhuje možné změny v přístupu k takovým drogám a srovnává přístupy zahraničních zemí k jednotlivým drogám. Takové změny spočívají v návrhu celé škály různých opatření, včetně opatření spočívajících v dekriminalizaci či legalizaci určitých způsobů nakládání s jednotlivými drogami. Práce rovněž mapuje aktuální českou právní úpravu vztahující se k jednotlivým vybraným drogám. Ve svých závěrech vychází práce z celé řady výzkumů a statistických dat.
Strukturálně je diplomová práce rozdělena do osmi kapitol, kterým předchází stručný úvod do zvoleného tématu.
První kapitola vymezuje základní terminologii užívanou touto prací.
Druhá kapitola zmiňuje historické případy právní regulace drog, a to jednak právní regulaci opia v Číně 19. a 20. století, a jednak alkoholovou prohibici ve Spojených státech v letech 1920 až 1933. Na těchto příkladech práce demonstruje, jaký vliv může mít přístup státu k jednotlivým drogám na škodlivé působení s nimi spjaté a další okolnosti.
Třetí kapitola potom krátce poukazuje na mezinárodněprávní aspekty zvoleného tématu.
Následující čtyři kapitoly se potom věnují vybraným drogám. Každá z těchto čtyř kapitol obsahuje shodně zaměřené podkapitoly. Nejprve je vždy skupina drog, respektive droga stručně popsána. Poté následuje zhodnocení škodlivosti jejího užívání a zmapování české právní úpravy vztahující se k vybrané droze. Závěrem každé z kapitol věnované jednotlivým drogám je potom popisován přístup zahraničních zemí k vybraným drogám a jsou případně navrhovány změny v přístupu k nim. Tímto způsobem práce ve čtvrté kapitole zpracovává některé drogy ze skupiny depresiv, konkrétně alkohol a opioidy. V páté kapitole se práce z drog spadajících do skupiny stimulancií věnuje metamfetaminu. V šesté kapitole věnované halucinogenům práce zpracovává především LSD a psilocybin. Sedmá kapitola se potom týká konopných látek.
Poslední osmá kapitola potom ve své první podkapitole zohledňuje ústavněprávní
aspekty vybraného tématu a poukazuje na vhodnost aplikace testu proporcionality při
zavádění opatření souvisejících s nakládáním s drogami. Druhá podkapitola potom poukazuje
na způsob dekriminalizace určitých způsobů nakládání s drogami v Portugalsku. Práci
následně uzavírá závěr shrnující hlavní myšlenky práce.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This master`s thesis deals with a number of criminological aspects and issues related to drug-related criminality, in particular with legislation that takes into account the specific impact of selected drugs. In this context the thesis analyzes the drugs` impact on secondary drug-related crime, the death rate and health of their users and additional negative social and economic consequences related to such drugs. Following the evaluation of these harmful effects the thesis proposes potential changes to policy on such drugs and compares it to policies of foreign countries on individual drugs. These changes consist of various proposals including the decriminalization or legalization of certain means of handling of individual drugs. The thesis also examines national legislation currently in force related to selected individual drugs. Its conclusions are reached through a variety of researches and statistical data.
The thesis consists of eight chapters which are preceded by a brief introduction to the selected topic.
The first chapter lays out basic terminology used in this thesis.
The second chapter deals with historical cases of drug policies such as the Chinese policy on opium in 19th and 20th century or the prohibition in the United States between 1920 and 1933. The impact of state`s approach to individual drugs on their harmful effect is illustrated on these examples.
The third chapter deals with international aspects of the chosen topic.
Next four chapters deal with selected types of drugs. Each of these four chapters consists of similar subchapters. Each drug type or drug is briefly described at first. Then the evaluation of harmfulness of its usage and national legislation on the selected drug follow. Finally, each chapter is concluded by policies of foreign countries to the selected drug and suggested alternations to the national policy are eventually included. In this manner the thesis deals with certain depressant drugs, namely alcohol and opioids in chapter four, stimulant drugs such as methamphetamine in chapter five, hallucinogens such as LSD and psilocybin in chapter six and finally cannabinoid drugs in chapter seven.
The final chapter deals with constitutional aspects of the selected topic and points out to advisability of usage of the proportionality principle during implementation of policies on drugs. The second subchapter points out to the manner in which certain means of handling of
drugs were decriminalized in Portugal. The thesis is concluded with the summary of its principal ideas.