Trestní odpovědnost právnických osob

• Název práce v češtině: Trestní odpovědnost právnických osob
• Název v anglickém jazyce: Criminal Liability of Legal Persons
• Klíčová slova: Trestní odpovědnost právnických osob, přičitatelnost, konstrukce trestní odpovědnosti
• Klíčová slova anglicky: Criminal Liability of Legal Persons, Imputability, Construction of Criminal Liability
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.11.2018
• Datum zadání: 21.11.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.01.2021
• Datum a čas obhajoby: 18.12.2020 09:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 202, 202
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.11.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 18.12.2020
• Oponenti: JUDr. Simona Heranová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Autor prostřednictvím této diplomové práce představuje celistvé shrnutí fenoménu trestní odpovědnosti právnických osob, k jehož jednotlivým souvislostem předkládá své úvahy. Na tento fenomén nazírá z mnoha hledisek, které korespondují se strukturou jeho diplomové práce, neboť tvoří její jednotlivé části. Těmito hledisky jsou právně teoretická východiska této problematiky, historický vývoj zkoumaného fenoménu zahrnující angloamerickou
i kontinentální právní kulturu, legislativní vývoj v rámci České republiky, pozitivistický rozbor platné hmotněprávní úpravy obsažené v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, komparativní analýza hmotněprávní úpravy České
a Slovenské republiky a následná sumarizace aplikace této nové formy odpovědnosti v praxi českých soudů.
Stanoveným cílem této diplomové práce je komplexní seznámení s relevantními aspekty tohoto fenoménu, přičemž těžištěm této diplomové práce je vedle rozboru platné hmotněprávní úpravy České republiky v této oblasti, především zmíněná komparativní analýza této úpravy
s odpovídající hmotněprávní úpravou Slovenské republiky, a dále sumarizace uplatňování tohoto institutu v české soudní praxi.
Při studiu relevantní literatury a pramenů práva dochází autor k několika zajímavým poznatkům, týkajících se především posledních dvou akcentovaných částí práce.
Z provedené komparativní analýzy vyplynulo, že ač je právní úprava Slovenské republiky v základních rysech shodná s úpravou v České republice, když také zakotvuje pravou, odvozenou, souběžnou, nezávislou a subjektivní trestní odpovědnost právnických osob, jednotlivé parametry obou úprav vykazují některé rozdíly. Mezi nejvýznamnější autorem identifikované rozdíly slovenské právní úpravy oproti úpravě české pak patří zejména užší osobní působnost zákona z důvodu širšího vymezení hmotněprávních exempcí; výrazně menší rozsah kriminalizace; volnější stanovení okruhu osob, jejichž jednání může být právnické osobě přičitatelné; absence institutu obecného vyvinění z právní odpovědnosti; přechod trestní odpovědnosti podmíněný zrušením právnické osoby; a monismus trestních sankcí.
Ze zkoumání relevantních statistik týkajících se provedených trestních řízení vůči právnickým osobám v období let 2012-2019 také vyplynula řada důležitých poznatků.
Za nejdůležitější zjištění autor považuje zejména konzistentně stoupající počet zahájených trestních stíhání, který pozitivně koreluje s počtem podaných obžalob a počtem pravomocně odsouzených právnických osob; vývoj ve struktuře ukládaných trestů směřující směrem
od ukládání trestu uveřejnění rozsudku k ukládání trestu zrušení právnické osoby,
za současného převažujícího ukládání trestů zákazu činnosti a peněžitého trestu; téměř neměnnou strukturu pachatelů trestných činů, když v každém sledovaném roce předmětného období zcela dominovaly obchodní korporace, jakožto pachatelé trestných činů; a konzistentně nejfrekventovanější pravomocná odsouzení pro trestný čin neodvedení daně, pojistného
na sociální zabezpečení a podobné povinné platby dle § 241, následovaný podvodem dle § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
Závěrem autor konstatuje, že institut trestní odpovědnosti právnických osob se bezesporu etabloval nejen v prostředí kontinentální právní kultury jako celku, nýbrž především v rámci právního řádu České republiky, přičemž vyjadřuje přesvědčení o budoucím stoupajícím významu této formy odpovědnosti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Through this diploma thesis, the author presents a comprehensive summary
of the phenomenon of criminal liability of legal persons, to the individual contexts of which presents his considerations. He discusses this phenomenon from many points of view, which correspond to the structure of his diploma thesis, as it forms its individual parts. These aspects are the legal theoretical background of this issue; the historical development
of the phenomenon, including common law and civil law culture; legislative developments
in the Czech Republic; positivist analysis of the applicable substantive legislation contained
in Act No. 418/2011 Coll., On Criminal Liability of Legal Entities and Proceedings against them; a comparative analysis of the substantive legislation of the Czech and Slovak Republic and the subsequent summarization of the application of this new form of liability in the practice of the Czech courts.
The stated goal of this diploma thesis is a comprehensive acquaintance with relevant aspects of this phenomenon, whereas focus of this diploma thesis is, in addition to the analysis of the valid substantive legislation of the Czech Republic in this area, especially
on the above-mentioned comparative analysis of this legislation with the corresponding substantive legislation of the Slovak Republic, and also the summarization of the application
of this institute in the practice of the Czech courts.
While studying the relevant literature and sources of law, the author comes up with several interesting findings, especially concerning the last two accentuated parts of the diploma thesis.
The comparative analysis showed that although the legislation of the Slovak Republic is essentially the same as the legislation in the Czech Republic, when it also enshrines the true, derived, concurrent, independent and subjective criminal liability of legal persons,
the individual parameters of both legislations show some differences. Among the most important differences identified by the author in the Slovak legislation compared to the Czech legislation are, in particular, the narrower personal scope of the law due to the broader definition of substantive exceptions; significantly smaller extent of criminalization; freer determination of the group of persons whose actions can be attributed to a legal person; the absence
of an institute of general exculpation from legal liability; the transfer of criminal liability conditional on the dissolution of a legal person; and the monism of criminal sanctions.
The examination of relevant statistics concerning criminal proceedings against legal persons in the period of 2012-2019 also revealed number of important findings. The author considers as the most important findings consistently increasing number of initiated criminal prosecutions, which positively correlates with the number of indictments filed and the number of legally convicted legal persons; developments in the structure of penalties imposed, from
the imposition of a sentence of the publication of a judgment to the imposition of a penalty
of dissolution of a legal person, while the predominant imposition of penalty of prohibition
of activity and financial penalty; the almost unchanged structure of offenders, where commercial corporations completely dominating as offenders in each reference year
of the period in question; and consistently the most frequent conviction for the criminal offense of non-payment of tax, social security contributions and similar mandatory payments pursuant to Section 241, followed by fraud pursuant to Section 209 of Act No. 40/2009 Coll.,
the Criminal Code.
In conclusion, the author states that the institute of criminal liability of legal persons has undoubtedly established not only in the civil law culture as a whole, but especially in the legal order of the Czech Republic, while expressing conviction about the future growing importance of this form of liability.