Hodnota práce pro moderního člověka u Emila Durkheima

• Název práce v češtině: Hodnota práce pro moderního člověka u Emila Durkheima
• Název v anglickém jazyce: Emile Durkheim and the Value of Work for Modern Man
• Klíčová slova: práce|solidarita|Durkheim|Parsons|Arendt|sociologická teorie
• Klíčová slova anglicky: work|solidarity|Durkheim|Parsons|Arendt|sociological theory
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.10.2018
• Datum zadání: 11.10.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.10.2018
• Datum a čas obhajoby: 10.06.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 10.06.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Zásady pro vypracování

Cílem BP bude rozbor Durkheimovy teorie zabývající se subjektivními motivacemi moderního člověka ve vztahu k práci. BP bude svým pojetím teoretická a její hlavní význam spočívá v interpretaci opomíjeného, avšak důležitého tématu Durkheimovy tvorby.
Význam, který lidé přikládali práci, se v průběhu západních dějin značně proměnil: zatímco v antických a středověkých společnostech je práce vnímána jako pro přežití užitečná, avšak banální činnost (Anthony, 1977), členové společností novověkých a moderních začínají práci pojímat jako něco chvályhodného a ušlechtilého, co je hodnotné samo o sobě (jak se ukazuje např. u Locka, Saint-Simona, Marxe). Otázku, proč k tomuto obratu došlo, lze zodpovědět pomocí interpretace raných děl E. Durkheima, který vnímá práci jako jeden z pilířů stability moderní společnosti.
První část textu BP se bude věnovat pojmu organické solidarity, která podle Durkheima udržuje řád moderní společnosti a významně se opírá o moderní podobu práce. Klíčová bude především interpretace Alexandera (1982), která umožní odhalit voluntaristické pojetí organické solidarity, jež bude východiskem pro zbytek textu. Dále se bude BP věnovat přímo rozboru relevantních pasáží Durkheimových děl (Simpson, 1965; Durkheim, 1992; 2002; 2004), v nichž je práce popisována jako společenská skutečnost, která udržuje sociální řád skrze utváření morálky, která určuje cíle lidského jednání.
V závěrečné části BP bude provedena reflexe Durkheimova díla nejprve v kontextu dějin sociologie, kde bude důležitá především interpretace Talcotta Parsonse (1966), podle nějž je Durkheim prvním teoretikem, který rozeznal lidské jednání jako motivované společenskými normami (ačkoliv v Durkheimově čistém idealismu lze spolu s Parsonsem spatřit omezení Durkheimovy teorie). Následně bude Durkheim diskutován v kontextu díla Hannah Arendt (2007), která rovněž vnímá práci jako konstitutivní pro moderní společnost, a to v ještě silnějším slova smyslu než Durkheim.

Seznam odborné literatury

Anthony, P. D. (1977). The Ideology of Work. London: Tavistock.
Alexander, J. (1982). The Anatomies of Classical Tought: Marx and Durkheim. Berkley a Los Angeles: University of California Press.
Alexander, J. (1983). The Modern Reconstruction of Classical Tought: Talcott Parsons. Berkley a Los Angeles: University of California Press.
Arendt, H. (2007). Vita activa neboli O činném životě. Praha: Oikoymenh.
Durkheim, E. (1973). Moral Education: A Study in the Theroy and Application of the Sociology of
Education. New York: Collier Macmillan Publishers.
Durkheim, E. (1992). Profesional Ethics and Civil Morals. London a New York: Rotledge.
Durkheim, E. (2002). Suicide: A study in sociology. London a New York: Routledge.
Durkheim, E. (2004). Společenská dělba práce. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Lukes, S. (1973). Emile Durkheim: His Life and Work. New York: Penguin Books.
Merton, R. K. (1934). Durkheim's Division of Labor in Society. American Journal of Sociology, 40(3), 319-328.
Muller, H. (1994). Social Division and Organic Solidarity: The Division of Labor Revised. Sociological Forum 9(1), 73-86.
Parsons, T. (1966). The Structure of Social Action: A study in Social Theory with Special Reference to a Group of Recent European Writers. New York: The Free Press.
Pope W. a Johnson, B. D. (1983). Inside Organic Solidarity. American Sociology Review, 48(5), 681-692.
Simpson, G. (1965). A Durkheim Fragment. American Journal of Sociology 70(5), 527-536.