Hip hop, město a identita: Rap jako postindustriální městská zkušenost na příkladu vybraných alb

• Název práce v češtině: Hip hop, město a identita: Rap jako postindustriální městská zkušenost na příkladu vybraných alb
• Název v anglickém jazyce: Hip-hop, city, and identity: Chosen albums as an example of rap as a post-industrial urban experience
• Klíčová slova: hip hop|rap|New York|postindustrializace|Afroameričané|ghetto|deindustrializace|segregace|Wu-Tang Clan|Public Enemy
• Klíčová slova anglicky: hip-hop|rap|New York City|post-industrialism|Afro-Americans|ghetto|deindustrialization|segregation|Wu-Tang Clan|Public Enemy
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.09.2018
• Datum zadání: 30.09.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.11.2018
• Datum a čas obhajoby: 10.06.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 10.06.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.
• Konzultanti: David Verbuč, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Městský vývoj ve Spojených státech amerických od druhé poloviny 20. století je spojován s poválečnou restrukturalizací ekonomiky, deindustrializací, suburbanizací, ghettoizací a s tím rostoucí kriminalitou. Exemplární je vývoj v New York City, kde se terčem experimentů v rámci přestavby města a výstavby bytových projektů pro sociálně slabší staly etnické minority, které se důsledkem toho dostaly na spodní příčky společenského žebříčku.
Ve stejné době však začal v ulicích Bronxu vznikat nový hudební směr, který přejímal prvky již existujících ryze „černošských“ hudebních žánrů jako reggae, soul, funk a disco. Hip-hop se tak (společně s breakdance, graffiti, DJingem a rapem) stal prostorem (jak fyzickým, tak symbolickým) který propojoval africkou diasporu, poskytoval alternativní identitu, stal se hlasem popisující problémy marginalizované menšiny, posiloval etnické vědomí a tím i černošské sociální hnutí. O hip-hopu se mluví jako o zkušenosti postmodernity (R. A. Potter), post-industriální zkušenosti (T. Rose), politickém, sociálním a kulturním hnutí (S. C. Watkins, M. Forman & M. A. Neal) nebo jako o důležitém prvku v posílení afroamerického vědomí (B. Kitwana). Zároveň se tak hudba stala prostředkem, skrze který se mohli Afroameričané zviditelnit (podobně jako u sportu) a sociální problémy afroamerické menšiny mohly získat pozornosti bělošské majority.
Akademické studium hip-hopu má v sociologii, (etno)muzikologii, afroamerických a kulturálních studiích již své místo – a to především v USA. U nás již existují diplomové práce z pohledu jazykových rozborů, feministické kritiky, nebo v rámci studia subkultur a životního stylu. Avšak podrobnější pohled na sociální problematiku textů a proměňující se podobu města, která je v raném hip-hopu zásadní, zde chybí.
Cílem práce je zasadit hip-hop jakožto sociální, politické a kulturní hnutí do kontextu post-industriálního vývoje USA a zjistit, jak se sociální problémy afroamerické menšiny odrážely v hudbě (tedy textech) raného hip-hopu v New York City (80. - 90. léta). Hip-hop současnou populární kulturu výrazně proměnil a je její součástí dodnes. Právě proto může být studium hip-hopu důležité – jelikož se zabývá předměty, které jsou v mainstreamovém diskurzu upozaděny. Zároveň nám takto zprostředkovaná subjektivní zkušenost poskytuje vhled do každodenní reality jedinců zasažených experimenty poválečné přestavby města a pomáhá tak dokreslit odborné sociologické analýzy.
Teoretická část bude založena na literatuře vztahující se jak k problematice post-industriálního vývoje v NYC, tak k akademickému studiu hiphopové kultury. Empirická část zprostředkuje reflexi těchto událostí pomocí kvalitativní narativní analýzy několika vybraných alb a písní různých interpretů, které řeší výše uvedená témata.

Seznam odborné literatury

1. Berman, M. (2010). All That Is Solid Melts Into Air: The Experience of Modernity. London, UK: Verso.
2. Fitch, R. (1996). The Assassination of New York. London, UK: Verso.
3. Jacobs, J. (2013). Smrt a život amerických velkoměst. Praha: Mox Nox.
4. Mollenkopf, J. H., & Castells, M. (1992). Dual City: Restructuring New York. New York, US: Russell Sage Foundation.
5. Wallace, D., & Wallace, R. (2001). A Plaque on Your Houses: How New York Was Burned Down and National Public Health Crumbled. London, UK: Verso.
6. Wilson, W. J. (1997). When Work Disappears: The World of the New Urban Poor. New York, US: Random House.
7. Wilson, W. J. (2012). The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy. Chicago, US: The University of Chicago Press.
8. Forman, M., & Neal, M. A. (Eds.) (2011). That’s the Joint!: The Hip Hop Studies Reader. London, UK: Taylor & Francis Ltd.
9. Kitwana, B. (2003). The Hip Hop Generation: Young Black and the Crisis in African-American Culture. New York, US: Ingram.
10. Ogbar, J. O. G. (2009). Hip Hop Revolution: The Culture and Politics of Rap. Kansas, US: University Press of Kansas.
11. Perry, I. (2004). Prophets of the Hood: Politics and Poetics in Hip Hop. North Carolina, US: Duke University Press.
12. Potter, R. A. (1995). Spectacular Vernaculars: Hip Hop and the Politics of Postmodernism. New York, US: State University of New York Press.
13. Rose, T. (1994). Black Noise: Rap Music and Black Culture in Contemporary America. Hanover, US: University Press of New England.
14. Rose, T. (2008). The Hip Hop Wars: What We Talk About When We Talk About Hip Hop – and Why It Matters. New York, US: Ingram.
15. Watkins, S. C. (2006). Hip Hop Matters. Politics, Pop Culture, and the Struggle for the Soul of a Movement. Boston, US: Beacon Press.