Hip hop, město a identita: Rap jako postindustriální městská zkušenost na příkladu vybraných alb
Název práce v češtině: | Hip hop, město a identita: Rap jako postindustriální městská zkušenost na příkladu vybraných alb |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Hip-hop, city, and identity: Chosen albums as an example of rap as a post-industrial urban experience |
Klíčová slova: | hip hop|rap|New York|postindustrializace|Afroameričané|ghetto|deindustrializace|segregace|Wu-Tang Clan|Public Enemy |
Klíčová slova anglicky: | hip-hop|rap|New York City|post-industrialism|Afro-Americans|ghetto|deindustrialization|segregation|Wu-Tang Clan|Public Enemy |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Jan Sládek, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 30.09.2018 |
Datum zadání: | 30.09.2018 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 28.11.2018 |
Datum a čas obhajoby: | 10.06.2019 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 08.05.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 10.06.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. |
Konzultanti: | David Verbuč, M.A., Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Městský vývoj ve Spojených státech amerických od druhé poloviny 20. století je spojován s poválečnou restrukturalizací ekonomiky, deindustrializací, suburbanizací, ghettoizací a s tím rostoucí kriminalitou. Exemplární je vývoj v New York City, kde se terčem experimentů v rámci přestavby města a výstavby bytových projektů pro sociálně slabší staly etnické minority, které se důsledkem toho dostaly na spodní příčky společenského žebříčku. Ve stejné době však začal v ulicích Bronxu vznikat nový hudební směr, který přejímal prvky již existujících ryze „černošských“ hudebních žánrů jako reggae, soul, funk a disco. Hip-hop se tak (společně s breakdance, graffiti, DJingem a rapem) stal prostorem (jak fyzickým, tak symbolickým) který propojoval africkou diasporu, poskytoval alternativní identitu, stal se hlasem popisující problémy marginalizované menšiny, posiloval etnické vědomí a tím i černošské sociální hnutí. O hip-hopu se mluví jako o zkušenosti postmodernity (R. A. Potter), post-industriální zkušenosti (T. Rose), politickém, sociálním a kulturním hnutí (S. C. Watkins, M. Forman & M. A. Neal) nebo jako o důležitém prvku v posílení afroamerického vědomí (B. Kitwana). Zároveň se tak hudba stala prostředkem, skrze který se mohli Afroameričané zviditelnit (podobně jako u sportu) a sociální problémy afroamerické menšiny mohly získat pozornosti bělošské majority. Akademické studium hip-hopu má v sociologii, (etno)muzikologii, afroamerických a kulturálních studiích již své místo – a to především v USA. U nás již existují diplomové práce z pohledu jazykových rozborů, feministické kritiky, nebo v rámci studia subkultur a životního stylu. Avšak podrobnější pohled na sociální problematiku textů a proměňující se podobu města, která je v raném hip-hopu zásadní, zde chybí. Cílem práce je zasadit hip-hop jakožto sociální, politické a kulturní hnutí do kontextu post-industriálního vývoje USA a zjistit, jak se sociální problémy afroamerické menšiny odrážely v hudbě (tedy textech) raného hip-hopu v New York City (80. - 90. léta). Hip-hop současnou populární kulturu výrazně proměnil a je její součástí dodnes. Právě proto může být studium hip-hopu důležité – jelikož se zabývá předměty, které jsou v mainstreamovém diskurzu upozaděny. Zároveň nám takto zprostředkovaná subjektivní zkušenost poskytuje vhled do každodenní reality jedinců zasažených experimenty poválečné přestavby města a pomáhá tak dokreslit odborné sociologické analýzy. Teoretická část bude založena na literatuře vztahující se jak k problematice post-industriálního vývoje v NYC, tak k akademickému studiu hiphopové kultury. Empirická část zprostředkuje reflexi těchto událostí pomocí kvalitativní narativní analýzy několika vybraných alb a písní různých interpretů, které řeší výše uvedená témata. |
Seznam odborné literatury |
1. Berman, M. (2010). All That Is Solid Melts Into Air: The Experience of Modernity. London, UK: Verso. 2. Fitch, R. (1996). The Assassination of New York. London, UK: Verso. 3. Jacobs, J. (2013). Smrt a život amerických velkoměst. Praha: Mox Nox. 4. Mollenkopf, J. H., & Castells, M. (1992). Dual City: Restructuring New York. New York, US: Russell Sage Foundation. 5. Wallace, D., & Wallace, R. (2001). A Plaque on Your Houses: How New York Was Burned Down and National Public Health Crumbled. London, UK: Verso. 6. Wilson, W. J. (1997). When Work Disappears: The World of the New Urban Poor. New York, US: Random House. 7. Wilson, W. J. (2012). The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy. Chicago, US: The University of Chicago Press. 8. Forman, M., & Neal, M. A. (Eds.) (2011). That’s the Joint!: The Hip Hop Studies Reader. London, UK: Taylor & Francis Ltd. 9. Kitwana, B. (2003). The Hip Hop Generation: Young Black and the Crisis in African-American Culture. New York, US: Ingram. 10. Ogbar, J. O. G. (2009). Hip Hop Revolution: The Culture and Politics of Rap. Kansas, US: University Press of Kansas. 11. Perry, I. (2004). Prophets of the Hood: Politics and Poetics in Hip Hop. North Carolina, US: Duke University Press. 12. Potter, R. A. (1995). Spectacular Vernaculars: Hip Hop and the Politics of Postmodernism. New York, US: State University of New York Press. 13. Rose, T. (1994). Black Noise: Rap Music and Black Culture in Contemporary America. Hanover, US: University Press of New England. 14. Rose, T. (2008). The Hip Hop Wars: What We Talk About When We Talk About Hip Hop – and Why It Matters. New York, US: Ingram. 15. Watkins, S. C. (2006). Hip Hop Matters. Politics, Pop Culture, and the Struggle for the Soul of a Movement. Boston, US: Beacon Press. |