Zakoušení bolesti podle Aristotela
Název práce v češtině: | Zakoušení bolesti podle Aristotela |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Aristotle on Experience of Pain |
Klíčová slova: | Aristotelés|etika|bolest|smyslové vnímání|zakoušení bolesti|činnost – pohyb |
Klíčová slova anglicky: | Aristotle|ethics|pain|sense-perception|experiencing of pain|activity - motion |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Robert Roreitner |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 11.09.2018 |
Datum zadání: | 11.09.2018 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 21.09.2018 |
Datum a čas obhajoby: | 12.09.2019 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 11.08.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 12.09.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Ve své diplomové práci analyzuji způsob, jakým Aristoteles chápe zakoušení bolesti. Vycházím ze základního dilematu, zda bolest chápat jako určitý druh percepce, kdy se bolestivý vjem svou strukturou podobá vjemu smyslovému, nebo zda bolest představuje spíše pociťování, jakýsi stav jednotlivce, v rámci kterého se vztahuje ke svému okolí. Obě tyto pozice (perceptualizmus/senzualizmus) mají své zastánce v současné filosofii mysli a obě mají své slabé stránky. Půjde mi o to prozkoumat, kde se v rámci spektra vymezeného těmito dvěma pozicemi nachází Aristotelovo pojetí zakoušení bolesti. Jelikož se v Aristotelově díle nevyskytuje žádné souvislé pojednání o bolesti, budu postupovat tzv. zrcadlovou metodou, tedy analýzou slasti, která je opakem bolesti; oba pojmy se u Aristotele vyskytují ve většině případů společně. Půjde mi o to ukázat, jakým způsobem se slast vztahuje k tomu, kdo ji zakouší, v jakých situacích se vyskytuje a jaký je její metafyzický status. Tyto otázky využiji při zkoumání bolesti, pro kterou mi analýza slasti poslouží jako základ. Bude mě zajímat to samé jako u slasti, tedy vztah bolesti k tomu, kdo ji zakouší, situace, ve kterých se bolest vyskytuje, a její metafyzický status. Toto zkoumání mi poslouží k zodpovězení základní otázky této práce, a sice jakým způsobem podle Aristotela zakoušíme bolest. Metodicky bude má práce založená na analýze primárních textů tedy v prvé řadě Etiky Níkomachovy a O duši. Texty budu číst s ohledem na současné aristotelské zkoumání. Analýza primárních textů bude tvořit jádro mé práce, kterému bude předcházet nastínění základního dilematu se zdůrazněním slabých stránek obou teorií. Práce bude zakončena vztáhnutím výsledků analýzy primárních textů k oběma základním teoriím. Pokusím se ukázat Aristotelovo pojetí bolesti jako alternativu ke krajnímu perceptualismu i senzualismu a ukážu, jakým způsobem se vypořádává s problémy, které tyto teorie obsahují. |
Seznam odborné literatury |
primární ARISTOTELÉS. De anima. Oxford: Oxford University Press, 1988. Oxford classical texts. ISBN 0-19-814508-X. ARISTOTELÉS a Ingram BYWATER. Aristotelis Ethica Nicomachea. Oxonii: E Typographeo Clarendoniano, 1894. Scriptorum Classicorum Bibliotheca Oxoniensis. ISBN 0-19-814511-X. ARISTOTELÉS a Christopher John SHIELDS. De Anima. Oxford: Clarendon Press, 2016. Clarendon Aristotle series. ISBN 978-0-19-924345-7. sekundární ARMSTRONG, D.M. A Materialist Theory of the Mind. Routledge, 1968. AYDEDE, M., ‘An Analysis of Pleasure vis–à–vis Pain’, Philosophy and Phenomenological Research, 2000, 61(3): 537–570. AYDEDE, M.‘Is Feeling Pain the Perception of Something?’Journal of Philosophy, 2009, 106 (10): 531–567. AYDEDE, M. (ed.) Pain: New Essays on its Nature and the Methodology of its Study. MIT Press, 2005. EIJK, P. J. van der. Medicine and Philosophy in Classical Antiquity: Doctors and Philosophers on Nature, Soul, Health and Disease, Cambridge: Cambridge University Press, 2005. EVERSON, S. Aristotle on Perception, Oxford: Clarendon Press, 1997. FREDE, D. ‘Pleasure and Pain in Aristotle’s Ethics’, in Kraut (2006), 255–275. CHENG, W. Pleasure and Pain in Context: Aristotle’s Dialogue with his Predecessors and Contemporaries. Dizertace, Humboldt-Universität Berlin, 2017. KRAUT, R. The Blackwell Guide to Aristotle's Nicomachean Ethics, Malden, MA: Blackwell, 2006. MENN, S. ‘The Origins of Aristotle's Concept of Ένέργεια: Ένέργεια and Δύναμις’, Ancient Philosophy, 1994, 14 (1): 73–114. NUSSBAUM, M. C. The Fragility of Goodness. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. POLANSKY, Ronald M. Aristotle's De anima. New York: Cambridge University Press, 2007. ISBN 978-0-521-86274-5. RIEL, Gerd van a Pierre DESTREE. Ancient perspectives on Aristotle's De anima. Leuven: Leuven University Press, 2009. RORTY, A. ed. Essays on Aristotle's Ethics, Berkeley: University of California Press, 1980. RYLE, G. The Concept of Mind. London: Hutchinson's University Library, 1949. TAYLOR – GOSLING, The Greeks on Pleasure: Clarendon Press, 1982. WOLFSDORF, Pleasure in ancient Greek philosophy: Cambridge University Press, 2012. |