Metody zkoumání specifické věrohodnosti výpovědi
Název práce v češtině: | Metody zkoumání specifické věrohodnosti výpovědi |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Methods for specific credibility analysis of statement |
Klíčová slova: | Věrohodnost|verbální metody|neverbální metody|kritéria hodnocení |
Klíčová slova anglicky: | Credibility|verbal methods|nonverbal methods|judgement criteria |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 29.06.2018 |
Datum zadání: | 29.06.2018 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 26.07.2018 |
Datum a čas obhajoby: | 06.09.2019 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 23.07.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 06.09.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Andrea Včeláková |
Zásady pro vypracování |
Bakalářská práce se bude zabývat věrohodností jako forenzně psychologickým aspektem, přičemž bude zacílena na metody zjišťování specifické věrohodnosti svědecké výpovědi, jejich základní popis a srovnání účinnosti. Literárně přehledová část bude začínat základní charakteristikou věrohodnosti a jejím rozdělením na obecnou a specifickou věrohodnost. Hlavním tématem literárně přehledové části budou základní metody používané pro zjišťování specifické věrohodnosti svědecké výpovědi. V rámci popisu těchto metod se budu věnovat jejich základní charakteristice a nakonec jejich vzájemnému srovnání. Návrh výzkumu se bude orientovat především zkoumáním účinnosti metod při posuzování specifické věrohodnosti konkrétních svědeckých výpovědí při reálném výslechu. Většina doposud realizovaných experimentů, týkajících se ověřování specifické věrohodnosti svědeckých výpovědí, se odehrává v laboratorních podmínkách a probandi jsou instruování, aby si příběh vymysleli, nebo naopak vypovídali pravdivě. Situace odehrávající se při výslechu se od laboratorního experimentu značně odlišuje, proto by se tento výzkum měl zabývat reálnými svědeckými výpověďmi a používáním metod ověřování specifické věrohodnosti a jejich účinností. Výsledky by měly přispět k lepšímu přehledu efektivity metod zkoumajících specifickou věrohodnost při zkoumání svědeckých výpovědí. |
Seznam odborné literatury |
Bogaard, G., Meijer, E. H., Vrij, A., Broers, N. J., Merckelbach, H. (2014). Contextual Bias in Vebral Credibility Assessment: Critera-Based Content Analysis, Reality Monitoring and Scientific Content Analysis. Applied Cognitive Psychology, 28(1), 79-90. doi:10.1002/acp.2959. Memon, A., Fraser, J., Colwell, K., Odinot, G., Mastroberardino, S. (2010). Distinguishing truthful from invented accounts using reality monitoring kriteria. Legal and Criminological Psychology, 15 (2), 177-194. doi: 10.1348/135532508X401382. Ptáček, R., Čírtková, L. (2012). Posuzování specifické věrohodnosti výpovědi prostřednictvím metody 'Statement Validity Assessment'. = Statement credibility assessment with the method 'Statement Validity Assessment'. Česká a Slovenská Psychiatrie, 108(6), 305-310. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2012_6_305_310.pdf. Vrij, A., Akehurst, L., Soukara, S., Bull, R (2002). Will the Truth Come Out? The Effect of Deception, Age, Status, Coaching, and Social Skills on CBCA Scores. Law and Human Behavior, 26(3), 261-283. doi: 10.1023/A:1015313120905. Vrij, A. (2008). Detecting lies and deceit: pitfalls and opportunities. Chichester: Wiley. |