Vliv hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči

• Název práce v češtině: Vliv hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči
• Název v anglickém jazyce: Perception of affective states in speech in variable musical context
• Klíčová slova: afekt|emoce|vliv hudby na emoce|filmová hudba|emoční teorie|vliv hudby na řeč|emotivnost|příjemnost|valence|excitace
• Klíčová slova anglicky: affect|emotion|perception of affective states in music|film music|theories of emotion|arousal|activation|pleasantness|valence
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Fonetický ústav (21-FU)
• Vedoucí / školitel: Ing. Tomáš Bořil, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.05.2018
• Datum zadání: 30.05.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2022 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jan Volín, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomantka zpracuje přehled reprezentativní literatury k problematice vnímání afektivních stavů mluvčího, zejména s ohledem na možný vliv kontextu. Tuto problematiku zmapuje jednak z hlediska psychologie (okrajově příp. i psychiatrie), jednak z hlediska tvorby filmové a scénické hudby.
Na základě poznatků získaných z literatury připraví percepční test, v němž ověří, zda interpretace afektivních stavů v řeči může být skutečně ovlivněna hudebním materiálem, který vytvoří k afektivně laděné položce kontext. Percepční test bude zadán alespoň 32 posluchačům.

Seznam odborné literatury

Abel, R., Altman, R. (2001). The Sounds of Early Cinema. Bloomington, IN: Indiana University Press.
Adorno, T., Eisler, H. (1947). Composing for the films. New York: Oxford Univ. Press.
Anderson, G. B. (1988). Music for Silent Films, 1894-1929: a guide. Washington: Supt. of Docs., U.S. G.P.O.
Argaman, O. (2009). Linguistic Markers and Emotional Intensity. Journal of psycholinguistic research.
Bąk, H. (2016). Emotional prosody processing for non-native English speakers: towards an integrative emotion paradigm. New York, NY: Springer Berlin Heidelberg.
Batliner, A. et al. (2000). Desperately seeking emotions or actors, wizards, and human beings. Proceedings of the ISCA ITRW on Speech & Emotion, Textflow. Belfast 2000, s. 195–200;
Bühler, Karl. 1934. Sprachtheorie. Die Darstellungsfunktion der Sprache. Jena: Fischer.
Cooke, M. (2011). Dějiny filmové hudby. Praha: Casablanca.
Dickinson, K. (2003). Movie music, the film reader. New York: Routledge.
Donnelly, K. (2001). Film Music: Critical Approaches. New York: Continuum.
Ekkekakis, P. (2013). The measurement of affect, mood, and emotion: a guide for health-behavioral research. Cambridge: Cambridge University Press.
Chion, M., Thonon, M., Berthier, P. (1998). Le son & la voix: entretien avec Michel Chion. Paris, France: L'Harmattan.
Chion, M., Gorbman, C., Murch, W. (1944). Audio-vision: sound on screen. New York: Columbia University Press.
Hill, J., Gibson, P. C. (2000). Film studies: critical approaches. New York: Oxford University Press.
Kalinak, K. (2010). Film Music: A very Short Introduction (Very Short Introductions). New York: Oxford University Press
Kalinak, K. M. (2015). Sound: dialogue, music, and effects. New Brunswick, New Jersey: Rutgers University Press.
Kalinak, K. M. (1992). Settling the score: music and the classical Hollywood film. Madison: University of Wisconsin Press.
Karlin, F. (1944). Listening to Movies: The Film Lover's Guide to Film Music. Schirmer Books.
Miceli, M., Castelfranchi, C., Davidson, R. J., Scherer, K. R. (2014). Expectancy and emotion. London: Oxford University Press.
Paclt, J. (1848-1860). Hudba v českém divadle a činohře 1848-1918 : ke genezi a typologii scénické hudby. Kapitola I-III. In: Prolegomena Scénografické encyklopedie. Praha: Scénografický ústav Praha, 1971. Sv. 8, s. 91-128
Prior, M. T., Kasper, G. (2016). Emotion in multilingual interaction. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. Pragmatics & Beyond New Series.
Power, M. J., Dalgleish, T. (2015). Cognition and emotion: from order to disorder. Third edition. East Sussex: Psychology Press.
Smith, G. M. (2003). Film structure and the emotion system. New York: Cambridge University Press.
Mystifying Movies: Fads and Fallacies in Contemporary Film Theory, New York, Columbia University Press, 1988. Dostupné na:https://www.jstor.org/stable/1347013?seq=1#page_scan_tab_contents
Mccarty, C. (1989). Film music 1. New York: Garland Pub.
Ogihara, J. (1990). The Exhibition of Films for Japanese Americans in Los Angeles during the Silent Film Era. Film History,4(2), 81-87. Dostupné na:http://www.jstor.org/stable/3814993
Schelle, M. (1999). The score: interviews with film composers. Los Angeles: Silman-James Press.
Scherer, K. (2003). Vocal communication of emotion: A review of research paradigms, Speech Communication 40.
Wierzbicki, J. (2009). „Music and the ‚Silent‘ Film: (1894-1927)“. In: Film Music: A History. New York: Routledge. Dostupné na:https://books.google.cz/books?id=q92PAgAAQBAJ&hl=cs
Wiley, N. (2003). Emotion and Film Theory. Studies in Symbolic Interaction, Volume 26,169–187. Elsevier Science Ltd.
Williams, C. E., & Stevens, K. N. (1972). Emotions and speech: Some acoustical correlates. Journal of the Acoustical Society of America, 52, 1238-1250.
Zumalde-Arregi, I. (2011). The filmic emotion. A comparative analysis of film theories. Revista Latina de Comunicación Social: 326-349.