Otázka identity a problémy akulturácie chorvátskych emigrantov v štátoch Južného rohu
Název práce v jazyce práce (slovenština): | Otázka identity a problémy akulturácie chorvátskych emigrantov v štátoch Južného rohu |
---|---|
Název práce v češtině: | Otázka identity a problémy akulturace chorvatských emigrantů ve státech Jižního rohu |
Název v anglickém jazyce: | Problems of Identity and Aculturation of Croatian Inmigrants in Southern Cone |
Klíčová slova: | Akulturácia|Argentína|Čile|Identita|emigrácia|Dalmácia|Chorváti|kolónie |
Klíčová slova anglicky: | Aculturation|Argentina|Chile|colonies|Croatians|Dalmatia|emigration|Identity |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | slovenština |
Ústav: | Středisko ibero-amerických studií (21-SIAS) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 26.05.2018 |
Datum zadání: | 26.05.2018 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 10.09.2018 |
Datum a čas obhajoby: | 09.09.2020 10:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 18.08.2020 |
Datum proběhlé obhajoby: | 09.09.2020 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Radek Buben, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Téma diplomovej práce je otázka identity a akulturácia Chorvátov po opustení rodnej krajiny a príchodu do štátoch Južného rohu, sústreďujúc sa na Argentínu a Čile. Cieľom práce je zistiť, či si chorvátski emigranti zvykli na život na novom kontinentu a do akej miery, ktoré boli výzvy a bariéry s ktorými sa stretli, a či nejakým spôsobom prispeli ku spoločnosti.
Prvá časť práce bude venovaná historickom kontextu a analýze hlavných vĺn chorvátskej emigrácie, tj. zaznamenaniu dôvodoch a dôsledkoch ktoré masová emigrácia zanechala na Chorvátsko a na štáty Južného rohu. Dôraz bude na problematike etnicity a národnej identity emigrantov, a položí sa otázka, či sa Chorváti po presťahovaní úspešné akulturovali, asimilovali, alebo sa predsa marginalizovali. Ďalší bod práce bude dodržiavanie kultúry, jazyka, a národných zvykov na príkladu inštitúcii a spolkov ktoré emigranti zakladali, skúmané na základe rozhovoroch s potomkami chorvátskych emigrantov. |
Seznam odborné literatury |
ANTIĆ, Ljubomir: Hrvati u Južnoj Americi do godine 1914. Zagreb: Stvarnost i Institut za migracije i narodnosti, 1991.
ANTIĆ, Ljubomir: Naše iseljeništvo u Južnoj Americi i stvaranje jugoslavenske države 1918. Zagreb: Školska knjiga, 1987. ANTIĆ, Ljubomir: Croats and America. Zagreb: Hrvatska sveučilišna naklada, 1997. BOŽIĆ, Saša: Institucionalizacija hrvatske dijaspore: oblici migrantskog udruživanja: primjeri iz Europe, Južne Amerike i Australije. Zagreb: Naklada Jesenski i Turk, 2012. ČAPO, Jasna, HORNSTEIN TOMIĆ, Caroline, JURČEVIĆ, Katica, PISKOREC, Velimir, SOPTA, Marin, RAJKOVIĆ, Iveta, Marijeta, RODEK, Snježana: Didov san: transgranična iskustva hrvatskih iseljenika. Zagreb : Institut za etnologiju i folkloristiku: Institut društvenih znanosti Ivo Pilar, 2014. GRBIĆ, Jadranka: Hrvatska dijaspora i iseljeništvo. Zagreb: Međunarodni centar za usluge u kulturi, Posudionica i radionica narodnih nošnji, 2006. LJUBETIĆ, Jerko: Hrvatska-Čile: povijesne i kulturne veze = Croacia-Chile: relaciones historicas y culturales. Zagreb: Društvo hrvatskih književnika, 2000. MATAIĆ PAVIČIĆ, Dane: Hrvati u Čileu: životopisi. Zagreb: Dane Mataić Pavičić, 1998. MARTINIĆ BEROŠ, Mateo: La inmigración croata en Magallanes. Punta Arenas: Impresos Vanic, 1999. PERIĆ KASELJ, Marina: Kako smo postali jugoslaveni: O etničkim/nacionalnim identitetima Hrvata u Čileu i Argentini za vrijeme Prvoga svjetskog rata. V: Studia Ethnologica Croatica, Vol.28, pp. 233-265, 2016. SKRBIŠ, Zlatko: Long-Distance Nationalism: Diasporas, Homelands and Identities, Aldershot [etc.] : Ashgate, 1999. VRLJIČAK, Carmen: Hrvati u Argentini. Buenos Aires: Krivodol Press, 2011. |