Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Právní úprava energetické účinnosti v Evropské unii
Název práce v češtině: Právní úprava energetické účinnosti v Evropské unii
Název v anglickém jazyce: The Legislation Governing Energy Efficiency in the European Union
Klíčová slova: Energetická účinnost, energetická náročnost budov, ekodesign, energetická unie
Klíčová slova anglicky: Energy efficiency, energy performance of buildings, ecodesign, energy union
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
Vedoucí / školitel: JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 16.04.2018
Datum zadání: 16.04.2018
Datum potvrzení stud. oddělením: 29.05.2018
Datum a čas obhajoby: 29.05.2018 09:00
Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 338, 338
Datum odevzdání elektronické podoby:04.05.2018
Datum proběhlé obhajoby: 29.05.2018
Oponenti: JUDr. Stanislav Derlich, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Energetická politika Evropské unie prochází v posledních několika letech zásadní proměnou. Zájem o zajištění udržitelnosti, soběstačnosti, konkurenceschopnosti a bezpečných dodávek energie vede k prohlubující energetické integraci napříč členskými státy. Vysoká energetická účinnost je v tomto ohledu prostředkem, který má pro dosažení těchto dílčích cílů ideální předpoklady. Jejím základním principem je totiž poskytovat větší užitek při stejné či dokonce menší spotřebě energie, než tomu bylo doposud. V důsledku toho probíhá v posledních několika letech revize nejrůznějších koncepčních nástrojů a příslušných právních předpisů, což je doprovázeno střetem preferencí různých zainteresovaných stran a vytvářením ne vždy ideálních kompromisů. Tato diplomová práce si tak klade za cíl současnou právní úpravu energetické účinnosti v Evropské unii zhodnotit, a to včetně jejího dosavadního vývoje. Práce je členěna do tří částí, z nichž první představuje výchozí teoretický základ, ve kterém jsou představeny základní pojmy a ukazatele energetické účinnosti. Druhá část se zabývá environmentálním zakotvením energetické účinnosti a významem jednotlivých principů ochrany životního prostředí na výslednou právní úpravu. Ve své třetí části se práce věnuje samotné právní úpravě v Evropské unii. První kapitola této části uvádí souhrnný a strukturovaný přehled koncepčních nástrojů, na jejichž základě je možné identifikovat proměnu unijních priorit a výchozí motivace pro současnou podobu příslušných právních předpisů. Na tuto kapitolu navazují kapitoly o primárním a sekundárním právu. Mezi normami sekundárního práva je největší pozornost věnována směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti a směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Následně jsou analyzovány předpisy upravující unijní rámec pro ekodesign a označování energetickými štítky a dále také směrnice o průmyslových emisích. Z důvodu znázornění reálných praktických dopadů vybraných předpisů a představení prostředků pro vymáhání povinností uložených členským státům obsahuje poslední kapitola třetí části přehled relevantních řízení před Soudním dvorem Evropské unie.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The European Union's energy policy has undergone a major transformation over the last few years. The interest in ensuring sustainability, self-sufficiency, competitiveness and secure energy supplies leads to deeper energy integration among Member States. High energy efficiency is an ideal tool for achieving these particular objectives because its basic principle is to provide more services while using the same or even less energy. As a result, a variety of conceptual instruments and relevant legislation have been revised over the last few years, which was accompanied by a conflict of interest between various stakeholders and the adoption of less than ideal compromise solutions. This diploma thesis aims to evaluate the current legislation on energy efficiency in the European Union, including its development. The thesis is divided into three parts, the first of which represents the initial theoretical basis that aims to define the basic concepts and indicators of energy efficiency. The second part deals with the strong link between environmental protection and energy efficiency while emphasizing the importance of fundamental environmental principles that are reflected in the respective legislation. In the third part, the thesis focuses on the European Union’s legislation itself. The first chapter of this part provides a comprehensive and structured overview of conceptual instruments; This allows us to identify the shift in the European Union priorities and the initial motives for the current form of the respective legislation. The chapter is followed by chapters on primary and secondary law. With regard to the secondary legislation, the greatest attention is paid to Directive 2012/27/EU on energy efficiency and Directive 2010/31/EU on the energy performance of buildings. Subsequently, the provisions governing the ecodesign and energy labelling framework are analysed, as well as the Industrial Emissions Directive. In order to illustrate the real practical implications of selected acts and to introduce means to enforce the obligations imposed on Member States, the last chapter of the third part contains an overview of the relevant proceedings before the Court of Justice of the European Union.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK