Foreign Influences in Religion of Ancient Syria

• Název práce v češtině: Cizí vlivy v náboženství starověké Sýrie
• Název v anglickém jazyce: Foreign Influences in Religion of Ancient Syria
• Klíčová slova: cizost|kulturní přenos|náboženství|pozdní doba bronzová|starověká Sýrie|starověký Přední východ|Egypt|Ḫatti|Mitanni|Chetité|Churrité|Egypťané|Ugarit|Amurru|Byblos|Karkemiš|Alalaḫ|Ḫalāb|Emar|Tunip|Qaṭna|cizinci
• Klíčová slova anglicky: Foreigners|foreignness|culture transfer|religion|Late Bronze Age|ancient Syria|ancient Near East|Egypt|Ḫatti|Mitanni|Hittites|Hurrians|Egyptians|Ugarit|Amurru|Byblos|Karkemiš|Alalaḫ|Ḫalāb|Emar|Tunip|Qaṭna
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: doc. Dalibor Antalík, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.04.2018
• Datum zadání: 12.04.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.04.2018
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.08.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Pavel Čech, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat, jak se v náboženství starověké Sýrie projevovaly styky s okolními kulturami. Konkrétně se jedná o vlivy z Malé Asie (Chetité a Churrité) a Egypta. Vlivy z Mezopotámie budou záměrně opomenuty, jako vlivy ze semitského, tedy kulturně bližšího, prostředí. Časově se omezíme na situaci ve 2. tisíciletí př. n. l.
Práce bude rozdělena do tří hlavních částí. V první prozkoumáme náboženský život menšin pobývajících na území Sýrie. V tomto ohledu se, pokud to bude možné, budeme snažit brát v potaz historické souvislosti, za kterých tyto menšiny vznikly a jak jejich život na syrském území pokračoval. Měli bychom zjistit, jak byly vnímány v očích původních obyvatel, zda udržování vlastní kulturní identity bylo vnímáno pozitivně, negativně, rozporně či neutrálně. Nepůjde tedy pouze o fakta popisující, co cizinci dělali, ale především o hledání širších souvislostí.
Ve druhé části se pokusíme najít vlivy cizích kultur, které si Semité vzali za své a zakomponovali je do svého náboženského života. Zde se zaměříme na několik oblastí přejímání. Za prvé na členy syrského pantheonu, za druhé na projevy v kultickém počínání, za třetí na výtvarné umění, za čtvrté na prvky mytologického charakteru. Ve všech případech se opět pokusíme zjistit historické okolnosti, za kterých k přejímání došlo.
Ve třetí části bude naší snahou alespoň částečně odpovědět na obecnější otázku procesu synkretizace – proč přejímáme něco cizího? Jaké okolnosti nás k tomu nutí a kdy cizost vyhledáváme sami? Jaké jsou podmínky v kultuře, která přijímá, jaké je společenské klima? V této kapitole budeme muset nutně zabrousit do jiných kulturních okruhů, abychom byli schopni rozlišit rozličné motivace v čase i prostoru. Jádrem by ale měla zůstat situace v Sýrii ve 2. tisíciletí př. n. l. Zaměříme se zejména na to, proč byly převzaty některé prvky, zatímco jiné zůstaly opomenuty, ač o nich třeba panovalo stejné povědomí, a jaké podmínky k synkretizaci vedly. Zároveň bude třeba vyřešit otázku co je vůbec cizím – jak a kdy je možné oddělovat cizí od domácího, co bylo tehdy vnímáno jako spojující/oddělující atp.
Již nyní je jasné že práce narazí na několik problémů. Nejzásadnějším je povaha a četnost pramenů. Lze předpokládat, že v naprosté většině případů budou chybět zásadní prameny pro studium historického a sociálně politického kontextu k momentu vznikání námi studovaných jevů. Mnohdy se tak budeme muset omezit na vágnější a širší situaci. Dalším problémem bude jazyková vybavenost. Práci píši s vědomím, že neovládám egyptštinu, churritštinu ani chetitštinu a budu se tedy muset odkazovat převážně na překlady. Plánuji se samozřejmě těmto jazykům věnovat, během psaní diplomové práce je ale nemyslitelné je ovládnout více než na základní úrovni.
Problém představuje též metodologie, kterou chci ke zvolenému tématu přistupovat. Není totiž zatím solidně utvořena a bude se tak skládat z více rozličných přístupů. Jako výchozí bod mi poslouží tyto teoretické koncepty: kulturní přeložitelnost (Assmann), antistruktura (Turner), generátory přináležitosti a cizosti (Assmann), mimesis, kontextuální zaměnitelnost, sociální konstrukce reality (Berger, Luckmann).

Seznam odborné literatury

ADAMTHWAITE, Murray R. Late Hittite Emar: the chronology, synchronisms, and socio-political aspects of Late Bronze Age fortress town. Louvain: Peeters, 2001. Ancient Near Eastern studies. Supplement.
BERGER, Peter L. a Thomas LUCKMANN. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999.
BIASE-DYSON, Camilla Di. Foreigners and Egyptians in the late Egyptian stories: linguistic, literary and historical perspectives. Boston: Brill, 2013.
COHEN, Yoram. „Change and Innovation in the Administration and Scribal Practices of Emar during the Hittite Dominion.“ Journal of the Institute of Archaeology of Tel Aviv University. 2005, 32(2), 192–203.
COHEN, Yoram. „The Administration of Cult in Hittite Emar.“ Altorientalische Forschungen. 2011, 38(1), 145–157.
CORNELIUS, Izak. The iconography of the Canaanite gods Reshef and Baʻal: late Bronze and Iron Age I periods (C 1500-1000 BCE). Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1994.
CORNELIUS, Izak. The many faces of the goddess: the iconography of the Syro-Palestinian goddesses Anat, Astarte, Qedeshet, and Asherah c. 1500-1000 BCE / Izak Cornelius. Fribourg: Vandenhoeck & Ruprecht, 2004.
GRAFF, Sarah B., Yelena RAKIC a Joan ARUZ. Cultures in contact: from Mesopotamia to the Mediterranean in the Second Millennium B.C. New York: The Metropolitan Museum of Art, 2013. Metropolitan Museum of Art symposia.
GROMOVA, Daria. „Hittite Role in Political History of Syriain the Amarna Age Reconsidered.“ Ugarit-Forschungen. 2007, 39, 277–309.
HEINZ, Marlies a Marian H. FELDMAN. Representations of political power: case histories from times of change and dissolving order in the ancient Near East. Winona Lake, Ind.: Eisenbrauns, 2007.
CHAVALAS, Mark W. a John L. HAYES. New Horizons in the Study of Ancient Syria. Malibu: Undena Publications, 1992. Bibliotheca Mesopotamica.
LEOPOLD, Anita M., ed. Syncretism in religion a reader. London: Equinox, 2004.
MAEIR, Aren M. a Pierre de MIROSCHEDJI. "I will speak the riddles of ancient times": archaeological and historical studies in honor of Amihai Mazar on the occasion of his sixtieth birthday. Winona Lake: Eisenbrauns, 2006.
MARONEY, Eric. Religious syncretism. London: SCM Press, 2006.
MASPERO, Gaston Camille Charles. The Struggle of the Nations: Egypt, Syria and Assyria. London, 1896.
NA'AMAN, Nadav. „The Hurrians and the End of the Middle Bronze Age in Palestine.“ Levant. 1994, 26(1), 175–187.
PONGRATZ-LEISTEN, Beate. „Comments on the Translatability of Divinity. Cultic and Theological Responses to the Presence of the Other in the Ancient Near East.“ In: BONNET, C., A. DECLERCQ a I. SLOBODZIANEK. Les représentations des dieux des autres. Colloque de Toulouse, 9–11 décembre 2010 (Supplemento a Mythos 2). Caltanissetta: Salvatore Sciascia Editore, 2011, s. 83–111.
RAAFLAUB, Kurt. War and peace in the ancient world. Malden, Mass.: Blackwell Publishing, 2007. The Ancient world: comparative histories.
REDFORD, Donald B. The wars in Syria and Palestine of Thutmose III. Leiden: Brill, 2003. Culture and history in Eastern Europe.
SCHNEIDER, Thomas. „Foreign Egypt: Egyptology and the Concept of Cultural Appropriation.“ Ägypten & Levante/ Egypt & the Levant. 2003, (13), 155–161.
SPEISER, E. A. The Hurrian Participation in the Civilization of Mesopotamia, Syria and Palestine. Paris: Librairie des méridiens, 1953.
SPEISER, E. A. „Ethnic Movements in the near East in the Second Millennium B. C. The Hurrians and Their Connections with the Habiru and the Hyksos.“ The Annual of the American Schools of Oriental Research. 1931 (13), 13–54.
STEWART, Charles a Rosalind. SHAW. Syncretism/anti-syncretism: the politics of religious synthesis. New York: Routledge, 1994.
TARACHA, Piotr a Magdalena KAPEŁUŚ. Proceedings of the Eight International Congress of Hittitology: Warsaw, 5-9 September 2011. Warsaw: Wydawnictwo Agade, 2014.
TAZAWA, Keiko. Syro-Palestinian deities in New Kingdom Egypt: the hermeneutics of their existence. Oxford: Archaeopress, 2009. 1965.
TURNER, Victor Witter. Průběh rituálu. Brno: Computer Press, 2004.
VAN EXEL, Vincent J. „Social change at Emar: The influence of the Hittite occupation on local traditions.“ Revue d'assyriologie et d'archéologie orientale. 2010, 104(1), 65–86.
WILHELM, Gernot a Bernd JANOWSKI. „Der Bock, der die Sünden hinausträgt.“ In: JANOWSKI, Bernd, Klaus KOCH a Gernot WILHELM. Religionsgeschichtliche Beziehungen zwischen Kleinasien, Nordsyrien und dem Alten Testament: internationales Symposion Hamburg, 17.-21. März 1990. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1993, s. 109–169.
YAMADA, Masamichi. „The Hittite Social Concept of "Free" in the Light of the Emar Texts.“ Altorientalische Forschungen. 1995, 22(2), 297–316.