Luxusní šperk „velkomoravského“ stylu: chronologie a distribuce prestižních předmětů v raně středověké společnosti

• Název práce v češtině: Luxusní šperk „velkomoravského“ stylu: chronologie a distribuce prestižních předmětů v raně středověké společnosti
• Název v anglickém jazyce: Luxury "Great Moravian" style jewelery: chronology and distribution of prestigious goods in early medieval society
• Klíčová slova: archeologie|raný středověk|šperky|Velká Morava|sociální struktura
• Klíčová slova anglicky: archeology|early middle ages|jewelery|Great Moravia|social structure
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Mgr. Ivo Štefan, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.04.2018
• Datum zadání: 12.04.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2020 14:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Hana Chorvátová, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Luxusní šperk velkomoravského stylu (jinak také tzv. veligradský, či byzantstko-orientální) je objektem zájmu archeologie už dlouhá desetiletí. Základní typologická škála šperku byla v nejdůležitějších rysech popsána již V. Hrubým a B. Dostálem, přičemž je nadále rozvíjena a upřesňována. V poslední době došlo k několika pokusům o revizi jeho chronologie (např. H. Charvátová, L. Galuška, Š. Ungerman). Publikace pohřebiště na Staré Kouřimi v 60. letech rovněž otevřela problematiku jeho výskytu na významných českých centrech 2. pol. 9. a 1. pol. 10. století. V současné době je v této souvislosti uvažováno o existenci samostatné dílny či dílen působících na českém území přímo navazujících na velkomoravské šperkařství. Klíčovou lokalitou pro pochopení fenoménu šperku velkomoravského stylu v Čechách je pohřebiště v Lumbeho zahradě na pražském hradě, které bylo teprve před nedávnem publikováno.
Bakalářská práce Lenky Porvazníkové by se v této souvislosti měla zaměřit na několik zásadních otázek: 1) jaká je prostorová distribuce jednotlivých typů luxusního velkomoravského šperku. Váže se jejich výskyt v hrobech na území Čech a Moravy na jednotlivé lokality, nebo se celá škála šperků vyskytuje všude? 2) Jaké jsou rozdíly mezi typovou škálou šperků na území Čech a Moravy? Je možné na základě těchto pozorování vymezit starší skupinu šperků, které se v Čechách nevyskytují? 3) Existují nějaké korelace mezi věkem zemřelých a množstvím šperků vložených do hrobu?
Výchozí bází práce bude digitální katalog šperků z pohřebišť velkomoravského horizontu v Čechách a na Moravě, který bude možné statisticky analyzovat a zjišťovat případně korelace. Práce jako celek by měla v důsledku směřovat k pochopení mechanismu distribuce prestižních artefaktů napříč raně středověkou společností.

Seznam odborné literatury

Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Frolík, J. 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě I, II. Praha.
Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Praha.
Chorvátová, H. 2004: K relatívnej chronológii pohrebiska Staré Město v polohe „Na
valách“, Acta historica neosoliensia 7, 199-235.
Chorvátová, H. 2007: Horizonty byzantsko-orientálneho šperku na tzv.
veľkomoravských pohrebiskách, In: Byzantská kultúra a Slovensko. (V. Turčan
zost.). Zborník Slovenského národného múzea Archeológia – Supplementum 2,
Bratislava, 83-101.
Kóčka – Krenz, H. 1993: Biżuteria północno-zachodnio-słowianska we wczesnym średniowieczu. Poznań.
Smetánka, Z. 1994: Příspěvek ke studiu karolinského vlivu na velkomoravský šperk
v Čechách a na Moravě. Praehistorica 2, 105-115.
Smetánka, Z. 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha.
Smetánka, Z. – Staňa, Č. 1996: Velká Morava a Praha (Rentgenfluorescenční analýza
zlatých šperků z Velké Moravy a jejich vztah k Pražskému hradu). In: Z.
Kurnatowska (ed.): Słowiańszczyzna w Europie. Wrocław, 137-142.
Staňa, Č. 1995: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku. Sborník prací
filozofické fakulty Brněnské univerzity, E 40, 37-43.
Steuer, H. 1977: Bemerkungen zur Chronologie der Merowingerzeit, Studien zur Sachsenforschung 1, 379-402.
Štefan, I. 2010: Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Studia Mediaevalia Pragensia 9, 171–205.
Profantová, N. – Frána, J. 2003: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku v Čechách a na Moravě, Archologické rozhledy 55, 47-58.
Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha.
Ungerman, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu. Archeologické rozhledy, 57, 707-749.