Evropská regulace virtuálních měn, její nedostatky a budoucí vývoj.

• Název práce v češtině: Evropská regulace virtuálních měn, její nedostatky a budoucí vývoj.
• Název v anglickém jazyce: European regulation of virtual currencies, its shortcomings and future development.
• Klíčová slova: Virtuální měny, ICOs, blockchain
• Klíčová slova anglicky: Virtual currencies, ICOs, blockchain
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra evropského práva (22-KEP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Aneta Vondráčková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.04.2018
• Datum zadání: 03.04.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.01.2019
• Datum a čas obhajoby: 28.01.2019 12:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 343, 343
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.11.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2019
• Oponenti: JUDr. Tereza Kunertová, LL.M., Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce se soustředí na evropskou regulaci virtuálních měn, tedy na současnou unijní právní úpravu tohoto fenoménu včetně dalších aktivit orgánů Evropské unie v této oblasti. Mezi cíle této práce patří jednak představení dosavadního přístupu k virtuálním měnám, jednak nalezení některých nedostatků a nastínění budoucího vývoje evropské regulace virtuálních měn. Součástí práce je i představení relevantních aktivit ve vztahu k technologii distribuované účetní knihy jako technologie spojené s virtuálními měnami. K dosažení uvedeného jsou v práci analyzovány především legislativní i nelegislativní prameny vydávané příslušnými orgány Evropské unie, neméně podstatnými zdroji jsou právně teoretické texty z oblasti virtuálních měn a příbuzných oborů. Text práce je členěn do pěti kapitol, které jsou dále členěny na tematické podkapitoly. Každá z kapitol obsahuje dílčí identifikaci nedostatků a představuje budoucí vývoj v dané oblasti.
Úvodní kapitola se věnuje představení virtuálních měn jako takových i v kontextu finančního práva. Dále jsou v ní popsány technické základy virtuálních měn, tedy otázky jejich fungování a používání, včetně představení virtuálních měn Bitcoin a IOTA. Poslední podkapitola úvodní kapitoly zmiňuje některé z právních aspektů virtuálních měn, které jsou diskutovány v kapitolách následujících.
Druhá kapitola této práce se zabývá aktivitami Evropské unie v oblasti virtuálních měn. V první podkapitole jsou představeny dosavadní snahy o zařazení virtuálních měn do daných právních kategorií včetně vývoje definice virtuálních měn v unijním právu. Druhá podkapitola se zabývá virtuálními měnami v kontextu opatření proti praní špinavých peněz, zejména pak 5. AML směrnicí. Třetí podkapitola této kapitoly popisuje daňovou regulaci virtuálních měn, především pak problematiku daně z přidané hodnoty. Čtvrtá podkapitola se zabývá dvěma oblastmi s virtuálními měnami souvisejícími, a to primárnímí nabídkami virtuálních měn a tokenů a technologií distribuované účetní knihy.
Třetí kapitola představuje současnou regulaci virtuálních měn v České republice, Slovenské republice a ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Přístupy vybraných členských států k virtuálním měnám jsou následně porovnány s přístupem orgánů Evropské unie k virtuálním měnám.
Předmětem čtvrté kapitoly je vyhledání nedostaktů evropské regulace virtuálních měn s ohledem na společenský a technický vývoj v této oblasti. Tím se rozumí především rozšíření povědomí o virtuálních měnách a rozvoj nových technologií s nimi souvisejících.
Pátá kapitola shrnuje výše představené tendence budoucího legislativního i nelegislativního vývoje oblasti virtuálních měn. Druhá podkapitola pak obsahuje několik doporučení de lege ferenda.
Závěr práce pak rekapituluje dílčí závěry jednotlivých kapitol, ze kterých vyplývá, že je současná evropská regulace virtuálních měn na relativně dobré úrovni. Mezi hlavní výtky patří pomalá reakce na vývoj v oblasti virtuálních měn a s ní související absence některých právních předpisů projevující se v nejednotné regulaci na úrovni členských států. V současnosti jsou však unijní orgány velmi aktivní, proto lze očekávat postupnou nápravu této situace.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis is focused on the European regulation of virtual currencies, meaning the current Union legal regulation of this phenomenon including further European Union institutions' activities in the area. The aim of the thesis is to introduce the existing approach towards virtual currencies as well as to find some of the shortcomings and to outline the future development of European regulation of virtual currencies. As a part of this thesis, relevant activities associated with distributed ledger technology as a technology related to virtual currencies will be introduced. To achieve the mentioned, the thesis analyzes mainly legislative and non-legislative sources issued by competent institutions of the European Union, equally important are the jurisprudential texts from the area of virtual currencies and related fields. The thesis is divided into five chapters which are further divided into topical subchapters. Each of the chapters includes partial identification of shortcomings and presents the future development in the area.
The introductory chapter addresses the introduction of virtual currencies as such and in the context of financial law. Further, technological bases of virtual currencies are described, namely the issues of functioning and of using the virtual currencies. Virtual currencies Bitcoin and IOTA are also introduced in this chapter. The final subchapter of the introductory chapter mentions some of the legal aspects of virtual currencies which are discussed in following chapters.
The second chapter of this thesis covers the activities of the European Union in the area of virtual currencies. The first subchapter introduces the efforts to classify virtual currencies into given legal categories including the development of the virtual currencies' definition in the Union law. The second subchapter deals with virtual currencies in the context of anti-money laundering measures, namely the 5th AML directive. The third subchapter of this chapter describes the tax regulation of virtual currencies, especially the value-added tax. The fourth subchapter is focused on two of the areas related to virtual currencies, namely initial coin offerings and distributed ledger technology.
The third chapter introduces the current regulation of virtual currencies in the Czech Republic, the Slovak Republic and the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. Approaches of the selected member states are then compared to the European union institutions' approach towards virtual currencies.
The subject of the fourth chapter is to find shortcomings in the European regulation of virtual currencies with respect to societal and technological development in the area. This means the raising awareness of virtual currencies and the development of related new technologies.
The fifth chapter summarizes aforementioned tendencies of future legislative and non-legislative development in the area of virtual currencies. The second subchapter of this chapter contains several de lege ferenda recommendations.
The conclusion of this thesis recapitulates partial conclusions of the individual chapters, suggesting that the current European regulation of virtual currencies is at a relatively good level. Among the main complaints, there is a slow reaction to the development in the area of virtual currencies and connected absence of legislation resulting in inconsistent regualtion at the national level. However, institutions of the European union are very active at recent times, therefore, gradual remedy of the situation can be expected.