Sekundární cíle při zadávání veřejných zakázek
| Název práce v češtině: | Sekundární cíle při zadávání veřejných zakázek |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Secondary objectives in public procurement |
| Klíčová slova: | Veřejné zakázky, Ekonomický aspekt zadávacího řízení, Legitimita horizontálních cílů |
| Klíčová slova anglicky: | Public Procurement, Economic aspect of the tenders, Legitimacy of horizontal policies |
| Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra obchodního práva (22-KOBCHP) |
| Vedoucí / školitel: | JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 20.02.2018 |
| Datum zadání: | 26.02.2018 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 14.05.2019 |
| Datum a čas obhajoby: | 13.05.2019 13:40 |
| Místo konání obhajoby: | Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 210, 210 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 06.05.2019 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 13.05.2019 |
| Oponenti: | doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| Cílem této práce je ukázat, že veřejné zakázky mohou sloužit jako legitimní nástroj pro prosazování sekundárních cílů. Pod pojmem sekundární či horizontální cíle rozumíme takové cíle, které nejsou nutně spojeny se samotnou podstatou veřejné zakázky – tj. s nákupem zboží, služeb či stavebních prací. Výklad je proveden zejména za použití deskriptivní a analytické metody, přičemž analyzována je právní úprava jak na české, tak na evropské úrovni. Vedle právních předpisů a odborné literatury byla hlavním zdrojem judikatura Soudního dvora Evropské unie, která hrála klíčovou roli při tvorbě základních mantinelů, ve kterých se dnes zadavatelé při uplatňování horizontálních aspektů musí pohybovat.
První kapitola práce se věnuje nezbytnému vymezení právního rámce veřejných zakázek ve vztahu k možnosti sledovat sekundární cíle. V její druhé části jsou v tomto ohledu rozebrány nejdůležitější rozhodnutí soudního dvora. Zvláštní pozornost je věnována vývoji judikatury ve vztahu k možnosti uplatňování politiky zaměstnanosti ve veřejných zakázkách. V druhé kapitole, nazvané Taxonomie horizontálních aspektů, je nejdříve představen základní předpoklad pro to, aby mohlo být uplatnění konkrétních horizontálních aspektů legitimní. Vzhledem k dvojí povaze veřejných zakázek se totiž zadavatel musí vypořádat jak s právní, tak s ekonomickou stránkou zadávacího řízení. To znamená, že každý postup bude muset být nejen v souladu s právem, ale také s požadavkem na ekonomickou racionalitu chování. V druhé části následuje rozbor právní a ekonomické stránky jednotlivých mechanismů, které má zadavatel pro uplatňování horizontálních aspektů k dispozici. Přínosem této práce je především fakt, že pojednává o tématu, u něhož chybí ucelená regulace problematiky. Navíc ani v tuzemské odborné literatuře není toto téma rozsáhleji pojednáno. Přitom je jasné (i ve světle poměrně nově přijaté úpravy), že podpora využívání veřejných zakázek jako nástroje pro uplatňování horizontálních cílů je na vzestupu. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| The thesis provides a comprehensive analysis of the horizontal policies in public procurement with the aim to determine whether public procurement may be used as a legitimate tool in the pursuit of such policies. Horizontal or secondary policies refer to the policies not inherently connected to the functional objective of public procurement – i.e. to the purchase of goods and services. These may among other strike at social or environmental issues. For this purpose, the descriptive and analytic methodics are used. The case-law of CJEU was the primary source of the thesis along with the relevant literature and both EU and Czech legislation.
The thesis is structured into two chapters. The first chapter provides essential introduction to the legislation in place in respect of the horizontal policies in public procurement. The second part of the chapter then analyses relevant case-law of CJEU. Particular attention is paid to the case law in respect of public procurement used as a tool to pursue employment policies. The second chapter named taxonomy of horizontal policies elaborates on the relationship between economic and legal aspect of the public procurement in general. It quickly comes to the conclusion, that the contracting authorities must deal with both the legal and economic aspects of public procurement. This means that any such course of action must be permitted by law. On top of that the contracting authority must act in economically rational way. The final part of the thesis then deals with the analysis of particular tools that may be used by the contracting authorities. Both the legal and economic assessment is provided. The contribution of the thesis is mainly in the fact that it provides an assessment of topic not comprehensively regulated by the legislation. And although the support of use of horizontal policies in public procurement is growing, the topic of the thesis is not even covered by any extensive research in the Czech academic field. |