Seriálová adaptace jako intersémiotický překlad: převod románu M. Atwood The Handmaid’s Tale do televizního seriálu
Název práce v češtině: | Seriálová adaptace jako intersémiotický překlad: převod románu M. Atwood The Handmaid’s Tale do televizního seriálu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | TV series adaptation as an intersemiotic translation of M. Atwood´s novel Hanmaid´s Tale |
Klíčová slova: | adaptace|tv seriál|filmové prostředky|literární prostředky|intersémiotický překlad|translatologie|román|dystopie|interdisciplinarita |
Klíčová slova anglicky: | adaptation|tv series|film means|leterary means|intersemiotic translation|translation studies|novel|dystopia|interdisciplinarity |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav translatologie (21-UTRL) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Eva Kalivodová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 03.12.2017 |
Datum zadání: | 04.12.2017 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 06.12.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 30.01.2019 10:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 08.01.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 30.01.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Diplomová práce se zaměří na seriálovou adaptaci ve smyslu intersémiotického překladu (Jakobsonův termín označující převod verbálního znaku do jiného sémiotického systému). Půjde o translatologický průzkum převodu románu The Handmaid’s Tale do stejnojmenného televizního seriálu. Tento seriál, obsahující první sérii ukončenou v roce 2017, bude uvažován jako svébytný, uzavřený celek, přičemž bude přihlédnuto také ke starší adaptaci filmové, ovšem jako k dalšímu, odlišnému znaku. Jelikož román Margaret Atwoodové vyšel roku 1985, film vznikl v roce 1990 a první série televizního seriálu byla odvysílána roku 2017 (prostřednictvím americké „streamingové“ služby Hulu), bude potřeba vzít v potaz dynamicky se proměňující estetickou a překladatelskou dobovou normu.
Teoretickým základem práce budou jak díla teoretiků překladu (např. Popovič, Levý, Toury, Lefevere), tak práce z oblasti teorie filmu (s důrazem na seriálovou tvorbu). Použita bude vhodnost terminologie v kontextu filmové/seriálové adaptace jako intersémiotického překladu. Podle modelu Gideona Touryho se bude práce nejprve soustředit na první řadu televizního seriálu – nezávisle na předloze –, již bude analyzovat pomocí vybraných přístupů filmových studií. Záměrem bude ověřit funkčnost překladu jako svébytného díla v cílovém sémiotickém systému. V další části se práce stručně dotkne filmového zpracování. Až posléze se bude věnovat translatologickému srovnání překladu a originálu. Práce si klade za cíl přispět k přehodnocování způsobu, jakým (čeští) příjemci recipují filmové a seriálové adaptace literárních děl: snížit důraz na komparativní hledisko, které v adaptaci poukazuje primárně na věrnost překladu a posuny vzhledem k originálu, a naopak zvážit odlišný charakter cílového sémiotického systému, jenž má pro formulaci významů k dispozici jinou škálu diverzifikovanějších vyjadřovacích prostředků (obraz, kompozici záběrů, techniku natáčení, střih, zvuk, soundtrack aj.). Důležitý je zde aspekt autonomie produktu (intersémiotického) překladu – po vzoru Gideona Touryho –, který (stejně jako překlady jiného typu) považujeme za svébytný kulturní znak v cílovém systému. Prostor bude věnován otázkám způsobů, jakým seriálová adaptace reaguje na dobové dění a jak je v jeho kontextu přijímána, a to v kontrastu k době vzniku předlohy (nabízí se pojetí seriálu jako nového překladu románu určitým způsobem reagujícího na první filmový intersémiotický překlad, který vznikl pouhých pět let po vydání originálu); dále otázce, jak a kam román i obě adaptace zařadit do kontextu feministické tvorby; rozdílnému způsobu vykreslení některých hlavních ženských postav a popřípadě i dílčím otázkám z oblasti genderových teorií. |
Seznam odborné literatury |
AGUIAR, Daniella, QUEIROZ, João. Towards a Model of Intersemiotic Translation. In: International Handbook of Semiotics. Dordrecht : Springer, 2015, s. 201-15.
AUJEZDSKÝ, Pavel. Od knížky k televiznímu filmu: úvod do problémů televizní adaptace pro studenty Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009. 57 s. BAZIN, André a GRAY, Hugh, ed. What is cinema?. Berkeley: University of California Press, 1967-1971. BUBENÍČEK, Petr. Zásahy adaptace: ke studiu literatury ve filmu. In Česká literatura: časopis pro literární vědu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, roč. 61, č. 2 (2013), s. 156-182. CATTRYSSE, Patrick. Descriptive Adaptation Studies. Antwerp/Appeldorn: Garant, 2014. DESMOND, John M. a HAWKES, Peter. Adaptation: studying film and literature. Boston: McGraw-Hill, ©2006. xii, 256, [257-266] s. ECO, Umberto. Šest procházek literárními lesy: přednášky na Harvardově univerzitě. Překlad Bronislava Grygová. V Olomouci: Votobia, 1997. 196 s. ELLIOTT, Kamilla. Rethinking the Novel/Film Debate. Berkeley, Cambridge: Cambridge University Press, 2003, 314 s. FEDROVÁ, Stanislava, ed. a JEDLIČKOVÁ, Alice, ed. Intermediální poetika příběhu. 1. vyd. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2011. GHOSH, Anuradha. Some Aspects of Intersemiotic Translation. In ASADUDDIN, Mohd a GHOSH, Anuradha (ed.). Filming Fiction: Tagore, Premchand, and Ray. Oxford: Oxford University Press, 2013, s. 48‑66. HOLÝ, Zdeněk, KORDA, Jakub. Úvod do filmu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 57 s. HUTCHEON, Linda. A Theory of Adaptation. New York/Oxon: Routledge, 2013. HUTCHEON, Linda. A theory of adaptation. New York: Routledge, ©2006. xviii, 232 s. LEFEVERE, Andre. Translation, Rewriting and the Manipulation of Literary Fame. London : Routledge, 1992. LEVÝ, Jiří. Umění překladu. 4., upr. vyd. Praha: Apostrof, 2012, 367 s. ISBN 978-80-87561-15-7. McFARLANE, Brian. „Reading film and literature.“ In The Cambridge Companion to Literature on Screen. Ed. Deborah Cartmell and Imelda Whelehan. Cambridge: Cambridge UP, 2007. METZ, Christian. Film Language. A Semiotics of the Cinema. Chicago : University of Chicago Press, 1990. MONACO, James. How to Read a Film. Oxford : Oxford University Press, 2009. MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií: umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004. 735 s. POPOVIČ, Anton. Teória umeleckého prekladu: aspekty textu a literárnej metakomunikácie. 2. preprac. a rozš. vyd. Bratislava: Tatran, 1975, 293 s. SPIGEL, Lynn, ed. a OLSSON, Jan, ed. Television after TV: essays on a medium in transition. Durham: Duke University Press, ©2004. 465 s. ŠPIRK, Jaroslav. Anton Popovič a jeho přínos k vývoji translatologie. Praha, 2006. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Jettmarová. TOURY, Gideon. Descriptive Translation Studies – and Beyond. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing, 2012. ZATLOUKALOVÁ, Aneta. Specifika televizní seriálové adaptace. In Vojtková, Milena. Podoby a funkce příběhu: pokus o interdisciplinární debatu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2011. s. 190-197. HANÁKOVÁ, Petra. "The jubilant assumption": Laura Mulvey's Visual pleasure and narrative cinema as the mirror stage of feminist film theory [rukopis]. 1999. |