Hluboký čas Země: Aguirre, hněv boží

• Název práce v češtině: Hluboký čas Země: Aguirre, hněv boží
• Název v anglickém jazyce: Deep Time of the Earth: Aguirre, the Wrath of God
• Klíčová slova: Aguirre hněv Boží|hluboký čas Země|spekulativní realismus|Deleuze|metafora|Herzog|ne-lidské
• Klíčová slova anglicky: Aguirre the Wrath of God|deep time of the Earth|speculative realism|Deleuze|metaphor|Herzog|non-human
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 14.11.2017
• Datum zadání: 14.11.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.11.2017
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Siegfried Zielinski ve své knize Deep Time of the Media hovoří o tzv. hlubokém čase médií. Popírá, že by se lidstvo neustále technologicky zdokonalovalo a naopak tvrdí, že současná média obsahují často i netušené aspekty médií (nejen) minulých. Jeho metodologie, kterou sám nazývá anarcheologií, později variantologií, hledá “nové ve starém” a kritizuje centralistické pojímání lidstva jako společnosti směřující od horšího k lepšímu. Termín hluboký čas přejímá z geologie (především od paleontologa Stephena Jay Goulda), kde se však nevztahuje k dějinám médií, ale k celkovým dějinám světa. Čas přírody je paralelní k času lidskému a ačkoliv je člověku nepřístupný, už jeho samotná existence poukazuje na reduktivní chápání historie planety pouze jako historie člověka. Zatímco lidé žijí na zemi přibližně 200 000 let, vznik planety je datován až 4,6 miliard let zpátky, což je dle Goulda čas pro člověka natolik vzdálený, „že ho je schopen pochopit pouze jako metaforu“.
Tyto tendence se objevují i v současné filozofii, výrazně pak v proudu spekulativního realismu, který se snaží jít za hranice mysli a nahlížet mimolidské perspektivy. Například v uvažování Timothyho Mortona lze také nalézt koncepci hlubokého času. Ve své knize Hyperobjects píše o jevech, entitách či objektech, které se svou rozsáhlostí a trváním vymykají možnostem člověka je jakkoliv uchopit, přičemž právě čas považuje za jeden z aspektů, jímž se hyperobjekty vzdalují lidské recepci.
První část bakalářské práce objasní genezi koncepce hlubokého času přírody, bude sledovat jeho vývoj a pokusí se ukázat, proč je pro současné uvažování důležitý odklon od člověka k “ne-lidským” entitám. V rámci tzv. spekulativního obratu se nejen kontinentální filozofie, ale i umění pokouší jít za hranice a možnosti subjektu a zkoumat kvality “velkých vnějšků”. Druhá část bakalářské práce se ovšem nebude věnovat uměleckým dílům poslední dekády, pokusí se využít představené koncepce k analýze filmu Aguire, hněv boží (1972) Wernera Herzoga, který vzniká v době, kdy v centru pozornosti umění i filozofie stojí ještě člověk (a koncept hlubokého času v odborné diskursu ještě neexistuje).
Film zobrazuje španělskou katolickou expedici do latinskoamerického pralesa s cílem objevit Eldorádo. Kolonizátoři jsou ovšem pohlceni přírodou, jejím absolutně rozdílným časem, který se táhne daleko před existenci samotného člověka a postavy zůstávají lapeny na plynoucí řece a postupně umírají. Západní společnost tak paradoxně prohrává kvůli své touze podmanit si okolní svět, který ve své sebestřednosti podcení. Daný snímek umožňuje skrze analýzu formální i obsahové stránky komplexně představit koncepci hlubokého času a její význam pro dnešní myšlení.

Seznam odborné literatury

Stephen Jay Gould, Time's Arrow, Time's Cycle: Myth and Metaphor in the Discovery of Geological Time. Cambridge: Harvard University Press 1987.
John McPhee, Basin and Range. New York: Farrar, Straus and Giroux 1982.
T. J. Demos, Decolonizing the Nature: Contemporary Art and the Politics of Ecology. New York: Sternberg Press 2016.
Josef Šmajs, Ohrožená kultura: Od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno: Host 2011.
Timothy Morton, Hyperobjects: Philosophy and Ecology After the End of the World. Minneapolis:University of Minnesota Press 2013.
Bernd Herzogenrath, An [Un]Likely Alliance: Thinking Environment[s] with Deleuze/Guattari. Cambridge: Cambridge Scholars Publishing 2008.
Steven Shaviro, The Universe of Things: On Speculative Realism. Minneapolis: University Of Minnesota Press 2014.
Steven Shaviro, Discognition. Repeater Books 2016.
Nicholas Mirzoeff, Visualizing the Anthropocene. Public Press, 2014, č. 26.
Jason W. Moore, Anthropocene or Capitalocene?: Nature, History, and the Crisis of Capitalism. Oakland: PM Press 2016.
Jussi Parikka, A Slow, Contemporary Violence Damaged Environments of Technological Culture. New York: Sternberg Press 2016.
Siegfried Zielinski, Deep Time of the Media: Toward an Archaeology of Hearing and Seeing by Technical Means. Cambridge: The MIT Press 2006.