Medicinalizace sebevraždy v moderním Japonsku

• Název práce v češtině: Medicinalizace sebevraždy v moderním Japonsku
• Název v anglickém jazyce: Medicinalization of Suicide in Modern Japan
• Klíčová slova: sebevražda|medicinalizace|japonská psychiatrie|Kure Šúzó|Fudžimura Misao|seppuku|Nogi Maresuke
• Klíčová slova anglicky: suicide|medicalization|Japanese psychiatry|Kure Shúzó|Fujimura Misao|seppuku|Nogi Maresuke
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sinologie (21-KSI)
• Vedoucí / školitel: Mgr. David Labus, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.11.2017
• Datum zadání: 03.11.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.11.2017
• Datum a čas obhajoby: 31.01.2019 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.12.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 31.01.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Ing. Jan Sýkora, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomantka se zaměří na problematiku měnícího se pohledu na sebevraždu v moderním Japonsku v době Meidži, kdy postupně získával převahu odborný psychiatrický pohled. Bude pracovat s dobovým tiskem (noviny Asahi a Jomiuri) a bude mít na zřeteli následující body:
- Uvede dobový kontext chápání sebevraždy popisem typů sebevražd a společenských (často romantizovaných) hodnocení v době Edo, zejm. typy seppuku a šindžú;
- Nastíní vývoj moderního (lékařského) pohledu na sebevraždu v Evropě v 19. století a stručně popíše proces přebírání západní lékařské vědy do Japonska ke konci 19. století. Zaměří se přitom na postavu dr. Kure Šúzóa, otce japonské psychiatrie;
- Na slavném případu sebevraždy studenta Fudžimury Masaa z r. 1903 demonstruje rostoucí vliv odborné veřejnosti na měnící se chápání sebevraždy coby společenského jevu, bude proto analyzovat veřejné mínění;
- Pro srovnání a plasticitu obrazu uvede další případ – sebevraždu generála Nogiho z r. 1912;
- Provede shrnující analýzu v rámci měnícího se pohledu na místo jedince ve společnosti.

Seznam odborné literatury

Prameny:
Dobové noviny:
Asahi shinbun (noviny Asahi)
Yomiuri shinbun (noviny Jomiuri)

Literatura:
Becker C. B. (1990): Buddhist Views of Suicide and Euthanasia. Philosophy East and West, Vol. 40, No. 4: 543-556
Breslau, J. A. (1999): Learning to Locate the Heart: An Apprenticeship in Japanese Psychiatry. Ph. D. Dissertation. Harvard University.
Di Marco, F. (2016): Suicide in Twentieth-century Japan. New York, Routledge.
Di Marco, F. (2013): Act or Disease? The Making of Modern Suicide in Early Twentieth-century Japan. The Journal of Japanese Studies, Vol. 39, No. 2: 325-358
Doi, Takeo. (2000): Noirôze, Ki no Yamai, Kichigai (Neurózy, nemoci čchi, šílenství). In Doi Takeo Senshû 6 (Sebrané spisy Doi Takeo č. 6). Tokyo, Iwanami Shoten.
Douglas, J. D. (1967): The Social Meanings of Suicide. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Durkheim, É. (1951): Suicide : a study in sociology. New York, The Free Press.
Fedder, H. R. (1972): Suicide: a social and historical study. New York, Benjamin Blom.
Freud, S. (1917): Mourning and melancholia. London, The Hogarth Press
Foucault, M. (1973): Madness and Civilization: a History of Insanity in the Age of Reason. New York, Vintage.
Fuse T. (1975) Modernization and Stress in Japan. Leiden, BRILL
Healy, R. (2006): Suicide and Early Modern and Modern Europe. The Historical Journal, Vol. 49, No. 3: 903-919.
Heine, S. (1994): Tragedy and Salvation in the Floating World: Chikamatsu's Double Suicide Drama as Millenarian Discourse.The Journal of Asian Studies, Vol. 53, No. 2: 367-393
Hiruta, Genshirô. (1999): Edojidai Kanpôi No Seishinbyôkan (Koncept psychických nemocí z pohledu lékařů v době Edo). Seishin Igakushi Kenkyû (Výzkum historie psychiatrie) Vol. 2.
Kitanaka, J. (2003): Jungians and the Rise of Psychotherapy in Japan: a Brief Historical Note. Tanscultural Psychiatry, Vol. 40, No. 2: 239-247.
Kitanaka, J. (2006): Society in Distress:The Psychiatric Production of Depressionin Contemporary Japan: thesis. Quebec, McGill University
Kraepelin, E. (1904): Lectures on Clinical Psychiatry. New York, Wood.
Kure, Shûzô. (2014): Seishin Byôsha Shitakukanchi no Jikkyou (Podmínky domácího vězení duševně nemocných). Tokyo, Igakushoin.
Kure, Shûzô. (2015): Waga Kuni ni okeru Seishinbyou ni kansuru Saikin no Shisetsu (Instituce, které se v poslední době zabývají duševními poruchami v naší zemi). Tokyo, Seikyusha.
Kuriyama, S. (1992): Between mind and eye: Japanese Anatomy in the eighteenth century. In Leslie, C. M. and Yooung, A. Paths to Asian Medical Knowledge. Berkeley, Califaronia university
Manning, J. (2012): Suicide as Social Control. Sociological Forum, Vol. 27, No. 1: 207-227
Masaryk, T. G. (1998): Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty. Praha, Ústav T. G. Masaryka.
Oda, Susumu. (1998): Nihon no Kyôkishi (Záznamy o šílenství v Japonsku). Tokyo, Kôdansha.
Pinguet, M. (1993): Voluntary Death in ]apan. Cambridge, UK: Polity Press.
Pope, W. (1976): Durkheim’s Suicide: a classic analysed. Chicago, Chicago University.
Totsuka, E. (1990): The history of Japanese Psychiatry and the Rights of Mental Patients . Psychiatric Bulletin, Vol. 14. No. 1: 193 – 200
Watarai, Yoshiichi. (2003): Meiji no Seishin lsetsu: Shinkeibyô, Shinkeisuijaku, Kamigakari (Názory ohledně nervů v období Meidži: Nemoci nervové soustavy, neurastenie a posednutí). Tokyo, Iwanami Shoten.
Watt, J. R. (2004): From Sin to Insanity: Suicide in Early Modern Europe. Cornell University Press.