Kolaborativní proces vývoje a výroby celovečerního hraného filmu Krajina ve stínu

• Název práce v češtině: Kolaborativní proces vývoje a výroby celovečerního hraného filmu Krajina ve stínu
• Název v anglickém jazyce: The Collaborative Process of Development and Production of the Czech Feature Film Krajina ve stínu
• Klíčová slova: český film|vývoj filmu|development|nezávislý producent|post-socialistický filmový průmysl|financiér|produkční kultura
• Klíčová slova anglicky: Czech film|film development|soft pre-production|independent producer|post-socialist screen industries|financier|production culture
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.10.2017
• Datum zadání: 30.10.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.11.2017
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Ivan Klimeš

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se chystá mapovat vznik celovečerního filmu Krajina ve stínu režiséra Zdeňka Jiráského, jehož natáčení se uskuteční na jaře 2018. Rodinná vazba se scenáristou filmu umožní badateli volný přístup ke klíčovým tvůrcům díla, k podkladovým materiálům i k samotnému natáčení. Film bude sledován z hlediska produkčního procesu: badatel bude analyzovat působení vnějších (tj. institucionálních, ekonomických, či nahodilých) vlivů na pojetí tvůrčí vize, na konkrétní kreativní rozhodování a proměnu vztahů mezi hlavními tvůrci (producentem, scenáristou a režisérem). Autor práce bude využívat metod kvalitativního výzkumu, konkrétně především řízených rozhovorů a zúčastněného pozorování.
Studie přirozeně rozšíří představy o soudobé praxi v české kinematografii. Důraz však bude kladen na výrazná specifika díla a s nimi spjaté otázky. První specifikum se týká filmu jako textu. Námět snímku vznikl na základě sebraných vzpomínek o divokém odsunu v roce na česko-rakouské hranici 1945. Tato problematika již byla v současné kinematografii částečně otevřena, nicméně ve scénáři je zdrojem hrůz zcela konkrétně zvůle Čechů, kteří vzali “spravedlnost” do vlastních rukou (s očividnou motivací se nejen pomstít, ale i obohatit). Film otevírá téma násilí, jehož se Češi dopouštěli, bez jeho obligátnho obhajování nacistickým zlem, které je ve veřejném diskurzu stále zcela běžné. Vzhledem k podpoře projektu Státním fondem pro podporu kinematografie i Českou televizí bude možné sledovat, jak tématu přistupují veřejnoprávní instituce, které se rovněž podílí na vytváření veřejného mínění, stejně jako další aktéři zapojení do procesu.
Dále je film výjimečný z hlediska producentství. Iniciátorem a producentem projektu je bývalý zlínský exekutor a podnikatel Martin Růžička, který se rozhodl natočit film bez jakékoliv předchozí zkušenosti z oboru. Dílo hodlá částečně financovat z vlastních prostředků a to částkou, která svou výší přesahuje vklad SFK nebo ČT, což je v českých podmínkách mimořádné. S režisérem i scenáristou filmu má rozpracovaný další společný projekt, založil vlastní produkční firmu a systematicky již vyvíjí další scénáře. Do jaké míry ovlivní Růžičkova nezkušenost produkční proces a výsledný film? Lze sledovat zrod ambiciózního producenta? Bude po realizaci filmu trio producenta, scenáristy a režiséra pokračovat spoluprací na dalším rozpracovaném projektu?
Práce bude nejprve rekonstruovat proces vývoje filmu, který trval pět let. Pokusí se zachytit vývoj původní vize tvůrců a její proměny, jež ilustrují jednotlivé verze scénáře - byť s vědomím, že její zpětné interpretace vypovídajících vždy nesou zkreslení současnou zkušeností. Jak bude s touto vizí realizačně nakládáno, se vyjeví v blízké době během výroby filmu. Schopnost a vůle režiséra následovat vizi danou kolaborativním vývojem ovlivní nejen podobu díla, ale především vztahy mezi tvůrci a jejich postavení v poli filmového oboru.
Šíři účasti na natáčení (zúčastněné pozorování během stáže) nelze dosud s jistotou předjímat, nicméně badatel hodlá tuto část zahrnout do svého výzkumu. Ačkoliv se práce zaměří především na etapu vývoje, právě během výroby a postprodukce se plně vyjeví všechny faktory, které podrobují původní záměry vlivu vnějších okolností.
Struktura práce předpokládá na úvod vymezení výzkumného problému, metodologie a zasazení filmu do souvislostí české kinematografie. Poté se již zaměří na analýzu kreativního procesu: popíše genezi námětu, prozkoumá profily, postoje a motivace tvůrců a následně se zaměří na jejich společnou práci na scénáři, jež bude sledovat až do jeho finální verze. Bude taktéž pozorovat zapojení dalších subjektů (grantové komise, dramaturg atd.) do vývoje. Dále se pokusí využít modelu hodnotového řetězce filmu (za použití koncepce P. Bloorea) a popsat okolnosti vstupu dalších “hráčů” do projektu a jejich přínos. Poslední část zahrne poznatky z natáčení. Závěry analýzy sledovaného procesu vyhodnotí jeho výrazné vnitřní mechanismy a jejich vliv jak na podobu díla, tak na výsledné pozice jednotlivých aktérů.

Seznam odborné literatury

BLOORE, Peter. The Screenplay Business: Managing Creativity and Script Development in the Film Industry. London: Routledge, 2012.
CALDWELL, John T. Production Culture: Industrial Reflexivity and Critical Practice in Film and Television. Durham, N.C.: Duke University Press, 2008.
FINNEY, Angus. The International Film Business. New York: Routledge, 2010.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2008.
HOLEČEK, Marek. Sudetští Němci v současných českých filmech. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016 (nepublikovaná bakálářská práce).
KLIMEŠ, Ivan – RAK, Jiří. Film a historie I. Fikce a realita. In: Film a doba, č. 3. Praha: Národní filmový ústav, 1988.
MACDONALD, Ian W. Screenwriting poetics and the Screen Idea. London: Palsgrave Macmillan, 2013.
MLYNÁRIK, Jan. Tragédie Vitorazska 1945 - 1953: Poprava v Tušti. Praha: Carpio, 2005.
SZCZEPANIK, Petr a kolektiv. Studie vývoje českého hraného kinematografického díla. Brno: Masarykova univerzita, 2015.

TRČALA, Adam. Zeisler, Magerová a spol.: Obraz Němců v českém filmu let 1945 - 1969. Brno: Masarykova univerzita, 2014 (nepublikovaná diplomová práce).