Science fiction VR: Technologická imaginace kyberpunkové filmové fikce

• Název práce v češtině: Science fiction VR: Technologická imaginace kyberpunkové filmové fikce
• Název v anglickém jazyce: Science Fiction VR: Technological Imagination of Cyberpunk Film Fiction
• Klíčová slova: virtuální realita|science fiction|hyperstition|technologická imaginace|teorie-fikce|kyberpunk|kyberkultura
• Klíčová slova anglicky: Virtual Reality|Science Fiction|Hyperstition|Technological imagination|Theory-fiction|Cyberpunk|Cyberculture
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.10.2017
• Datum zadání: 08.10.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.10.2017
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Dita Malečková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce vyjde ze současného zájmu o science fiction jako metodu myšlení o dosud neznámém a důležitou složku imaginace budoucích možností, primárně ve vztahu k novým technologiím. Tyto přístupy pak použije ke zmapování diskurzu rané virtuální reality a v tematickém průřezu se pokusí pojmenovat hlavní představy o technologii na základě dobové odborné literatury, některých tendencí v teorii a kyberpunkové filmové fikce s cílem poukázat na vzájemnou provázanost a prostupnost. Cílem práce je s pomocí konceptů pojmenovaných v první části nahlédnout dobové kyberpunkové science fiction jako důležitý prostor promýšlení nové technologie a pokusit se tak z jiné perspektivy uchopit i z dnešního pohledu poněkud problematicky projektivní dobovou literaturu na dané téma.
První část práce tedy vyjde ze zájmu o science fiction v rámci některých tendencí v současné filosofii, především spekulativního realismu a akceleracionismu, a kontextualizuje uvažování o science fiction jako o metodě, myšlenkovém postupu či konceptuální projekci. U mnoha současných i dřívějších teoretiků a filosofů (od V. Flussera, J. Baudrillarda, přes F. Jamesona, C. Freedmana ale i D. Haraway, S. Shavira, E. Thackera, M. Fishera, Q. Meillasouxa či S. O‘Sullivana …) lze nalézt teze o vzájemném vztahu teorie/filozofie a science fiction – vytvářejí mezi nimi paralelu především na základě společné metody spekulace (zde často vycházejí z A. N. Whiteheada), potřebnosti volné imaginace, nebo přístupu k současnosti, kdy je science fiction považováno za nástroj k jejímu pochopení - či narušení - skrze budoucnost, kterou extrapoluje. První část práce tedy bude sledovat vztah science fiction a filosofického či teoretického uvažování v širším kontextu (zahrnujícím některé dřívější a solitérní autory, pojímání science fiction v rámci spekulativního realismu, i nastínění určitého rozvolnění vztahů mezi science fiction a teorií kulminujícího v konceptu hyperstition), zaměří se však především na dvě hlavní teze, a tedy za prvé, že science fiction je důležitou formou spekulace o budoucnosti jako/ a jinakosti, a za druhé, že tato spekulace může mít reálnou hodnotu a vliv na formování myšlení o budoucnosti a tím i její uskutečňování. Science fiction jakožto fikce o budoucnosti tak bude představeno jako specifický typ konceptuální projekce, která je pro filosofii metodologicky podstatná a užitečná, a zároveň není ve vztahu k teorii (ani k realitě či faktu) redukovatelná na obraz či předmět čtení, jelikož disponuje svou vlastní svébytnou aktivitou.
Skrze východiska pojmenovaná v první části (a především ve světle pojmu hyperstition, který pojmenovává proces, během něhož se stává událost reálnou skrze cirkulaci ve společenském povědomí) se pak bakalářská práce pokusí nahlédnout diskurz rané virtuální reality, s důrazem právě na roli populární kultury a konkrétně kyberpunkového sci-fi při vytváření a šíření některý představ. Na základě častých témat filmů i odborných sborníků, týkajících se mj. míry imerze, využití pro vzdělávání a rozšiřování lidského uvažování, překonávání komunikačních bariér mezi lidmi i na úrovni HCI, sociálních dopadů i obav ze zneužití, vyjde práce z různých složek diskurzu a poukáže na vzájemnou provázanost fikčního a reálného, která pro něj byla typická.
Práce se následně pokusí na základě Fisherova pojetí konceptu hauntologie navrhnout, že ačkoli z dnešního pohledu se jeví projektivní povaha celého diskurzu VR (jak je patrná i z dobové odborné literatury) jako nenaplněná a problematická, je to právě radikální imaginace jiných technologických možností, která ji pro současné myšlení činí něčím zajímavou. Nedávné myšlenkové směry (např. levý akceleracionismus, xenofeminismus) se tak často odvolávají na demokratizační potenciál raného kyberprostoru (ačkoli nemluví přímo o virtuální realitě) a vidí ho jako určitý nultý bod, od nějž je možné technologii promyslet znovu a lépe. V tomto kontextu (a v době, kdy se už stává poměrně běžnou) je virtuální realita dobrým příkladem, v němž kulminovaly nejodvážnější představy, jejichž projektivní sílu se dnes někteří autoři snaží mobilizovat.

Seznam odborné literatury

Robin Mackay, Armen Avanessian (eds.), #Accelerate: The Accelerationist Reader. Falmouth: Urbanomic 2014.
J. G. Ballard, Introduction, Crash. Vintage 1995.
Jean Baudrillard, Simulacra and simulation. Ann Arbor: University of Michigan Press 1994.
Stephen Shaviro, Discognition. Repeater books 2016.
Stephen Shaviro, Connected, or, What it means to live in the network society. Minneapolis: University of Minnesota Press 2003.
Frederic Jameson, Archaeologies of the future: the desire called utopia and other science fictions. New York: Verso 2005.
Flusser Vilém: Science Fiction (přel. W. Hanff). Vilem FLusser Studies, č. 20.
Alan Wexelblat (ed.), Virtual Reality, Applications and Explorations, Cambridge: Academic Press Inc 1993.
Gottfried Hattinger; Peter Weibel (eds.), Volume 2 - Virtual Worlds, Ars Electronica katalog 1990.
Chris Chesher: Colonizing Virtual Reality. Cultronix. Dostupný na WWW: [vyšlo 2. 3. 2011].
Eugene Thacker, In the dust of this planet. Ropley: Zero, 2011.
Michael Heim, The metaphysics of virtual reality. New York: Oxford University Press 1993.
Michael Benedikt (ed.), Cyberspace: First Steps. Cambridge: The MIT Press 1992.
Sandra K. Helsel, Judith Paris Roth(eds.), Virtual Reality - Theory, practice and promise. Westport: Meckler Publishing 1991.