Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky

• Název práce v češtině: Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
• Název v anglickém jazyce: An Analysis of Functions of Human Dignity in Constitutional Law with Focus on Case Law of Czech Constitutional Court
• Klíčová slova: lidská důstojnost, axiomatická právní argumentace, princip proporcionality, Ústavní soud České republiky
• Klíčová slova anglicky: human dignity, axiomatic legal argumentation, proportionality principle, The Constitutional Court of the Czech Republic
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.10.2017
• Datum zadání: 03.10.2017
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2018 14:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 240, 240
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.04.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2018
• Oponenti: prof. JUDr. Helena Hofmannová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků.
Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců.
Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména zjištění, že vztah mezi přítomností axiomatické verze lidské důstojnosti a distribucí jednotlivých typů rozhodnutí Ústavního soudu je statisticky signifikantní a přítomnost axiomatické lidské důstojnosti tudíž s největší pravděpodobností ovlivňuje rozhodování Ústavního soudu. Druhým důležitým pozorovaným výsledkem je sjednocující účinek axiomatické verze lidské důstojnosti na rozhodování jednotlivých soudců, z čehož vyplývá, že axiomatická lidská důstojnost sice ovlivňuje rozhodnutí jednotlivých ústavních soudců, avšak ve všech případech velmi podobným způsobem.
Výsledky získané kvantitativním výzkumem jsou dále diskutovány a hlouběji analyzovány prostřednictvím kvalitativních metod. V této druhé části se výzkum zaměřil zejména na zjištění důvodů používání axiomů, jakož i na podrobnější analýzu všech čtyř typů axiomatické verze lidské důstojnosti a jejich nejdůležitějších dopadů nejen na argumentaci Ústavního soudu, ale také na samotné rozhodování. Celkově bylo objeveno pět obecnějších důvodů pro užívání axiomu, a to snaha o posílení přesvědčivosti argumentace, snaha o posílení významu rozhodnutí, snaha o zjednodušení rozhodnutí či odůvodnění složitých případů, převzetí axiomu z návrhu a konečně přinesení axiomu omylem. Co se dopadů užívání axiomatické lidské důstojnosti týče, tak lze zdůraznit zejm. absolutizaci určitých argumentů, vytváření „pokřivených testů proporcionality“ a již zmíněný sjednocující účinek na rozhodování jednotlivých soudců.
Závěrem je možné konstatovat, že tato práce má potenciál obohatit právní vědu ve třech stěžejních aspektech. Zaprvé nabízí pro právní vědu poměrně nezvyklý metodologický přístup, kdy doposud preferované kvalitativní metody doplňuje o exaktnější kvantitativní výzkum, čímž umožňuje objektivnější a zároveň hlubší pochopení zkoumaného fenoménu. Zadruhé poskytuje nový komplexnější pohled na pojem lidské důstojnosti, založený na doposud příliš nevyužívaném funkcionálním vymezení, které je pro práci s natolik abstraktním pojmem, jako je lidská důstojnost vhodnější, než tradiční obsahové vymezení. Konečně zatřetí poodhaluje obecnější a široce rozšířený problém nežádoucího užívání axiomů v právní argumentaci, který si žádá dalšího zkoumání.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

After the concept of human dignity has spread into a large number of constitutions from all over the world, detailed examination of this phenomenon is steadily gaining importance. This thesis finds three autonomous approaches to human dignity in constitutional law, namely a subjective human right, the source of human rights and an objective constitutional value. Each of these approaches is based on a particular historical view on human dignity. The key argument of this thesis states that the connection of the three aforementioned legitimate approaches leads to the creation of dangerous and undesirable hybrid forms of human dignity. These forms tend to be axiomatic, preventing from the rational legal argumentation as well as from the use of the proportionality principle. The implementation of the concept of human dignity in such an axiomatic way is an argumentative foul, unfortunately so frequently made by both judiciary and doctrines.
The thesis further focuses on the examination of the axiomatic human dignity phenomenon with respect to the Constitutional Court of the Czech Republic decision-making specifically. Using quantitative methods, it first comes to the conclusion that the problem of axiomatic human dignity-related argumentation does not only exist in the Constitutional Court’s decision-making practise, but also that it is even on the increase over time. Simultaneously, the influences of the presence of human dignity-based axioms on the Constitutional Court’s decision-making itself were investigated.
The results of the quantitative analysis demonstrate that the relation between the presence of axiomatic version of human dignity and the distribution of possible types of the Constitutional Court’s decisions was statistically significant, which means that the influence of axiomatic human dignity concept on the Court’s decision-making is highly probable. The second important outcome observed is the unifying effect of axiomatic human dignity concept on the decision-making of individual judges. From these results it can be deduced that even though the axiomatic version of human dignity influences the decision making of individual judges, the outcome of this influence tends to always be very similar.
The results of the quantitative research are further discussed and more deeply analysed through qualitative methods. This part of the research is focused on the investigation of possible reasons for using axiomatic argumentation, the examination of individual types of axiomatic human dignity and the exploration of impacts of using axiomatic human dignity on both the argumentation and the decisions of the Constitutional Court. Five general reasons for using axiomatic argumentation were found, namely an attempt to make the argumentation more persuasive, an attempt to elevate the importance of the decision, an attempt to simplify the decision-making or its reasoning in hard cases, the adoption of axiomatic argumentation from the motion and finally bringing the axiom by mistake. As far as the impacts of axiomatic human dignity are concerned, the absolutization of specific arguments, deformed proportionality tests and aforementioned unifying effect on judges’ decision-making can be emphasized.
In conclusion it has to be stated that the thesis has the potential to enhance jurisprudence in three important ways. First, it offers quite an unusual methodological approach, combining commonly used qualitative methods with more exact quantitative research, which makes it possible to reach both more objective and deeper understanding of the explored phenomenon. Second, it provides a new, more complex view on human dignity concept, based on yet quite uncommon functional approach, which is more appropriate for an abstract terminus, such as human dignity, than the traditional content-based approach. Finally, this thesis reveals a general and widely spread problem of axioms in legal argumentation, which requires further research.