Hudba Geraldiny Muchové: Analýza kompozičního stylu z pohledu feministické muzikologie

• Název práce v češtině: Hudba Geraldiny Muchové: Analýza kompozičního stylu z pohledu feministické muzikologie
• Název v anglickém jazyce: Geraldine Mucha’s Music: Analysis of the Compositional Style from the Point of View of Feminist Musicology
• Klíčová slova: Geraldine Mucha|skladatelka|orchestrální hudba 20. století|hudební analýza|feministická hudební analýza|gender
• Klíčová slova anglicky: Geraldine Mucha|woman composer|20th century orchestral music|musical analysis|feminist musical analysis|gender
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hudební vědy (21-UHV)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tereza Havelková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.09.2017
• Datum zadání: 27.09.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.10.2017
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2019 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc.
• Konzultanti: Mgr. Vít Zdrálek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je popsat kompoziční styl a zvuk díla skladatelky Geraldiny Muchové na základě hudební analýzy jejích skladeb. Vzhledem k tomu, že většina jejích skladeb dosud nebyla nahrána, jsem se rozhodla zaměřit na čtyři orchestrální kompozice, které tvoří obsah CD Macbeth and Other Orchestral Works by Geraldine Mucha: Předehru k Bouři, Klavírní koncert, Písně Johna Webstera a Suitu z baletu Macbeth. Tento výběr lze považovat z několika důvodů za reprezentativní vzorek. Jedná se o kompozice, které vznikaly v širokém časovém úseku od 40. do 70. let 20. století, které patří mezi skladatelčiny nejznámější/nejhranější a které zároveň zahrnují různé hudební druhy (hudba čistě instrumentální i vokálně-instrumentální, „programní“ i „absolutní“).
Významnou součást práce budou tvořit metodologické úvahy založené na četbě textů z oblasti feministické muzikologie a kritiky za posledních zhruba 25 let: V čem spatřuje feministická muzikologie problém „tradiční“ hudební analýzy? Lze hovořit o něčem jako je specificky ženský hudební jazyk? Jak, a lze vůbec, aplikovat gender coby analytickou kategorii u hudby, která je pevně zakořeněna v tradičních západních hudebních formách a postupech a nenabízí žádné mimohudební vodítko? Odpovědi na tyto otázky a zároveň metodologický základ pro mou vlastní analýzu poskytne přehled a kritické zhodnocení způsobu, jakým o hudbě skladatelek-žen píše současná světová muzikologická literatura.

Seznam odborné literatury

BAILEY, Joanna. „Gender as style: Feminist Aesthetics and Postmodernism.” Contemporary Music Review, vol. 17, 1998.
COOK, Susan C. TSOU, Judy S. Cecilia Reclaimed: Feminist Perspectives on Gender and Music. University of Illinois Press, 1993.
HAWORTH, Catherine. COLTON, Lisa. Gender, Age and Musical Creativity. Routledge, 2015.
HISAMA, Ellie M. Gendering Musical Modernism: The Music of Ruth Crawford, Marion Bauer, and Miriam Gideon. Cambridge University Press, 2001.
LOCHHEAD, Judy. Reconceiving Structure in Contemporary Music: New Tools in Music Theory and Analysis. Routledge, 2015.
MACARTHUR, Sally. Feminist Aesthetics in Music. Praeger, 2001.
MACARTHUR, Sally. “Renovating Music Analysis.” Musicology Australia, vol. 38, 2016.
McClary, Susan. “Paradigm Dissonances: Music Theory, Cultural Studies, Feminist Criticism. Perspectives on New Music, vol. 32, 1994.
McCLARY, Susan. “Different Drummers. Interpreting Music by Women Composers.” In: Frauen- und Männerbilder in der Musik: Festschrift für Eva Rieger zum 60. Geburtstag. Bibliotheks- und Informationssystem der Universität Oldenburg, 2000.
PARSONS, Laurel. RAVENSCROFT, Brenda. Analytical Essays on Music by Women Composers: Concert Music from 1960-2000. Oxford University Press, 2016.