Lidská práva osob se zdravotním postižením

• Název práce v češtině: Lidská práva osob se zdravotním postižením
• Název v anglickém jazyce: Human Rights of Persons with Disabilities
• Klíčová slova: lidská práva, zdravotní postižení, lidská důstojnost
• Klíčová slova anglicky: human rights, disability, human dignity
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Helena Hofmannová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.09.2017
• Datum zadání: 20.09.2017
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.09.2017
• Datum a čas obhajoby: 21.09.2020 11:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, m. č. 38/přízemí.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 21.09.2020
• Oponenti: JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.

Předběžná náplň práce

Práce se zabývá aktuálním vývojem lidských práv osob se zdravotním postižením z perspektivy ústavního práva. Práce nejprve mapuje historické proměny právního postavení osob se zdravotním postižením – od starověku až po neblahé zkušenosti s popíráním lidské důstojnosti v první polovině 20. století. Dále práce ukazuje, jakým vývojem prošla lidská práva osob se zdravotním postižením ve druhé polovině 20. století. Klíčovým hybatelem tohoto procesu je hodnota lidské důstojnosti, která se po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv stává hlavním východiskem pro ochranu lidských práv nejen osob se zdravotním postižením.
Proměny pojetí lidských práv osob se zdravotním postižením souvisí s posunem od lékařského k sociálnímu konceptu zdravotního postižení, na jehož základě vznikla v roce 2006 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD). Tato úmluva ztělesňuje nový přístup k lidským právům osob se zdravotním postižením, které již nemají být pouze předmětem charity a sociálního zabezpečení, ale především rovnoprávnými subjekty práva a plnohodnotnými členy společnosti. Česká republika je smluvní stranou CRPD a je jí vázána, závazky pramenící z CRPD postupně pronikají do českého ústavního práva, a to různými mechanismy, které práce podrobně popisuje. Jedná se především o působení CRPD skrze zákonodárnou činnost a judikaturu Ústavního soudu, a to jak přímo na základě textu CRPD, ale i skrze doprovodný aparát soft law. Závazky z CRPD se rovněž nepřímo promítají do judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a práva Evropské unie, která je také smluvní stranou této úmluvy.
Práce identifikuje řadu oblastí, ve kterých české ústavní právo nevyhovuje závazkům pramenícím z CRPD, případně z judikatury ESLP týkající se osob se zdravotním postižením. Probíhající a možný budoucí vývoj lidských práv osob se zdravotním postižením demonstruje autorka na třech oblastech: omezování svéprávnosti osob se zdravotním postižením, právo na přístup k informacím a právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis deals with the current development of human rights of persons with disabilities from the perspective of constitutional law. The work first maps the historical changes of the legal status of persons with disabilities - from antiquity to the tragic experience of denying human dignity in the first half of the 20th century. Furthermore, the thesis shows the development of the human rights of persons with disabilities in the second half of the 20th century. A key driver of this process is the value of human dignity, which, following the adoption of the Universal Declaration of Human Rights, has become the main starting point for the protection of human rights (not only) persons with disabilities.
The changes in the concept of human rights of people with disabilities are related to the shift from the medical to the social concept of disability, on the basis of which the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities (CRPD) was adopted in 2006. This convention embodies a new approach to human rights of persons with disabilities, who should no longer be subject only to charity and social security regulations, but above all they should be recognized as they are – as an equal legal subjects and full members of the society. The Czech Republic is a contracting party to the CRPD and is bound by it; the obligations arising from the CRPD are gradually penetrating Czech constitutional law, through various mechanisms, which the thesis describes in detail. It is primarily the operation of the CRPD through the legislative activity and case law of the Constitutional Court, both directly on the basis of the text of the Convention, but also through the accompanying soft law apparatus. The obligations arising from the CRPD are also indirectly reflected in the case law of the European Court of Human Rights (ECtHR) and the law of the European Union, which is also a party to this Convention.
The thesis identifies a number of areas in which Czech constitutional law does not comply with the obligations arising from either the CRPD or the case law of the ECtHR concerning persons with disabilities. The author demonstrates the ongoing and outlines possible future development of human rights of persons with disabilities along with potential consequences in three areas: restricting legal capacity of persons with disabilities, right to access information and right to live independently and to participate in the society.