Komparace české a slovenské právní úpravy dovolené

• Název práce v češtině: Komparace české a slovenské právní úpravy dovolené
• Název v anglickém jazyce: Comparison of Czech and Slovak legal regulation of leave
• Klíčová slova: Dovolená, nárok na dovolenou, délka dovolené, čekací doba, dodatková dovolená, zvláštní dodatková dovolená, mezinárodní úprava pracovněprávní problematiky a podmínek práce, ochranářské zákonodárství, ochrana práce, pracovní právo, dny pracovního volna, home office, novela zákoníku práce.
• Klíčová slova anglicky: Leave, entitlement to leave, length of leave, waiting time, additional leave, special additional leave, international regulation of labor law issues and working conditions, protectionist legislation, labor protection, labor law, days off, home office, amendment to the Labor Code.
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.09.2017
• Datum zadání: 20.09.2017
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.09.2017
• Datum a čas obhajoby: 30.06.2021 10:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 412, 412, 412 Zasedací místnost s prezentační technikou.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.02.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 30.06.2021
• Oponenti: doc. JUDr. Mgr. Eva Šimečková, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Disertační práce obsahuje přehled pracovněprávní legislativy, především úpravy dovolené, na území historických Čech, Moravy a Slezska na jedné straně a na území dnešního Slovenska na straně druhé. Pro lepší pochopení problematiky je rovněž proveden přehled vývoje pracovních podmínek a ochrany práce v daném časovém kontextu v obou kulturních oblastech. Domnívám se, že předložená komparace právních úprav na obou územích je zajímavým exkurzem nejen z hlediska samotného pracovního práva, ale i z oboru právní historie. Domnívám se, že v předložené souhrnné podobě práce poskytuje důležité a zajímavé rozšiřující znalosti oboru pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Podle mého názoru podobná práce na našem trhu chyběla a proto lze předpokládat, že v tomto směru přispěje k jeho obohacení, podaří-li se realizovat její knižní vydání, které je v jednání.
Přehled výše popsané matérie je podán ve dvanácti kapitolách od počátku 14. století, kdy se v českých zemích rozvíjely pracovněprávní vztahy, o nichž již existují písemné zprávy. V případě území dnešního Slovenska spatřuji smysl tuto problematiku sledovat až od počátku 18. století. Pracovněprávní podmínky se postupně vyvíjely na pozadí hospodářské a politické situace daných zemí. Významné vlivy na kvalitu a úroveň pracovněprávních vztahů v nich měla úroveň politické správy, ale také vědeckotechnický pokrok a mezinárodní organizace práce.
Další mezníky v historickém přehledu byly voleny státně historicky, některé mezníky jsem zvolil z hlediska významných legislativních úprav. Po roce 1918 následovaly roky konvergenčních snah jednotné právní úpravy na celém území republiky, včetně snah kodifikačních, ke kterým bohužel nedošlo z důvodu neklidného politického vývoje konce 30. let 20. století. Nicméně v roce 1934 bylo dosaženo alespoň jednotné pracovněprávní úpravy, včetně úpravy dovolené pro většinu zaměstnanců ve všech zemích (částech) republiky. Tento podle mého mínění výrazně pozitivní právní stav se rozvíjel i v následujících letech 1935 - 1939, aby se na konci dekády opět rozdělil. České země se staly součástí německého protektorátu, samostatný Slovenský stát měl odlišnou právní úpravu. Poválečný vývoj pracovněprávní problematiky, včetně úpravy dovolené byl opět jednotný, byť právní regulace platila zpravidla na jeden, maximálně dva roky. Nicméně základní formát dovolené, daný již zákonem č. 23/1945 Sb., našel odraz v pozdějších legislativních úpravách, i v zákoně č. 65/1965 Sb. a po rozmanitých novelách platí v případě Slovenska v podstatě dodnes. Velký pokrok podle mého názoru přinesl zákon č. 81/1959 Sb., který zavedl v zásadě placenou dovolenou pro všechny zaměstnance, jeho účinnost byla šest let. Legislativním úspěchem je nepochybně kodifikace pracovního práva zákonem č. 65/1965 Sb., kterým se zrušila účinnost posledních ustanovení všeobecného rakouského zákoníku občanského (1811) v pracovněprávních záležitostech a rovněž se zrušila účinnost mnoha prvorepublikových právních předpisů s touto tematikou spojených. Zákoník práce byl pouze 17x novelizován v průběhu dalších 41 let své účinnosti.
K 1. 1. 1993 se rozpadla československá federace, právní úprava v Čechách a na Moravě se začala postupně opět vzdalovat právní úpravě platné na Slovensku. V České republice byl přijat nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s účinností od 1. ledna 2007, na Slovensku byl nový zákoník práce přijat již v roce 2001 zákonem č. 311 s účinností od 1. dubna 2002.
Česká právní úprava zákoníku práce byla za 14 let (účinnost od 1. 1. 2007) 71x novelizována, slovenský zákoník práce za téměř 19 let (účinnost od 1. 4.2002) 56x. Kapitoly 10. a 11. této práce mapují legislativní vývoj v posledních letech v obou republikách, v závěru této práce je provedena i jejich žádoucí komparace. Podle mého názoru jsou zajímavé údaje o reálné délce čerpané dovolené i nad rámec zákonného minima, kterou legislativa tohoto období umožnila. V závěru práce jsem vyslovil hypotézu o reálné délce placeného volna za kalendářní rok dle novelizovaného zákoníku práce, zákona č. 65/1965 Sb. v případě Slovenska, ve srovnání stejného parametru v případě české právní úpravy. Rovněž jsou uvedena aktuální řešení úpravy pracovního volna ze strany některých zaměstnavatelů a jsou předestřeny hypotézy o budoucím vývoji dovolené. Výzvy a podněty, na které by měla pozdější právní úprava reagovat. Mezi tyto podněty patří především změny a nový vývoj společnosti s jeho sociálně technickými, ale i sociologicko-politickými determinanty.
Celou sledovanou problematiku jsem v poznámkovém aparátu podle mého názoru vhodně okořenil stručnými informacemi o délce dovolené v Německu a v některých dalších zemích světa.
Domnívám se, že na mnohé aktuální problémy problematiky pracovního práva, především však z pohledu institutu dovolené, moderně a pružně reaguje novela zákoníku práce, s účinností od 30. 7. 2020, v některých ustanoveních od 1. ledna 2021. Její analýze z hlediska institutu dovolené je věnována celá 12. kapitola s vysvětlujícími příklady.
Klíčové porovnání české a slovenské právní úpravy dovolené je obsaženo v závěrečné kapitole s příslušnou makroekonomickou analýzou, včetně hodnocení z hlediska de lege lata i de lege ferenda.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The dissertation contains an overview of labor law legislation, especially the regulation of holidays, in the territory of historical Bohemia, Moravia and Silesia on the one hand and in the territory of today's Slovakia on the other hand. For a better understanding of the issue, an overview of the development of working conditions and labor protection in a given time context in both cultural areas is also provided. I believe that the presented comparison of legal regulations in both territories is an interesting excursion not only in terms of labor law itself, but also in the field of legal history. I believe that in the presented summary of the work it provides important and interesting expanding knowledge in the field of labor law and social security law. In my opinion, similar work was lacking in our market, and therefore it can be assumed that in this direction it will contribute to its enrichment if it is possible to realize its book edition, which is under negotiation.
An overview of the material described above is given in twelve chapters since the beginning of the 14th century, when labor relations developed in the Czech lands, about which written reports already exist. In the case of the territory of today's Slovakia, I see the point of following this issue from the beginning of the 18th century. Working conditions have gradually evolved against the background of the economic and political situation in the countries concerned. The level of political administration, but also scientific and technical progress and the international organization of labor, had a significant influence on the quality and level of labor relations in them.
Other milestones in the historical overview were chosen state-historically, I chose some milestones in terms of significant legislative changes. 1918 was followed by years of convergence efforts of uniform legislation throughout the country, including codification efforts, which unfortunately did not occur due to the turbulent political development of the late 1930s. However, in 1934 at least a uniform labor law regulation was achieved, including the regulation of leave for the majority of employees in all countries (parts) of the republic. This, in my opinion, significantly positive legal situation developed in the following years 1935-1939, only to split again at the end of the decade. The Czech lands became part of the German protectorate, and the independent Slovak state had different legislation. The post-war development of labor law issues, including the regulation of leave, was again uniform, although legal regulation usually applied for one, maximum two years. However, the basic format of leave, already given by Act No. 23/1945 Coll., Was reflected in later legislative amendments, as well as in Act No. 65/1965 Coll. and after various amendments, it is still valid in the case of Slovakia to this day. In my opinion, great progress was brought by Act No. 81/1959 Coll., Which introduced paid leave for all employees, its effectiveness was six years. Legislative success is undoubtedly the codification of labor law by Act No. 65/1965 Coll., Which repealed the last provisions of the General Austrian Civil Code (1811) in labor law matters and also repealed the effectiveness of many First Republic legislation related to this issue. The Labor Code was amended only 17 times during the next 41 years of its effectiveness.
On January 1st, 1993, the Czechoslovak federation disintegrated, and the legislation in Bohemia and Moravia gradually began to move away from the legislation in force in Slovakia again. In the Czech Republic, a new Labor Code, Act No. 262/2006 Coll., Was adopted with effect from 1 January 2007; in Slovakia, the new Labor Code was adopted in 2001 by Act No. 311 with effect from 1st April 2002.
The Czech legal regulation of the Labor Code has been amended 71 times in 14 years (effective from 1st January 2007), the Slovak Labor Code has been amended 56 times in almost 19 years (effective from 1st April 2002). Chapters 10 and 11 of this work map the legislative development in recent years in bouth republic, at the end of this work is made their desired comparison. In my opinion, the data on the real length of the leave taken are interesting even beyond the legal minimum allowed by the legislation of this period. At the end of the thesis, I expressed a hypothesis about the real length of paid leave for a calendar year according to the amended Labor Code, Act No. 65/1965 Coll. in the case of Slovakia, in comparison with the same parameter in the case of Czech legislation. Current solutions for the regulation of working leave by some employers are also presented, and hypotheses about the future development of leave are presented. Challenges and incentives to which later legislation should respond. These stimuli include, in particular, changes and new developments in society with its socio-technical as well as sociological-political determinants.
In my opinion, I appropriately spiced up the whole issue in the notebook with brief information about the length of leave in Germany and in some other countries around the world.
I believe that the amendment to the Labor Code responds modernly and flexibly to many current issues of labor law, especially from the point of view of the institute of leave, with effect from 30 July 2020, in some provisions from 1 January 2021. Its analysis from the point of view of the institute The whole of the 12th chapter is devoted to the holiday with explanatory examples.
A key comparison of the Czech and Slovak legislation on leave is contained in the final chapter with the relevant macroeconomic analysis, including an evaluation in terms of de lege lata and de lege ferenda.