Teoretická východiska limitování základních práv v České republice

• Název práce v češtině: Teoretická východiska limitování základních práv v České republice
• Název v anglickém jazyce: Theoretical bases for the limitation of fundamental rights and freedoms in the Czech Republic
• Klíčová slova: základní práva, omezení, teorie práv, legitimní cíl, veřejný zájem, Alexy
• Klíčová slova anglicky: rights, constitutional rights, fundamental rights, theory of rights, legitimate aim, public interest, Alexy
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.09.2017
• Datum zadání: 05.09.2017
• Datum a čas obhajoby: 03.01.2018 17:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 240, 240
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.11.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 03.01.2018
• Oponenti: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Pojetí základních práv a podmínky pro jejich limitování v ČR jsou výsledkem specifické interpretace Listiny základních práv a svobod Ústavním soudem, která odráží jeho širší ústavně-teoretická východiska. Ačkoliv je tato teorie soudem prezentována takřka dogmaticky, konfrontace se zahraniční literaturou naznačuje, že tzv. externí teorie Ústavního soudu nachází silnou alternativu v teorii interní. Ta zpochybňuje takové základní kameny externí teorie, jako je široké pojetí základních práv, princip proporcionality nebo existence konfliktů ústavních hodnot. Přestože interní teorie zatím nemůže tu externí zcela nahradit, představuje příležitost přehodnotit současnou pozici Ústavního soudu tak, aby důvěrněji zachycovala úmysl ústavodárce, respektovala politiku zákonodárce a především brala základní práva vážně.
Optimální model limitování základních práv rozlišuje mezi vymezováním a omezováním základních práv. K vymezování dochází formou bezprostředních vymezení, ústavně imanentních vymezení a vymezení odvozenou ústavní normou. K omezování může docházet toliko zákonnou formou. Podle podmínek pro jejich omezení se základní práva dělí na práva absolutní, nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro vymezování i omezování je podstatné, že určují stupeň ústavní ochrany základního práva a předpokládají buď test proporcionality, nebo test racionality zásahu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In the Czech Republic, the conception of fundamental rights and the conditions for their limitations are the result of a specific interpretation of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms by the Constitutional Court, which in turn reflects its own views on constitutional theory. Despite being presented almost dogmatically, the confrontation with foreign literature suggests that the so-called external theory of the Constitutional Court finds strong opponent in the so-called internal theory. Internal theory sheds doubts on such hallmarks of the Court’s doctrine like the wide conception of fundamental rights, the principle of proportionality or the very existence of conflicts of constitutional values. In this thesis, it is argued that although the internal theory cannot substitute for the external theory at the moment, it represents an opportunity for the Constitutional Court to reassess its current position in order for it to better depict the aims of the constitution-maker, to respect the policies of the legislator and - above all - to take fundamental rights seriously.
In particular, it is claimed that the optimal model of the limitation of fundamental rights dully distinguishes between definition and restriction of fundamental rights. The process of definition is marked by the intermediate definitions, the constitutionally immanent definitions and by the derived constitutional norms. Restriction of rights, on the other hand, is only conceivable by, as well as prescribed for the acts of the legislator. In accordance with conditions for their limitations, the fundamental rights can either be absolute, unqualified or qualified. It is distinctive for all limiting conditions that they determine both the level of protection of a particular fundamental right and the use of either the proportionality test, or the reasonable basis test.