Naivní a instruovaný popis hlasu
Název práce v češtině: | Naivní a instruovaný popis hlasu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Naive and instructed description of voices |
Klíčová slova: | forenzní fonetika|popis hlasu|výslechový protokol |
Klíčová slova anglicky: | forensic phonetics|voice description|interrogation protocol |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Fonetický ústav (21-FU) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 02.08.2017 |
Datum zadání: | 02.08.2017 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 10.08.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 03.09.2018 10:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 07.08.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 03.09.2018 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Martina Černá |
Zásady pro vypracování |
- prostudovat relevantní literaturu a vypracovat přehled dosavadních nálezů o sluchové identifikaci naivními posluchači - vybrat z databáze Fonetického ústavu nahrávky spontánní řeči 4 mluvčích - provést detailní poslechovou analýzu mluvčích podle analytického protokolu - nechat 12 posluchačů jeden hlas popsat bez návodu a následně systematicky podle protokolu - kvalitativně a kvantitativně porovnat naivní a instruovaný popis - na základě sjednoceného popisu nechat jiné posluchače identifikovat cílový hlas ze tří hlasů - porovnat obecné i individuální tendence a vyvodit závěry |
Seznam odborné literatury |
Hollien a Hollien (1995). Improving aural-perceptual speaker identification techniques. Studies in Forensic Phonetics, BEIPHOL 64, 87-97. Köster, Hess, Schiller a Künzel (1998). The correlation between auditory speech sensitivity and speaker recognition ability. Forensic Linguistics, 5, 22-32. Köster, Jessen, Khairi a Eckert (2007). Auditory-perceptual identification of voice quality by expert and non-expert listeners. Proceedings of 16th ICPhS, 1845-1848. Künzel (1994). On the problem of speaker identification by victims and witnesses. Forensic Linguistics, 1, 45-57. Mullennix, Ross, Smith, Kuykendall, Conrad a Barb (2011). Typicality effects on memory for voice: Implications for earwitness testimony. Applied Cognitive Psychology, 25, 29-34. Papcun, Kreiman a Davis (1989). Long‐term memory for unfamiliar voices. Journal of the Acoustical Society of America, 85, 913-925. Philippon, Cherryman, Bull a Vrij (2007). Earwitness Identification Performance: The Effect of Language, Target, Deliberate Strategies and Indirect Measures. Applied Cognitive Psychology, 21, 539-550. Philippon, Cherryman, Vrij a Bull (2008). Why is my Voice so Easily Recognized in Identity Parades? Influence of First Impressions on Voice Identification. Psychiatry, Psychology and Law, 15, 70-77. Schiller a Köster (1998). The ability of expert witnesses to identify voices: a comparison between trained and untrained listeners. Forensic Linguistics, 5, 1-9. Smith a Baguley (2014). Unfamiliar voice identification: Effect of post-event information on accuracy and voice ratings. Journal of European Psychology Students, 5, 59-68. Weirich a Lancia (2011). Perceived auditory similarity and its acoustic correlates in twins and unrelated speakers. Proceedings of 17th ICPhS, 2118-2121. Yarmey (2013). The psychology of speaker identification and earwitness memory. In: Lindsay, Ross, Read a Toglia (Eds.), The Handbook of Eyewitness Psychology, Volume II, 101-136. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates. Yarmey (2001). Earwitness descriptions and speaker identification. Forensic Linguistics, 8, 113-122. |