Vztah mezi halucinacemi a self-disturbance u pacientů se schizofrenií

• Název práce v češtině: Vztah mezi halucinacemi a self-disturbance u pacientů se schizofrenií
• Název v anglickém jazyce: Association of self-disturbances and hallucinations in schizophrenia
• Klíčová slova: Schizofrenie|Self-disturbances|halucinace|fenomenologie|self
• Klíčová slova anglicky: Schizophrenia|Self-disturbances|Hallucinations|Phenomenology|Self
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Markéta Niederlová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.07.2017
• Datum zadání: 26.07.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.09.2017
• Datum a čas obhajoby: 21.01.2020 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.12.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 21.01.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mabel Virginia Rodriguez Manchola, Ph.D.
• Konzultanti: Yulia Zaytseva, M.A., Dr.

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je prozkoumat vztah mezi halucinacemi a self-disturbance u pacientů se schizofrenií. Výsledky mohou přispět k lepší diferenciální diagnostice.
Teoretická část práce se věnuje schizofrenii, její klasifikaci, symptomům a diagnostice, popisuje konkrétně halucinace se zaměřením na halucinace auditorní, jelikož se u schizofrenie vyskytují nejčastěji. Další části se zabývají self-disturbance, což zahrnuje například narušení toku vnímání, smyslu pro přítomnost, prožívání hranic sebe a druhých a další. Také se věnují souvislostem mezi halucinacemi a self-disturbance. V závěru teoretické části jsou popsány konkrétní metody pro diagnostiku schizofrenie a jednotlivých symptomů.

Empirická část práce je postavena na kvantitativním výzkumném šetření. Podmínky pro zařazení účastníků do výzkumu jsou: diagnóza schizofrenie (F20.0), věk 20-45 let, IQ vyšší 85, celková délka onemocnění kratší pěti let.
Pro výzkum budou použity dvě dotazníkové metody, první je „Questionnaire for Psychotic Experiences“(QPE), pomocí kterého bude měřena přítomnost halucinací a druhou metodou je „Ichstoerungen Scale“ (IS), která bude použita pro měření self-disturbance. Výsledky budou zpracovány korelační analýzou.

Seznam odborné literatury

Bankovská Motlová, L., Koukolík, F., & Houdek, L. (2004). Schizofrenie: neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén.

Bankovská Motlová, L., & Španiel, F. (2011). Schizofrenie: jak předejít relapsu, aneb, terapie pro 21. století. Praha: Mladá fronta.

Beck, A. T. (2011). Schizophrenia: cognitive theory, research, and therapy. London: Guilford Press.

Johns L. C., Cannon M., Singleton N., Murray R. M., Farrell M., Brugha T., et al. (2004). Prevalence and correlates of self- reported psychotic symptoms in the British population. Br. J. Psychiatry 185, 298–305.

Nelson, B., Thompson, A., Chanen, A. M., Amminger, G. P., & Yung, A. R. (2013). Is basic self‐disturbance in ultra‐high risk for psychosis (‘prodromal’) patients associated with borderline personality pathology?. Early intervention in psychiatry, 7(3), 306-310.

Mishara, A. L., Lysaker, P. H., & Schwartz, M. A. (2013). Self-disturbances in schizophrenia: history, phenomenology, and relevant findings from research on metacognition. Schizophrenia bulletin, 40(1), 5-12.

Tien A. Y. (1991). Distributions of hallucination in the population. Soc. Psychiatry Psychiatr. Epidemiol. 26, 287–292.

Van Os J., Hanssen M., Bijl R. V., Ravelli A. (2000). Strauss (1969) revisited: a psychosis continuum in the general population? Schizophr. Res. 45, 11–20 .