Koncept lokálních potravin: postoje a chování českých spotřebitelů

• Název práce v češtině: Koncept lokálních potravin: postoje a chování českých spotřebitelů
• Název v anglickém jazyce: Local food: attitudes and behaviours of Czech consumers
• Klíčová slova: spotřeba|lokální potraviny|ekologické potraviny|životní prostředí|spotřebitelé|slow food|potravinové řetězce|postoje|chování
• Klíčová slova anglicky: consumption|local food|organic food|environment|consumers|slow food|food chains|attitudes|behaviour
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.06.2017
• Datum zadání: 30.06.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 08.08.2017
• Datum a čas obhajoby: 28.01.2019 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.12.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
• Konzultanti: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:
Práce se zaměří na pojetí lokálních potravin a na to, jak je tento fenomén definován a hodnocen v současné literatuře a jakým způsobem působí na spotřebitele. V poslední době zaznamenáváme nárůst zájmu spotřebitelů o informace o potravinách, s čímž se pojí různé alternativní způsoby spotřeby potravin, jako jsou biopotraviny nebo tzv. slow food, které reagují na poptávku po kvalitnějších potravinách s jednoznačnějším určením původu. Právě lokální původ potravin je pak často v očích spotřebitelů spojován s vysokou kvalitou potravin, i když se jedná o nejednoznačný atribut (Carroll & Fahy, 2015).
Autoři mluví o různých vlivech, které na spotřebitele při nákupu lokálních potravin působí a shodují se na tom, že je třeba uvažovat o mnoha. Co se týče lokálních potravin, jedním z důležitých faktorů je ochota spotřebitele hledat informace o potravinách a o jejich původu, a s tím související znalost, která je v literatuře hodnocena jako významný faktor (Feldmann & Hamm, 2015).
Jelikož se práce zaměřuje na chování a postoje, teoretická východiska budou zasazena do sociologických a sociálně-psychologických koncepcí, jako například do teorie sociálních praktik autora G. Spaargarena či do teorie strukturace A. Giddense, popřípadě do teorií jako je Alphabet theory Zepedaa a Deala či Teorie odůvodněného jednání Ajzena a Fishbeina.

Cíle:
Cílem této práce je zjistit, jaký význam čeští spotřebitelé přikládají původu potravin, jak vnímají lokální potraviny, jaké mají znalosti o původu potravin a do jaké míry původ zohledňují při výběru potravin. Dílčími cíli jsou evaluace konceptu lokálních potravin z hlediska společenských a environmentálních důsledků na základě dostupných studií a zmapování chování spotřebitelů v ČR na základě dat získaných z vlastního kvalitativního šetření a dotazníkového šetření projektu INHERIT.

Metodika:
V první řadě půjde o zpracování rozhovorů z vlastního kvalitativního šetření a následně o kvantitativní analýzu dat reprezentativního dotazníkového šetření uskutečněného v rámci projektu INHERIT.
Vlastní kvalitativní šetření bude uskutečněno formou polostrukturovaných rozhovorů s lidmi, kteří upřednostňují lokální potraviny, s cílem hlouběji pochopit motivace, které je vedou k jejich spotřebitelskému chování a zároveň nastínit, jak vnímají koncept lokálního.
Dále práce bude využívat dat z kvantitativního šetření projektu INHERIT (www.inherit.eu), který si klade za cíl identifikovat a podpořit způsoby bydlení, dopravy a spotřeby potravin, které chrání životní prostředí a podporují zdraví a rovnost v oblasti zdraví. Pomocí dat z dotazníkového šetření reprezentativního vzorku pro obecnou populaci České republiky tak bude možné zkoumat postoje a chování českého spotřebitele v kontextu lokálních potravin.

Výzkumné otázky:
· Jak čeští spotřebitelé definují lokální potraviny?
· Ovlivňuje původ potravin, popřípadě znalost o původu potravin spotřebitelské chování?
· Znamená lokální původ pro české spotřebitele také vysokou kvalitu?

Charakteristika závěrů:
Předpokládaným závěrem práce je zjištění, co pro české spotřebitele představuje koncept lokálních potravin a jakým způsobem je to ovlivňuje při nákupu. Z teoretické části a rešerše literatury by mělo vyplynout, jaké definice lokálních potravin mohou být použitelné pro Českou republiku a jakým způsobem se dá zkoumat spotřebitelské chování v tomto kontextu na základě teoretických východisek. Analytická část pak nabídne sondu do chování spotřebitelů a v empirické části se bude zabývat otázkou, jak důležitý je lokální aspekt pro české spotřebitele.

Seznam odborné literatury

Ackermann, C.-L., & Palmer, A. (2014). The contribution of implicit cognition to the Theory of Reasoned Action Model: a study of food preferences. Journal of Marketing Management, 30(5–6), 529–550.
Adams, D. C., & Salois, M. J. (2010). Local versus organic: A turn in consumer preferences and willingness-to-pay. Renewable Agriculture and Food Systems, 25(4), 331–341.
Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 50(2), 179–211.
Ajzen, Icek, and Martin Fishbein. "Attitudes and the Attitude-Behavior Relation: Reasoned and Automatic Processes." European Review of Social Psychology 11.1 (2000): 1–33. Print.
Atkinson, L. (2012). Buying In to Social Change: How Private Consumption Choices Engender Concern for the Collective. The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science, 644(1), 191–206. https://doi.org/10.1177/0002716212448366
Avetisyan, M., Hertel, T., & Sampson, G. (2014). Is Local Food More Environmentally Friendly? The GHG Emissions Impacts of Consuming Imported versus Domestically Produced Food. Environmental and Resource Economics, 58(3), 415–462. https://doi.org/10.1007/s10640-013-9706-3
Bianchi, C., & Mortimer, G. (2015). Drivers of local food consumption: a comparative study. British Food Journal, 117(9), 2282–2299.
Campbell, H. (2009). Breaking new ground in food regime theory: corporate environmentalism, ecological feedbacks and the “food from somewhere” regime? Agriculture and Human Values, 26(4), 309–319. https://doi.org/10.1007/s10460-009-9215-8
Carroll, B. E., & Fahy, F. (2015). Locating the locale of local food: The importance of context, space and social relations. Renewable Agriculture and Food Systems, 30(6), 563–576.
Duram, L., & Oberholtzer, L. (2010). A geographic approach to place and natural resource use in local food systems. Renewable Agriculture and Food Systems, 25(2), 99–108. https://doi.org/10.1017/S1742170510000104
Edwards-Jones, G. (2010). Does eating local food reduce the environmental impact of food production and enhance consumer health? Proceedings of the Nutrition Society, 69(4), 582–591.
Eriksen, S. N. (2013). Defining local food: constructing a new taxonomy ? three domains of proximity. Acta Agriculturae Scandinavica, Section B - Soil & Plant Science, 63(sup1), 47–55. https://doi.org/10.1080/09064710.2013.789123
Feagan, R. (2007). The place of food: mapping out the “local” in local food systems. Progress in Human Geography, 31(1), 23–42. https://doi.org/10.1177/0309132507073527
Feldmann, C., & Hamm, U. (2015). Consumers? perceptions and preferences for local food: A review. Food Quality and Preference, 40, 152–164. https://doi.org/10.1016/j.foodqual.2014.09.014
Giampietri, E., Finco, A., & Del Giudice, T. (2016). Exploring consumers’ behaviour towards short food supply chains. British Food Journal, 118(3), 618–631.
Giddens, A. (1984). The constitution of society: Outline of the theory of structuration. Berkley: University of California Press.
McKinney, L. A. (2012). Entropic Disorder: New Frontiers in Environmental Sociology. Sociological Perspectives, 55(2), 295–317. https://doi.org/10.1525/sop.2012.55.2.295
Meneley, A. (2004). Extra virgin olive oil and slow food. Anthropologica, 165–176.
Mirosa, M., & Lawson, R. (2012). Revealing the lifestyles of local food consumers. British Food Journal, 114(6), 816–825. https://doi.org/10.1108/00070701211234345
Penney, U., & Prior, C. (2014). Exploring the urban consumer’s perception of local food. International Journal of Retail & Distribution Management, 42(7), 580–594.
Portman, A. (2014). Mother Nature has it Right: Local Food Advocacy and the Appeal to the “Natural.” Ethics and the Environment, 19(1), 1–30. https://doi.org/10.2979/ethicsenviro.19.1.1
Reckwitz, A. (2002). Toward a Theory of Social Practices: A Development in Culturalist Theorizing. European Journal of Social Theory, 5(2), 243–263. https://doi.org/10.1177/13684310222225432
Scharber, H., & Dancs, A. (2016). Do locavores have a dilemma? Economic discourse and the local food critique. Agriculture and Human Values, 33(1), 121–133. https://doi.org/10.1007/s10460-015-9598-7
Shepherd, R., Magnusson, M., & Per-Olow Sjödén. (2005). Determinants of Consumer Behavior Related to Organic Foods. Ambio, 34(4/5), 352–9.
Spaargaren, G. (2011). Theories of practices: Agency, technology, and culture. Global Environmental Change, 21(3), 813–822. https://doi.org/10.1016/j.gloenvcha.2011.03.010
Spielmann, N., & Bernelin, M. (2015). Locavores: where you buy defines who you are. International Journal of Retail & Distribution Management, 43(7), 617–633.
Stagl, S. (2002). Local organic food markets: Potentials and limitations for contributing to sustainable development. Empirica, 29(2), 145–162.
Zepeda, L., & Deal, D. (2009). Organic and local food consumer behaviour: Alphabet Theory. International Journal of Consumer Studies, 33(6), 697–705.
Zepeda, L., & Nie, C. (2012). What are the odds of being an organic or local food shopper? Multivariate analysis of US food shopper lifestyle segments. Agriculture and Human Values, 29(4), 467–480. https://doi.org/10.1007/s10460-012-9364-z
Zukin, S., & Maguire, J. S. (2004). Consumers and Consumption. Annual Review of Sociology, 30(1), 173–197. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.30.012703.110553