Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Antonín Dvořák – symfonická báseň Holoubek, op. 110
Název práce v češtině: Antonín Dvořák – symfonická báseň Holoubek, op. 110
Název v anglickém jazyce: Antonín Dvořák: The Wild Dove – Symphonic Poem op. 110
Klíčová slova: Antonín Dvořák|Karel Jaromír Erben|Kytice|symfonická báseň|Holoubek|balada
Klíčová slova anglicky: Antonín Dvořák|Karel Jaromír Erben|Kytice|symphonic poem|The Wild Dove|ballad
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav hudební vědy (21-UHV)
Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 28.06.2017
Datum zadání: 18.07.2017
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 14.08.2017
Datum a čas obhajoby: 07.09.2020 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:02.07.2020
Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2020
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: doc. Mgr. Marc Niubo, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Svoji bakalářskou práci bych ráda věnovala symfonické básni Antonína Dvořáka Holoubek, op. 110. jednak z hlediska dobového kontextu a dobové recepce, jednak ve vztahu hudby a zvolené literární předlohy. Předpokládaná podoba práce počítá s rozdělením tématu do čtyř základních kapitol. První kapitola shrne dosavadní stav bádání a rané recepce o Dvořákových symfonických básních se zvláštním přihlédnutím k symfonické básni Holoubek.
Druhá kapitola pojedná o vývoji programní hudby ve druhé polovině 19. století, zejména bude věnována vývoji symfonické básně jako žánru. Do tohoto kontextu budou následovně zařazeny i symfonické básně Antonína Dvořáka.
Třetí kapitola se zaměří na Dvořákovy symfonické básně zkomponované na vybrané balady z Erbenovy Kytice. Hlavním smyslem zde bude popis konkrétních okolností, které ovlivnily Dvořákův výběr námětů či jaké místo zaujímají Erbenova díla v Dvořákově tvorbě.
Čtvrtá a poslední část práce se bude zabývat osobností Karla Jaromíra Erbena jakožto svého druhu „fenoménu“ české kulturní i politické scény druhé poloviny 19. století. Pozornost bude věnovaná především vlivu, který měl jeho umělecký odkaz na následující generace tvůrců, včetně Antonína Dvořáka.
Seznam odborné literatury
BURGHAUSER, Jarmil: Antonín Dvořák: Thematický katalog, bibliografie, přehled života a díla, Praha, 1996.
DAHLHAUS, Carl: Die Musik des 19. Jahrhunderts (Neues Handbuch der Musikwissenschaft, sv. 6), Laaber 1980.
DÖGE, Klaus: Antonín Dvořák. Život, dílo, dokumenty, Praha 2013.
KUNA, Milan a kol.: Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, 10 sv., Praha 1987–2004.
LINNENBRÜGGER, Jörg. Antonín Dvořák's symphonic poem Holoubek, op. 110: Studies on the musical realization of a literary subject and on motivic and thematic development. in: Neues musikwissenschaftliches Jahrbuch, 1993, 2, 113.
MYSLIVCOVÁ, Eva: Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka, diplomová práce, Ústav hudební vědy Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2014.
NIUBÒ, Marc. The wild dove op. 110 and the reception of Dvořák’s symphonic poems in Bohemian lands, in: The work of Antonín Dvořák (1841–1904): Aspects of composition—problems of editing—reception, Praha 2007.
SCHILLER, David M. Music and words in Dvořák's symphonic works: A Nietzschean perspective on the New world symphony and The wild dove. Rethinking Dvořák: Views from five countries, Oxford University Press 1996.
SYCHRA, Antonín: Estetika Dvořákovy symfonické tvorby, Praha 1959.

ŠOUREK, Otakar: Antonín Dvořák. V přírodě – Karneval – Othello. Tři ouvertury
op. 91–93, Praha 1921.

ŠOUREK, Otakar: Dvořákovy skladby orchestrální, druhý díl, Praha 1946.

ŠOUREK, Otakar: Život a dílo Antonína Dvořáka, 4 sv., Praha, 2. (3.) vydání 1954–1957.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK