Strojový překlad a strojové tlumočení

• Název práce v češtině: Strojový překlad a strojové tlumočení
• Název v anglickém jazyce: Machine Translation and Machine Interpreting
• Klíčová slova: strojový překlad|automatické tlumočení|omezení strojového překladu|neurální překlad|Skype Translator|STACL|rozpoznávání řeči|syntéza řeči
• Klíčová slova anglicky: machine translation|machine interpreting|machine translation limitations|neural translation|Skype Translator|STACL|speech recognition|speech production
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav translatologie (21-UTRL)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 16.06.2017
• Datum zadání: 16.06.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 08.08.2017
• Datum a čas obhajoby: 30.05.2019 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.04.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 30.05.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc.

Zásady pro vypracování

Stručná charakteristika práce
Práce se zaměřuje na problematiku strojového tlumočení a strojového překladu. Součástí práce je popis a představení obou technologií a u strojového tlumočení rovněž srovnání s principy obecné teorie tlumočení a experiment zkoumající strojové tlumočení, konkrétně jeho kvalitu a využitelnost.
Cíle práce
Cílem práce je podrobněji prozkoumat oblast strojového překladu a strojového tlumočení, popsat vývoj těchto technologií a jejich současný stav. Hlavním cílem je pak blíže popsat strojové tlumočení na technologické, teoretické i praktické úrovni, popsat principy jeho fungování, popsat kritéria pro jeho hodnocení, popsat překážky, se kterými se může potýkat, a vymezit rámec jeho využitelnosti. Součástí práce je praktický experiment s využitím softwaru Skype Translator od společnosti Microsoft a případně i dalšího softwaru. Cílem experimentu je zjistit, nakolik je tento software propracovaný, jaká je uživatelská zkušenost při jeho používání a jaké je jeho potenciální využití.
Metodologický přístup
Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a empirickou. V části teoretické bude na základě příslušné odborné literatury popsána historie a současný stav tohoto odvětví a technické aspekty. Rovněž se pokusíme určit, zda strojové tlumočení řadit ke konsekutivnímu nebo k simultánnímu, a to tak, že srovnáme základní rysy těchto druhů tlumočení a budeme zkoumat, zda a do jaké míry jsou přítomny u strojového tlumočení. Dále se v teoretické části pokusíme aplikovat jednotlivé poučky a principy z obecné teorie tlumočení (např. Gile, Černov) na strojové tlumočení. Vždy uvedeme teoretický princip a popíšeme, zda je či není na strojové tlumočení aplikovatelný a proč.
V empirické části budeme zkoumat fungování softwaru, tedy jeho „tlumočnický výkon“, na několika simulovaných situacích. K tomu využijeme jazykový pár ruština-angličtina. Účastníky experimentu vybereme tak, aby vždy dobře ovládali pouze jeden jazyk, případně měli nanejvýš základní znalost toho druhého, aby tak jejich kompetence byly srovnatelné.
Kvalitu výkonu pak budeme hodnotit dle principů uvedených v odborné literatuře, zejména v publikaci Jitky Zehnalové „Kvalita a hodnocení překladu: Modely a aplikace“. K hodnocení nebudeme využívat žádné automatické nástroje, vše proběhne tzv. „ručně“, půjde tedy o lidskou evaluaci, které se zúčastní účastníci experimentu a autor práce. Hodnocení rozdělíme na objektivní a subjektivní část, kdy v objektivní části zhodnotíme výkon softwaru v rámci možností stejnými měřítky, jako kdybychom hodnotili výkon člověka, tedy správnost, srozumitelnost, styl atd., zatímco v subjektivní části zhodnotíme uživatelskou zkušenost. K hodnocení objektivních aspektů použijeme stupnici, zatímco k hodnocení subjektivních aspektů ke stupnici přidáme rovněž prostor pro komentáře.
Práce tak využije teoreticko-empirickou metodu, vč. kvantitativních a kvalitativních postupů.
Doporučení vedoucího práce
V teoretické části studentka nejprve popíše cíle/hypotézy a zvolenou metodu práce, jejímž prostřednictvím se pokusí cílů dosáhnout, popřípadě hypotézy verifikovat či vyvrátit. Popíše zamýšlené přínosy práce k danému tématu a důkladně prostuduje dostupné sekundární zdroje týkající se strojového překladu, a zejména strojového tlumočení (rozumí se zdroje ve všech jazycích, jež ovládá; včetně zdrojů on-line). Jako prvotní východisko pro vyhledávání zdrojů může sloužit např. Routledge Encyclopaedia of Translation Studies a dále databáze BITRA (http://aplicacionesua.cpd.ua.es/tra_int/usu/buscar.asp?idioma=en), dále bude čerpat z připojené bibliografie. Žádoucí je též rešerše mezi kandidátskými (např. diplomními) pracemi obhájenými v ÚTRL, popřípadě v příbuzných vysokoškolských pracovištích (ÚFAL MFF UK, ÚTKL FF UK). Na základě takto zmapované situace diplomantka charakterizuje stav zkoumané problematiky.
V empirické části studentka popíše faktický postup získávání informací, tyto informace vyhodnotí a vhodně začlení další okruhy zkoumání, které vyplynou ze zmapování problému v části teoretické, popřípadě již z empirického zpracovávání materiálu (rekurzivní postup zkoumání).
Diplomantka průběžně shrnuje poznatky na konci jednotlivých hlavních kapitol. Celková zjištění usoustavní v závěru. Zde budou výsledky studie porovnány s počátečními hypotézami, předloženo shrnutí výsledků a nastíněn výhled pro zkoumanou problematiku do budoucna.
Autorka práci opatří bibliografickým soupisem použitých primárních i sekundárních zdrojů, včetně internetových, zpracovaným dle příslušné normy. Je nutné dodržet formální náležitosti stanovené Pravidly pro organizaci studia FF UK (zejména článek 19).

Seznam odborné literatury

HUTCHINS, John. Machine Translation: A Concise History”, [online]. 2006 [cit. 2017-05-21]. Dostupné z:http://www.hutchinsweb.me.uk/CUHK-2006.pdf

HUTCHINS, John. Retrospect and Prospect in Computer-based Translation. In: Machine Translation Summit VII ’99: MT in the Great Translation Era [online]. Kent Ridge Digital Labs, Singapore, 1999 [cit. 2017-05-21]. Dostupné z: http://www.mt-archive.info/MTS-1999-Hutchins.pdf
Language and Machines: Computers in Translation and Linguistics. Washington D.C.: National Academy of Sciences, 1966, s. 19-31. Dostupné z:https://books.google.cz/books?id=Q0ErAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
WAHLSTER, Wolfgang, ed. Verbmobil: Foundations of Speech-to-Speech Translation. Springer, 2000. ISBN 3540677836.
ČEŇKOVÁ, Ivana. Teorie a didaktika tlumočení I. Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7308-019-2.
ČERNOV, Gelij. Osnovy sinchronnogo perevoda. Moskva: Vysšaja škola, 1987.
ČERNOV, Gelij. Teorija i praktika sinchronnogo perevoda. Moskva: LIBROKOM, 2014. ISBN 978-5-397-04244-4.
GILE, Daniel. Basic Concepts and Models for Interpreter and Translator Training. John Benjamins Publishing Company, 2009. ISBN 9789027224323.
Information and Communication Technologies in Interpreting and Machine Interpretation. HORVÁTH, Ildikó. The Modern Translator and Interpreter. Budapest, 2016, s. 183-191. ISBN 978 963 284 750 4. Dostupné zhttp://www.eltereader.hu/media/2016/04/HorvathTheModernTranslator.pdf
KELLY, Nataly. Moving toward machine interpretation. Tcworld [online]. 2009(February) [cit. 2017-05-21]. Dostupné z:http://www.tcworld.info/e-magazine/translation-and-localization/article/moving-toward-machine-interpretation/
TAN, Lee. Speech Translation. In: SIN-WAI, Chan. The Routledge Encyclopedia of Translation Technology. 2015, s. 619-631. ISBN 978-0-415-52484-1.
SVOBODA, Tomáš. Hodnocení kvality strojového překladu. In: ZEHNALOVÁ, Jitka. Kvalita a hodnocení překladu: Modely a aplikace. Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, s. 245-272. ISBN 978-80-244-4795-7.

SVOBODA, Tomáš. Man and Machine: Translation in the Era of Augmented Reality. BAUR, Wolfram et al. Man vs. Machine: Proceedings of the XXth FIT World Congress. Berlin: BDÜ Weiterbildungs- und Fachverlagsgesellschaft mbH, 2014, p. 93-99. ISBN 978-3-938430-63-7.
SOLTAU, Hagen, Tanja SCHULTZ, Thomas SHAAF a Florian METZE. Multilingual Speech Recognition. In: WAHLSTER, Wolfgang. Verbmobil: Foundations of Speech-to-Speech Translation. Springer, 2000. ISBN 3540677836.Částečně dostupné zhttps://books.google.cz/books?id=RiT0aAzeudkC&pg=PA33&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=4#v=onepage&q&f=false
ZONG, Chengqing a Mark SELIGMAN. Toward Practical Spoken Language Translation [online]. Springer Science+Business Media B.V. 2006, 2006 [cit. 2017-05-21]. DOI: 10.1007/s10590-006-9000-z. ISBN 10.1007/s10590-006-9000-z. Dostupné z:http://link.springer.com/10.1007/s10590-006-9000-z
SELIGMAN, Mark. Nine Issues in Speech Translation [online]. [cit. 2017-05-21]. DOI: 10.1023/A:1011180928513. ISBN 10.1023/A:1011180928513. Dostupné z:http://link.springer.com/10.1023/A:1011180928513
DE PEDRO RICOY, Raquel a Jemina NAPIER. Introduction: Innovations in interpreting research methods. The International Journal for Translation & Interpreting Research [online]. 2017, 2017(9), 1-3 [cit. 2017-06-02]. DOI: 10.12807/ti.109201.2017.a01. Dostupné z:http://trans-int.org/index.php/transint/article/view/678/270