Lei Feng, jeho deník a kontinuita a změny v jeho obraze od 60. let do současnosti

• Název práce v češtině: Lei Feng, jeho deník a kontinuita a změny v jeho obraze od 60. let do současnosti
• Název v anglickém jazyce: Lei Feng, His Diary and the Continuity and Change in His Image from the 1960s to the Present
• Klíčová slova: Lei Feng 雷锋|Lei Fengův deník 雷锋日记|moderní dějiny Číny|Kulturní revoluce|Maoismus
• Klíčová slova anglicky: Lei Feng 雷锋|Lei Feng’s Diary 雷锋日记|Modern Chinese history|Cultural Revolution|Maoism
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sinologie (21-KSI)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Olga Lomová, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.06.2017
• Datum zadání: 13.06.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.06.2017
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Lei Feng (1940–1962) byl voják, který z celého srdce „sloužil straně, vlasti a lidu“. Nešťastnou náhodou ve chvíli, kdy se snažil pomoci druhým v nesnázích, zemřel. Po jeho smrti byl objeven deník, v němž píše o svém každodenním úsilí, v němž mu pomáhají citáty z díla Předsedy Maa. Maršál Lin Biao, tehdy ministr národní obrany, nechal publikovat Lei Fengův deník a tento dokument učinil základem své kampaně za posílení kultu Mao Zedongovy osobnosti. Příkladný voják Lei Feng také sloužil k propagaci armády a její výlučné role v čínské společnosti. Za Kulturní revoluce se k Lei Fengovu příkladu odvolávali rudí gardisté, dnes je – v nových souvislostech a s novými významy – dáván za vzor školní mládeži i široké veřejnosti. Cílem práce bude na základě obsahové analýzy Lei Fengova deníku, dobového tisku z počátku 60. let a dnešních internetových médií zachytit kontinuitu a změny v obrazu a roli Lei Fenga od počátku 60. let do současnosti se zvláštním zřetelem k Xi Jinpingovu období. Na tomto základě pak bude možné zamyslet se nad ideologickým směřováním ČLR ve 21. století. V úvodní části bude také shrnuta kontroverze ohledně autenticity Lei Fengova deníku a životního příběhu, jak ho konstruuje čínská propaganda, a v příloze se objeví ukázky z Lei Fengova deníku.

Seznam odborné literatury

Prameny:
Lei Feng Riji雷鋒日記[Lei Fengův deník]. Beijing: Jiefangjun wenyi she, 1963.
Yu Wei 余玮. Xun Zhao Lei Feng 寻找雷锋 [Hledá se Lei Feng]. Beijing: Tuan jie chu ban she, 2013.
Dobový tisk dostupný v Praze (Hongqi, Zhongguo qingnian)
Webové stránky Lei Fengova muzea ve Fushuna:http://www.leifeng.org.cn/
Heslo Lei Feng, případně další relevantní hesla, na čínské internetové encyklopedii Baidu.


Literatura:
Denton, Kirk A. “Museums, Memorial Sites and Exhibitionary Culture in the People's Republic of China.” The China Quarterly, no. 183, 2005, pp. 565–586.
Dugue, Clement A. „Lei Feng: China´s Evolving Cultural Icon: 1960s to the Present.“ Magisterská práce na University of Orleans, 2009.
The China Quarterly, No. 127, Special Issue: The Individual and State in China (Sep., 1991)
Chomczyńska, Ewa. „Chinese Youth Personality Models in the Sixties.“ Asian and African Studies (Bratislava) 15 (1979):101-116.
Sheridan, Mary. „The Emulation of Heroes.“ In China Quarterly 33 (January-March 1968): 47-72.
Spence, Jonathan. The search for Modern China. New York: Norton, 1990 (relevantní část, tj. 60. – 80. léta)