Spor o povahu kapitálu

• Název práce v češtině: Spor o povahu kapitálu
• Název v anglickém jazyce: Controversy over the nature of capital
• Klíčová slova: spor dvou Cambridgí o kapitál|kapitál|teorie kapitálu|ekonomická teorie|sociologie vědy|Politická ekonomie|Československo
• Klíčová slova anglicky: Cambridge Capital Controversy|capital|capital theory|economic theory|sociology of science|Politická ekonomie|Czechoslovakia
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Ing. Josef Vlček, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.06.2017
• Datum zadání: 12.06.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.06.2017
• Datum a čas obhajoby: 31.01.2022 10:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.12.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 31.01.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tzv. spor dvou Cambridgí o kapitál byl sporem mezi ekonomy na Cambridgské univerzitě ve Spojeném království (zejména Joan Robinsonovou, Peirrem Sraffou, Luigim Pasinetti a Pierangelo Garegnanim) na jedné a na MIT v Cambridgi v americkém státě Massachusetts (zejména Paul Samuelsonem a Robertem Solowem) na druhé straně, který se odehrával v 50. až 70. letech 20. století (Lazzarini, 2008).
Přestože plnil stránky prestižních časopisů (Cohen & Harcourt, 2003) a že se jej zúčastnili nejvýznamnější ekonomové své doby (a možná i vůbec), v současnosti se diskuse o tomto sporu v ekonomii, zdá se, objevují spíše sporadicky.
O co ve sporu šlo? Pregnantní shrnutí nabízí James Galbraith (2014), podle kterého anglická Cambrige proti MIT úspěšně namítala toto:


„Zaprvé: vyjádřit kvantitu [různých] kapitálových statků dohromady tak, že se sečtou jejich [peněžní] hodnoty, nelze bez úrokové míry, která musí být dána předem a která (protože je dána předem), musí pocházet ze světa financí, a nikoliv ze světa fyzického. Zadruhé, pokud je tedy úroková míra ve skutečnosti proměnnou finanční, a mění se v důsledku finančních vlivů, nemá fyzická interpretace kapitálu vyjádřeného v […] [penězích] žádný smysl. Třetí, subtilnější bod: neexistuje systematická tendence využívat s poklesem úrokové míry „kapitálově intenzivnější“ technologii, jak to předpokládá neoklasický model [tj. model MIT].“


Vedle zneplatnění produkční funkce by tak, v této interpretaci, bylo výsledkem sporu dvou Cambridgí i zneplatnění předpokladu nahraditelnosti (substituovatelnosti), tedy úhelného kamene stávající marginalistické ekonomie.
Je však třeba říci, že v poměrně sporých současných zmínkách o debatě o kapitálu nepanuje úplná shoda ani na tom, co bylo předmětem sporu, neřkuli shoda na tom, co v důsledku přinesl.
Ilustrativním příkladem v tomto směru jsou debaty kolem anglického vydání ekonomického bestselleru poslední doby, knihy Kapitál v 21. století Thomase Pikettyho (2014). Když James Galbraith, student Joan Robinsonové (ve sporu tedy nikoliv nestraník), ve své výše citované recenzi vyčítal Pikettymu skutečnost, že ve svém modelu klade rovnítko mezi produktivní kapitál (stroje a výrobní prostředky) a zpeněžitelné bohatství (tím, že statistické údaje o bohatství vkládá do produkční funkce, která ale předpokládá fyzický produktivní kapitál, tj. stroje), komentoval to Bradford DeLong (2014), který se přidržuje tradice MIT, nejprve tak, že si „Galbraith […] z nějakého mi nepochopitelného důvodu myslí, že Pikettyho kniha má být o produkci spíše než o distribuci“, přičemž podotkl, že se Galbraithovi v důsledku toho recenze nepovedla[1]. Řada dalších významných ekonomů (například Joseph Stiglitz, který studoval jak na MIT, tak u Robinsonové, a Paul Krugman v diskusi k této knize (The Graduate Center, City University of New York, 2014)) tento problém ostatně vůbec neřešila.
Podle Vernenga (2012) bývá typickým postojem i přiznání vítězství britské straně a následné ignorování důsledků z něj plynoucích – tedy používání produkční funkce k odvozování různých skutečností –, přičemž jako příklad uvádí nobelistu Lucase (1988), podobný postoj lze však najít nověji a v modernějším médiu u jiného velmi známého ekonoma (Cowen, 2007).
Jak vyplývá z dosavadního textu, považují spor dvou Cambridgí za významný zejména ekonomové, kteří se hlásí k tradici anglické Cambridge, zatímco ekonomové rozvíjející tradice školy z MIT (jež dnes ekonomii hlavního proudu ve své novokeynesovské variantě dominuje) či ekonomové chicagští jej za důležitý nepovažují.
Bakalářská práce se nejprve pokusí vysvětlit původní spor a popsat jeho historický průběh s ohledem na různé pozice a témata. Východiskem přitom bude zejména o třísvazkové kompendium Capital Theory (Bliss, Cohen, & Harcourt, 2005)[2], v němž lze najít relevantní články z daného sporu. Následně se pozornost soustředí na současný vliv sporu dvou Cambridgí, konkrétně na jeho stopy v publikační činnosti nositelů ceny Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, a to v nejcitovanějším – měřeno impakt faktorem – vhodném ekonomickém časopise či několika nejcitovanějších časopisech (vyhledaných prostřednictvím klíčových slov jako „produkční funkce“, „kapitál“, „teorie růstu“ apod.), a to tak aby byl objem článků zvladatelný.
Na základě interpretace sporu a jeho historického vývoje pak bude vliv sporu dvou Cambridgí v těchto publikacích dotčených ekonomů kategorizován a zhodnocen, a to s cílem odpovědět na otázku, jaký je postoj (přičemž postojem může být i ignorování či neznalost, kterou v tomto případě očekávám) současných nejvýznamnějších ekonomů hlavního proudu ke sporu dvou Cambridgí o povahu kapitálu (Cambridge Capital Controversy) a jeho důsledkům, a proč takovýto postoj zastávají.
Základem v tomto směru bude teorie vědy jako sociálně podmíněné aktivity (Mazzotti, 2016;Bloor, 1991 a Bloor, 2011), samozřejmě se zvláštním zaměřením na ekonomii (Kincaid a Ross 2009; Boehm, 2002; Mirowski, 1991; Mirowski, 2002; Plehwe a Walpen, 2007), jakož i teorie ignorování ve vědě a obecně (Proctor, 1991; Proctor a Schiebinger, 2008; Stocking a Holstein, 1993).
Navrhovaná osnova práce vypadá takto:
1. Ekonomické bádání jako sociálně podmíněná činnost
2. Spor o povahu kapitálu – účastníci, průběh a historické souvislosti
3. Teoretické výsledky a praktické důsledky sporu
4. Zohledňování výsledků a důsledků sporu v současné ekonomii na příkladu nobelistů
5. Závěr

[1]Je však třeba říci, že DeLong svůj postoj ke Galbraithově recenzi později přehodnotil, viz http://talkingpointsmemo.com/features/marchtoinequality/fourmeltingsocialdemocracy/.
[2]Zatímco Harcourt a Cohen jsou spíše zastánci Robinsonové a spol. Bliss je zastáncem Samuelsona a spol., lze tedy přepokládat, že kompendium je v rozumné míře vyvážené.

Seznam odborné literatury

Arestis, P., Palma, G., & Sawyer, M. (Eds.). (2005). Capital Controversy, Post Keynesian Economics and the History of Economic Thought: Essays in Honour of Geoff Harcourt, Volume One.
Birner, J. (1990). Idealizations and the development of capital theory.
Birner, J. (1993). Neoclassical economics as mathematical metaphysics. De Marchi (1993), 85-117.
Birner, J. (1994). Idealizations and Theory Development in Economics. Some History and Logic of the Logic of Discovery. Hamminga y de Marchi, 1994, 277-301.
Birner, J. (2002). The Cambridge controversies in capital theory: a study in the logic of theory development (Vol. 47). Psychology Press.
Birner, J. (2004). The Cambridge Controversies in Capital Theory. Bulletin of Advanced Reasoning and Knowledge, 2, 109-117.
Bliss, C., Cohen, A. J., & Harcourt, G. C. (Eds.) (2005). Capital theory. Cheltenham: Elgar.
Bloor, David (1991). Knowledge and social imagery. Chicago, Illinois:University of Chicago Press.
Bloor, David (2011), "Relativism and the sociology of knowledge", in Hales, Steven D., A companion to relativism, Chichester, West Sussex, U.K. Malden, Massachusetts: Wiley-Blackwell, s. 433–455.
Boehm, S. (Ed.). (2002). Is there progress in economics?: knowledge, truth and the history of economic thought. Edward Elgar Publishing.
Burmeister, E. (1977). On the social significance of the reswitching controversy. Revue d'économie politique, 87(2), 330-350.
Burmeister, E. (2000). The capital theory controversy. Critical essays on Piero Sraffa’s legacy in economics, 305-14.
Cohen, A. J. (2003). The Hayek/Knight capital controversy: the irrelevance of roundaboutness, or purging processes in time?. History of Political Economy, 35(3), 469-490.
Cohen, A. J. (2010). Capital Controversy From Böhm-Bawerk To Bliss: Badly Posed Or Very Deep Questions? Or What “We” Can Learn From Capital Controversy Even If You Don't Care Who Won. Journal of the History of Economic Thought, 32(01), 1-21.
Cohen, A., & Harcourt, G. C. (2003). Whatever happened to the Cambridge capital theory controversies. Journal of Economic Perspectives, 17(1), 199-214. Načteno z http://piketty.pse.ens.fr/files/CohenHarcourt03.pdf
Cowen, T. (31. květen 2007). Was there anything to the Cambridge capital debates? Načteno z Marginal Revolution: http://marginalrevolution.com/marginalrevolution/2007/05/was_there_anyth.html
DeLong, J. B. (7. duben 2014). Thomas Piketty Unsuccessful Attempted Smackdown Watch: I Find Myself Disappointed by the Usually-Reliable James Galbraith and Pethokoukis. Načteno z Grasping reality with all tentacles: bradford-delong.com: http://delong.typepad.com/sdj/2014/04/thomas-piketty-attempted-smackdown-watch.html
Felipe, J., & Fisher, F. M. (2003). Aggregation in production functions: what applied economists should know. Metroeconomica, 54(2‐3), 208-262.
Galbraith, J. K. (2014). Kapital for the Twenty-First Century? Načteno z Dissent: https://www.dissentmagazine.org/article/kapital-for-the-twenty-first-century
Garegnani, P. (2012). On the present state of the capital controversy. Cambridge Journal of Economics, 36(6), 1417-1432.
Harcourt, G. C. (1969). Some Cambridge controversies in the theory of capital. Journal of Economic Literature, 7(2), 369-405.
Harcourt, G. C. (1972). Some Cambridge controversies in the theory of capital.
Harcourt, G. C., & Kriesler, P. (Eds.). (2013). The Oxford Handbook of Post-Keynesian Economics, Volume 1: Critiques and Methodology. Oxford University Press.
Kincaid, H., & Ross, D. (2009). The Oxford handbook of philosophy of economics. Oxford University Press on Demand.
Krelle, W. (1977). Basic facts in capital theory: some lessons from the controversy in capital theory. Revue d'economie politique, 87(2), 282-329.
Lazzarini, A. (2008). Revisiting the Cambridge capital theory controversies: a historical and analytical study. Pavia: Pavia University Press. Načteno z http://pendientedemigracion.ucm.es/centros/cont/descargas/documento18933.pdf
Lucas, R. (1988). On the Mechanics of Economic Development. Journal of Monetary Economics, 22 (1), 3–42.
Mazzotti, M. (Ed.). (2016). Knowledge as social order: rethinking the sociology of Barry Barnes. Routledge.
Mirowski, P. (1991). More heat than light: Economics as social physics, physics as nature's economics. Cambridge University Press.
Mirowski, P. (2002). Machine dreams: Economics becomes a cyborg science. Cambridge University Press.
Muzhani, M. (2014). Mainstream growth economists and capital theorists: a survey. Montreal a Kingston: McGill-Queen's Press-MQUP.
Morishima, M. (1994). Capital and credit: a new formulation of general equilibrium theory. Cambridge University Press.
Nell, E. J. (1972). Property and the Means of Production. A Primer on The Cambridge Controversy. Review of Radical Political Economics, 4(2), 1-27.
Piketty, T. (2014). Capital in the Twenty-First Century. Cambridge, Massachusetts; London: Belknap Press.
Plehwe D, Walpen B (2007) Neoliberale Denkkollektive und ihr Denkstil. In: Arrighi G, Kaindl C (eds) Kapitalismus Reloaded: Kontroversen zu Imperialismus, Empire und Hegemonie. Hamburg: VSA-Verlag., s. 347–371
Proctor, R. N. (1991) Value-Free Science? Purity and Power in Modern Knowledge. Cambridge, MA: Harvard University Press.
Proctor, R., & Schiebinger, L. L. (Eds.). (2008). Agnotology: The making and unmaking of ignorance. Stanford University Press.
Robinson, J. (1971). The measure of capital: the end of the controversy. The Economic Journal, 81(323), 597-602.
Stachurski, J. (2009). Economic dynamics: theory and computation. MIT Press.
Steedman, I. (1995). Sraffian economics and the capital controversy. Heterodox Economic Theories: True or False, 1-45.
Stiglitz, J. E. (1974). The Cambridge-Cambridge controversy in the theory of capital; a view from New Haven: a review article. Journal of Political Economy, 82(4), 893-903.
Stocking, S. H., & Holstein, L. W. (1993). Constructing and reconstructing scientific ignorance Ignorance claims in science and journalism. Science Communication, 15(2), 186-210.
The Graduate Center, City University of New York. (24. duben 2014). Capital in the Twenty-First Century. Načteno z youtube.com: https://youtu.be/heOVJM2JZxI
Vernengo, M. (1. březen 2012). The capital debates: A brief introduction. Načteno z Naked Keynesianism:http://nakedkeynesianism.blogspot.cz/2012/03/capital-debates-brief-introduction.html