Úroveň života v seniorském věku

• Název práce v češtině: Úroveň života v seniorském věku
• Název v anglickém jazyce: Quality of life in senior age
• Klíčová slova: úroveň života|senioři|důchody|rozpočty|finanční možnosti
• Klíčová slova anglicky: quality of life|seniors|pension|budgets|financial possibilities
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Ing. Martina Sieber, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.05.2017
• Datum zadání: 26.05.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.06.2017
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2018 13:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Markéta Sedláčková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Projekt bakalářské práce - Úroveň života v seniorském věku

Natálie Pazderová, 2.r. SOEK
Tématem bakalářské práceje zjištění úrovně života v seniorském věku v České republice. Jedná se ze společenského hlediska o aktuální téma, neboť se týká každého a otázku úrovně stáří je potřeba řešit již v mladším věku života. Téma je relevantní z ekonomického hlediska, ale i ze sociologického hlediska, kdy hlavním důvodem pro řešení tématu je stárnutí populace. Lidí ve starším věku přibývá a je potřeba zajímat se o jejich kvalitu života a úroveň zajištění péče o ně.

Východiska:Z hlediska řešení je téma významné, neboť se prodlužuje střední délka života a přibývá seniorů (Dvořáčková, 2012). Jedná se tedy o již výše zmíněný sociologický jev „stárnutí populace či šedivění populace.“ Tento vývoj obyvatel má a bude mít nadále dopad na sociální systémy v našem státě. Od 20. století se délka života prodloužila zhruba o třicet let (Sak & Kolesárová, 2012). Z dosavadní literatury a médií je možné si všimnout, že se méně probírá dopad stárnutí populace na sociální systémy, jako jsou například domovy důchodců. Je i potřeba v této oblasti racionálně posoudit stav důchodců pro umístění do těchto zařízení a naopak mu zabránit, pokud to fyzický a duševní stav nevyžaduje. V poslední době se otevírají nové možnosti péče, jako je například pečovatelská služba, na kterou dostává senior příspěvky dle stupně zdravotního omezení.
Další oblastí, ze které je ohledně tématu potřeba vycházet je financování sociálních služeb, které je založeno na více faktorech – stát, rodina, občané atd. Z hlediska státu se jedná především o výši důchodů, která se liší podle krajů (podle stránek České správy sociálního zabezpečení až o 1000 Kč), ale i podle vykonávaného zaměstnání. Průměrný důchod činí 11 400 Kč měsíčně od roku 2016. V roce 2006 byla například tato průměrná výše cca 8 200 Kč. Důležité je ovšem poukázat na to, že průměrnou výši o částce 8 200 Kč z roku 2006 pobírají někteří senioři i dnes, což rozevírá sociální nůžky. Ve financích se také odráží fakt, zda žije senior sám, v páru, v sociálním zařízení či u rodiny. V České republice je časté, že lidé v důchodovém věku brigádně stále pracují, aby si zajistili lepší kvalitu života. Dalším důvodem je i udržení sociálních kontaktů, které značně ovlivňují psychiku seniorů.
Na základě dosavadních informací byla stanovena výzkumná otázka:Jaká je úroveň života seniorů v České Republice?

Cílem práce je tedy zjistit dostatečnost péče o seniory v České republice, jaké mají možnosti, jak jim pomáhá stát. Práce bude řešena i z finančního hlediska, půjde tedy o výše důchodů v našem státě a o následné zkoumání toho, zda je výše financí dostatečná pro kvalitní život ve stáří, jaké slevové možnosti a příspěvky poskytuje státní zabezpečení. Kromě finančního zabezpečení se práce bude zabývat i tím, jak se svými financemi senioři v našem státě hospodaří. Pokud je výše důchodu dostatečná, bude se autorka zajímat i o to, zda svých financí umějí patřičně využít a dopřát si kvalitní život.

Metodika:Práce bude zpracována jako přehledová. Bude tedy pracováno s literaturou a internetovými zdroji. Praktickou část bude v práci reprezentovat navržení rozpočtu seniora s průměrnou výší důchodu, budou v tom zahrnuty položky, které musí pravidelně platit. Návrh rozpočtu by tedy měl ukázat finanční možnosti spojené s kvalitou života. Rozpočet bude zpracován na základě předchozího rozhovoru se seniory, kteří mohou poskytnout i další informace ohledně života ve stáří.

Hypotézy:Autorka se domnívá, na základě dosavadních informací, že většina důchodců v České republice si může dopřát průměrný život, ovšem bez možnosti větších úspor. Kvalitu života seniorů bude ovlivňovat styk s rodinou a místo kde žijí – vlastní domov či domov pro seniory.

Předpokládané závěry:Zpracováním tématu se přispěje ke zjištění úrovně života ve stáří a péčí s tím spojenou v našem státě. Práce poukáže na to, jak důchodce vyžije s průměrným měsíčním důchodem a zda si v rámci této finanční výše může dopřát kulturní vyžití. Očekává se, že půjde spíše o méně nákladné kulturní vyžití. Důchodci, kteří udržují styky s rodinou, budou mít více kvalitní život z finančního i psychického hlediska.

Seznam odborné literatury

SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ

Česká správa sociálního zabezpečení (2016). Průměrná výše starobního důchodu v prvním čtvrtletí 2016. Dostupné na: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2016/20160427-11-400-korun-takova-byla-prumerna-vyse-starobniho-duchodu-v-prvnim-ctvrtleti-2016.htm


Dvořáčková, D. (2012). Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/3

Sak, P. &Kolesárová, K. (2012). Sociologie stáří a seniorů. České Budějovice: Protisk, s.r.o.