Specifická kognitivní zkreslení a pozitivní symptomy u schizofrenie
Název práce v češtině: | Specifická kognitivní zkreslení a pozitivní symptomy u schizofrenie |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Specific cognitive biases and positive symptoms in schizophrenia |
Klíčová slova: | schizofrenie|bludy|cognitivní zkreslení|unáhlené závěry|integrace informací|halucinace|pozitivní symptomy |
Klíčová slova anglicky: | schizophrenia|delusions|cognitive biases|jumping to conclusions|evidence integration|hallucinations|positive symptoms |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
Vedoucí / školitel: | MUDr. Gabriela Šivicová |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 19.05.2017 |
Datum zadání: | 19.05.2017 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 31.05.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 03.09.2018 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.07.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 03.09.2018 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem |
Oponenti: | doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. |
Konzultanti: | Mgr. Eva Kozáková, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Kognitivní přístupy ke studiu schizofrenie se v posledních letech zaměřují na zkoumání specifických kognitivních zkreslení při procesu usuzování. Tato zkreslení bývají často spojována s aktuální přítomností bludů, s bludy v osobní anamnéze, ale i s diagnózou schizofrenie jako takovou. Teoretická část této práce si klade za cíl představení těchto specifických kognitivních zkreslení a současných neuropsychologických modelů bludů. Nejčastěji zkoumaným kognitivním zkreslením u schizofrenie je tendence k unáhleným závěrům (Jumping to conclusions). Toto zkreslení odkazuje k tendenci rozhodovat se na základě nedostatečného množství důkazů. V procesu integrace informací se u pacientů zkoumají dva příklady konfirmačního zkreslení – přehlížení protiřečících faktů (Bias against disconfirmatory evidence) a přehlížení potvrzujících faktů, která nepotvrzují původní hypotézu (Bias against confirmatory evidence). Dále se spekuluje o tom, že pacientům stačí méně důkazů k tomu, aby nějakou možnost začali považovat za pravděpodobnou (Liberal acceptance). Cílem empirické části této diplomové práce je porovnat skupinu pacientů se zdravými kontrolami z hlediska výše zmíněných kognitivních zkreslení. Následně nás bude zajímat i rozdíl ve skupině pacientů mezi pacienty s bludy a bez bludů. K měření unáhlených závěrů bude využito paradigma od Moritz at al.(2007). Ke zkoumání zkreslení při procesu integrace informací budou využity sekvence tří obrázků z WAIS-III (Subtest Řazení obrázků), jako tomu bylo ve studii Woodwarda et al. (2006). |
Seznam odborné literatury |
Evans, S. L., Averbeck, B.B., & Furl, N. (2015). Jumping to conclusions in schizophrenia. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 11, 1615–1624. Moritz, S., Woodward, T. S., & Lambert, M. (2007). Under what circumstances do patients with schizophrenia jump to conclusions? A liberal acceptance account. British Journal of Clinical Psychology, 46(2), 127-137. Ramos, V. J., & Torres, M. M. (2016). Cognitive Biases in Schizophrenia Spectrum Disorders. In Schizophrenia Treatment-The New Facets. InTech. Riccaboni, R., Fresi, F., Bosia, M., Buonocore, M., Leiba, N., Smeraldi, E., & Cavallaro, R. (2012). Patterns of evidence integration in schizophrenia and delusion. Psychiatry research, 200(2), 108-114. Woodward, T. S., Moritz, S., Cuttler, C., & Whitman, J. C. (2006). The contribution of a cognitive bias against disconfirmatory evidence (BADE) to delusions in schizophrenia. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 28(4), 605-617. |