Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Specifická kognitivní zkreslení a pozitivní symptomy u schizofrenie
Název práce v češtině: Specifická kognitivní zkreslení a pozitivní symptomy u schizofrenie
Název v anglickém jazyce: Specific cognitive biases and positive symptoms in schizophrenia
Klíčová slova: schizofrenie|bludy|cognitivní zkreslení|unáhlené závěry|integrace informací|halucinace|pozitivní symptomy
Klíčová slova anglicky: schizophrenia|delusions|cognitive biases|jumping to conclusions|evidence integration|hallucinations|positive symptoms
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: MUDr. Gabriela Šivicová
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 19.05.2017
Datum zadání: 19.05.2017
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 31.05.2017
Datum a čas obhajoby: 03.09.2018 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:31.07.2018
Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2018
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem
Oponenti: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D.
 
 
 
Konzultanti: Mgr. Eva Kozáková, Ph.D.
Zásady pro vypracování
Kognitivní přístupy ke studiu schizofrenie se v posledních letech zaměřují na zkoumání specifických kognitivních zkreslení při procesu usuzování. Tato zkreslení bývají často spojována s aktuální přítomností bludů, s bludy v osobní anamnéze, ale i s diagnózou schizofrenie jako takovou. Teoretická část této práce si klade za cíl představení těchto specifických kognitivních zkreslení a současných neuropsychologických modelů bludů.

Nejčastěji zkoumaným kognitivním zkreslením u schizofrenie je tendence k unáhleným závěrům (Jumping to conclusions). Toto zkreslení odkazuje k tendenci rozhodovat se na základě nedostatečného množství důkazů. V procesu integrace informací se u pacientů zkoumají dva příklady konfirmačního zkreslení – přehlížení protiřečících faktů (Bias against disconfirmatory evidence) a přehlížení potvrzujících faktů, která nepotvrzují původní hypotézu (Bias against confirmatory evidence). Dále se spekuluje o tom, že pacientům stačí méně důkazů k tomu, aby nějakou možnost začali považovat za pravděpodobnou (Liberal acceptance).

Cílem empirické části této diplomové práce je porovnat skupinu pacientů se zdravými kontrolami z hlediska výše zmíněných kognitivních zkreslení. Následně nás bude zajímat i rozdíl ve skupině pacientů mezi pacienty s bludy a bez bludů.

K měření unáhlených závěrů bude využito paradigma od Moritz at al.(2007). Ke zkoumání zkreslení při procesu integrace informací budou využity sekvence tří obrázků z WAIS-III (Subtest Řazení obrázků), jako tomu bylo ve studii Woodwarda et al. (2006).
Seznam odborné literatury
Evans, S. L., Averbeck, B.B., & Furl, N. (2015). Jumping to conclusions in schizophrenia. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 11, 1615–1624.

Moritz, S., Woodward, T. S., & Lambert, M. (2007). Under what circumstances do patients with schizophrenia jump to conclusions? A liberal acceptance account. British Journal of Clinical Psychology, 46(2), 127-137.

Ramos, V. J., & Torres, M. M. (2016). Cognitive Biases in Schizophrenia Spectrum Disorders. In Schizophrenia Treatment-The New Facets. InTech.

Riccaboni, R., Fresi, F., Bosia, M., Buonocore, M., Leiba, N., Smeraldi, E., & Cavallaro, R. (2012). Patterns of evidence integration in schizophrenia and delusion. Psychiatry research, 200(2), 108-114.

Woodward, T. S., Moritz, S., Cuttler, C., & Whitman, J. C. (2006). The contribution of a cognitive bias against disconfirmatory evidence (BADE) to delusions in schizophrenia. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 28(4), 605-617.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK