Zbručský idol: historie, kontext, interpretace a mýtus

• Název práce v češtině: Zbručský idol: historie, kontext, interpretace a mýtus
• Název v anglickém jazyce: Zbruch Idol: History, Context, Interpretation and Myth
• Klíčová slova: Slovanské náboženství|Zbručský idol|Światowid|Svantovít|polykefalismus|Bogit
• Klíčová slova anglicky: Slavic Religion|Zbruch idol|Światowid|Sventovit|Polycephaly|Bogit
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jiří Dynda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.04.2017
• Datum zadání: 12.04.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.04.2017
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.08.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Dalibor Antalík, Dr.

Zásady pro vypracování

Práce si klade za cíl vytvořit co nejobsáhlejší a nejucelenější obraz o primárním předmětu svého zájmu, o tzv. Zbručském idolu, jenž bude přesahovat běžné, faktografické konstatování. Základem bude zmapování jeho moderní historie, počínající nálezem roku 1848, jejíž neopomenutelnou, nejvýznamnější a také nejbohatší součástí je především široká paleta rozličných interpretací, ať už o původu idolu (zde nejde opomenout ani kritické hlasy, odmítající jeho slovanský původ, ba dokonce historickou autenticitu) či častější a méně radikální rozpory například ve snaze identifikovat jednotlivé postavy, anebo třeba odvážnější pokusy rozkrýt na samotném idolu zjednodušené ztvárnění archaické slovanské kosmologické struktury. K mnoha interpretacím bude však brán zřetel spíše během rozboru prvků samotného idolu a nebudou tak tvořit samostatnou monolitickou kapitolu. Stejně tak nelze opomenout další, již „přízemnější“ výzkum ohledně idolu, tedy například otázku jeho přináležitosti k archeologicky prozkoumanému obětišti na hradišti Bogit, nacházejícím se nedaleko místa nálezu idolu, anebo nálezy méně výrazných prvků idolu, či jeho potenciální polychromii. Co se týče úplnosti standardně uváděného reliéfu na těle idolu, tu se autor pokusí vlastním průzkumem revidovat.
Hlavní zřetel však bude kladen na zachycení všech postav, symbolů, i ostatních prvků, které lze na samotném idolu identifikovat a pak především na jejich interpretaci (dominantně v rámci religionistického pole), a to jak osamoceně, kdy budou jednotlivě (kůň, roh, meč, atd.) zasazeny do všeslovanského kontextu s ohledem na písemné i archeologické prameny, tak i jako větších celků, například dle vertikálního trojsférného členění, či dle čtyřstěnné horizontální orientace, pročež dále se pokusím nastínit i další, méně triviální spojitosti. Druhým z hlavních cílů je zaměřit se na samotnou polykefalitu a s přihlédnutím k dosavadním výkladům se pokusit načrtnout možné rozřešení sporu, zahrnujícího dominantní alternativy čtyřhlavosti, „čtyřaspektovosti“ a čtyřbožství. V návaznosti na „hlavu“ idolu však nebude opomenuta ani trojhlavost spodní, chtonické bytosti. V rámci zhodnocení ikonografie Zbručského idolu jako jednotného celku se práce nebude ani obávat konstatovat možnost existence vlastního slovanského mýtu, jejž by idol mohl zachycovat. To však bude prováděno s velmi opatrným a citlivým přístupem. Komparační hledisko nicméně také nebude zohledňovat pouhé jednotlivé prvky idolu, ale vezme v potaz idol též jako celek a pokusí se jej významově zařadit do celkového světa slovanských idolů, které bude primárně třídit (a také odděleně poměřovat) podle dvou klíčů, a to jako idoly mnohohlavé a idoly kamenné. Především v případě idolů kamenných bude třeba jasně uvést problematiku jejich přináležitosti ke slovanskému etniku. Závěrem práce předpokládá navázání na otázku polykefality, kdy se pokusí tento u Slovanů hojně zastoupený a výrazný jev uchopit v širším náboženském i kulturním kontextu a nastínit jeho možný význam v rámci světonázoru tehdejších Slovanů.

Seznam odborné literatury

Prameny:

Meyer, Carolus H.; Fontes historiae religionis slavicae, Berolini: de Gruyter, 1931.

Мансикка, В. Й.; Религия восточных славян, Москва: Российская академия наук, Институт мировой литературы, 2005.


Sekundární literatura:

Bukowski, S.; „Swiatynia Swiatowida, jak mogla wygladac,“ Z otchłani wieków, vol. 45 (1974), str. 46–78.

Daszkiewicz, J. P.; E. Tryjarski; Baby kamienne stepów nadczarnomorskich, Wrocław, 1982.

Demetrykiewicz, W.; „Figury kamienne tzw. Bab w Azyi i Europie i ich stosunek do mitologii slowianskiej,“ Bulletin International de l´Academie des Sciences de Cracovie, I Classe de Philologie, II Classe d´histoire et de Philosophie, sv. 7–8 (1910), str. 97–115.

Filipowiak, W., J. Wojtasik; „Swiatowit z Wolina,“ Z otchłani wieków, vol. 41 (1975), str. 82–89.

Hensel, W.; „Jak wygladal posag arkonskiego Svantevita?“ SIA, vol. 29 (1983), str. 119–125.

Hensel, W.; „Wczesnosredniowwieczna figurka czterotwarzowego bostwa z Wolina,“ Slovenska Archeologia, vol. 26 (1978), str. 13–17.

Komar O.; N. Chamajko; Idol ze Zbrucza: zabytek z epoki romantyzmu?, Rzeszów, 2013.

Kotlarczyk, J.; „Słonecznego boga – miejsce kultu,“ Z otchłani wieków, vol. 43/2–3–4 (1988), str. 153–168.

Kotlarczyk, J.; „Triumfalny słup słonecznego boga,“ Z otchłani wieków, vol. 43/1 (1987), str. 36–37.

Kotlarczyk, J.; „W poszukiwaniu wielotwarzowych wyobrażeń Światowita, Świętowita, Rujewita i innych,“ in: Wierzenia przedchrześcijańskie na ziemiach polskich, Gdańsk, 1993, str. 56–64.

Kozłowski, R.; „Badania technologiczne posągu Światowida z Muzeum Archeologicznego w Krakowie,“ Materiały archeologiczne, vol. 5 (1964), str. 61–67.

Lamm, J. P.; „On the Cult of multiple-headed Gods in England and in the Baltic Area,“ Przeglad archeologiczny, vol. 34 (1987), str. 219–231.

Lapinski, A.; „Swiatowid czy model swiata?,“ Z otchłani wieków, vol. 50 (1984), str. 128–139.

Leńczyk, G.; „Światowid zbruczański,“ Materiały archeologiczne, vol. 5 (1964), str. 5–61.

Łowmiański, H.; Religia Słowian i jej upadek. Warsaw: Państwowe Wydawnictwa Naukowe PWN, 1979.

Niederle, L.; Život starých Slovanů: základy kulturních starožitností slovanských, vol. 2, sv. 1, Slovanské starožitnosti: Oddíl kulturní, Praha: Bursík & Kohout, 1924.

Osięgłowski, J.; Wyspa słowiańskich bogów, Warszawa: Książka i Wiedza, 1971.

Profantová, N.; M. Profant;Encyklopedie slovanských bohů a mýtů, Praha: Libri, 2004.

Rosen-Przewprska, J.; W. Szafranski; „W sprawie policefalizmu bóstw nadbaltyckich,“ in: Slowianszczyzna Polabska miedzy Niemcami a Polska, Poznań, 1981, str. 255–256.

Sedov, V. V.; „Pagan sanctuaries and idols of the Eastern Slavs,“ Slavica Gandensia, vol. 7–8 (1981), str. 69–85.

Skrok, Z.; Słowiańska moc czyli O niezwykłym wkroczeniu naszych przodków na europejską arenę, Warszawa: Iskry, 2006.

Słupecki, L. P.; Slavonic pagan sanctuaries, Warsaw: Instytut Archeologii i Etnologii PAN, 1994.

Słupecki, L. P.; „Słowiańskie posągi bóstw,“ Kwartalnik historii kultury materialnej, sv. 1 (1993), str. 33–69.

Strzelczyk, J.; Mity, podania i wierzenia dawnych Słowian, Poznań: Rebis, 2007.

Szafrański, W.; Prahistoria religii na ziemiach polskich, Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1987.

Szafrański, W.; „Zbruczański "Światowid" trackim monumentem kultowym,“ Balcanica Posnaniensia. Acta et studia, vol. 7 (1995).

Szymański, W.; „Posąg ze Zbrucza i jego otoczenia. Lata badań, lata wątpliwości,“ Przegląd Archeologiczny, vol. 44 (1996), str. 75–116.

Szyjewski, A.; Religia Słowian, Kraków: Wydawnictwo WAM, 2003.

Téra, Michal; Perun – bůh hromovládce: Sonda do slovanského archaického náboženství, Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart, 2009.

Váňa, Zdeněk;Svět slovanských bohů a démonů, Praha: Panorama, 1990.




Гу­ре­вич, Ф. Д.; „Збруч­ский идол,“ Ма­те­риа­лы и ис­сле­до­ва­ния по ар­хео­ло­гии СССР, Vol. 6 (1941), str. 279–288.

Русанова, И. П.; Б. А. Тимощук; „Збручское святилище (предварительное сообщение),“ Советская археология, Vol. 4 (1986), str. 90-99.

Русанова, И. П.; Б. А. Тимощук; Языческие святилища древних славян, Москвa: «Ладога-100», 2007.

Рыбаков, Б. А.; Язычество Древней Руси, Москвa: «Наука», 1987.

Рыбаков, Б. А.; Язычество древних славян, Москвa: «Наука», 1981.

Тарасюк, С.; „Світовид зі Збруча,“ Поступ, vol. 244 (2005), (¹1853).

Фаминцын,А. С.;Божества древних славян, Сост. и отв. ред. О. А. Платонов, предисл. Е. А. Окладникова, Москвa: Институт русской цивилизации, 2014.