Jazykový humor lékařů
Název práce v češtině: | Jazykový humor lékařů |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Medical Doctors’ Language Humour |
Klíčová slova: | lexikální sémantika|významové změny|metafora|metonymie|jazyková interference|lékařský termín|komunikační kompetence|jazykový humor |
Klíčová slova anglicky: | lexical meaning|shifts of meaning|metaphor|metonymy|language interference|medical term|communicative competence|language humour |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 30.03.2017 |
Datum zadání: | 19.04.2017 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 20.04.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 18.06.2018 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 01.05.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 18.06.2018 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. |
Zásady pro vypracování |
Cílem diplomové práce bude na základě textů vybraných knih (lékařské humorné příběhy a anekdoty) shromáždit repertoár jazykových prostředků, na kterých je založen jazykový humor z lékařského prostředí, a pokusit se o typologii těchto prostředků (metafora, metonymie, rým, faux amis, mezijazykové interference, polysémie, parafráze, narážky, skryté dvojsmysly apod.). Metodologickým východiskem práce bude vymezení lexikálněsémantických a pragmatických pojmů na základě příslušné odborné lingvistické literatury, tedy především poměru k (jazykovému) znaku: vztahy znak – znak a znak – uživatel budou dále využity jako základní hlediska třídění jazykového materiálu. Vymezené typy lexikálních významů budou sledovány z hlediska jejich realizací v komunikátu a posuzovány ve vztahu k jazykovému humoru. Vzhledem k tematice textů bude potřebné posuzovat ne/kompetence jednak jejich čtenářů (jejich vstupní předpokladové báze), jednak lékaře a pacienta v rámci textu (anekdoty – častým schématem je dialog lékaře a pacienta), tedy komunikační kompetence vnitrotextové. Komunikační kompetence se týkají zejména (ne)znalosti lékařských termínů a latiny, jejichž proměny v komunikaci vedou k humoru založenému na jazyce. Uvedené analýzy budou základem charakteristiky jazykového humoru z lékařského prostředí a vymezení jeho specifičnosti. |
Seznam odborné literatury |
Literatura: BEČKA, J.V.: Komika a humor v jazyce. Naše řeč 30, 194, č. 4–5, 6–7, s. 71–78, 111–120. BEČKA, J.V.: Metafora ve větě. In: Naše řeč 54, 1971, č. 1, s. 1–14. HOMOLÁČ, J.: Aluze v slovesných textech uměleckých (Úvaha pojmoslovná). Slovo a slovesnost 50, 1989, s. 288–294. BORECKÝ, V.: Teorie komiky. Praha: Hynek 2000. BROUK, B.: Jazyková komika. Praha: Václav Petr 1941. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E.: Současná stylistika. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. DVORSKÝ, L.: Repetitorium jazykové komiky. Praha: Novinář 1984. FILIPEC, J. – ČERMÁK, F.: Česká lexikologie. Praha, Academia 1985. HAUSENBLAS, K.: Výstavba jazykových projevů a styl. Praha: UK, 1971. HONZÁK, R.: Komunikační pasti v medicíně: praktický manuál komunikace lékaře s pacientem. 2., dopl. vyd. Praha: Galén, 1999. LOTKO, E.: Zrádná slova v polštině a češtině. Olomouc: Univerzita Palackého, 1987. MACUROVÁ, A.: Kód a kontext interpretace (Poznámky k charakteru interpretací komunikovaných v procesu společenského sdělování). Slavica Pragensia 32, 1990, s. 159–164. MACUROVÁ, A.: Komunikace ve slovesném textu, slovesný text v komunikaci. In: Macurová, A. – Mareš, P.: Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. AUC, Praha 1993, s. 11–61. MAREŠ, P.: „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti. Praha: Karolinum, 2003. Zdroje: ALARICH: Medicina v županu. 3. vyd. Praha: Alois Srdce, 1938. 178 s. Srdcovy knihy dobré nálady; sv. 14. BARTŮNĚK, P.: Další prosím--!: téměř 500 historek ze světa operačních sálů, poslucháren a ordinací, téměř 500 převážně úsměvných příběhů ze života lékařů, mediků, zdravotních sester a pacientů. Břeclav: Presstempus, 2003. BARTŮNĚK, P.: Smích na recept. Líbeznice: Víkend, 1996. BARTŮNĚK, P.: Smích z poslucháren. Praha: Magnet-Press, 1991. BARTŮNĚK, P.: Svěřte se odborníkovi – to se nasmějete! Praha: Makropulos, 1999. KÁŠ, S.: Antologie českého medicínského humoru. Praha: Avicenum, 1988. KÁŠ, S.: Aeskulap se směje a léčí po dobrém: obory konzervativní, aneb ti, co léčí pilulkami, injekcemi, kladívkem a mastičkami. Praha: Scientia medica, 1992. KÁŠ, S.: Čeští lékaři – spisovatelé. Olomouc: Epava, 2003. KÁŠ, S.: Medailonky českých lékařů – spisovatelů. Triton, 2006. KÁŠ, S.: Humor s Aeskulapem: dosud nepublikované povídky. Praha: Grada, 1996. PTÁČEK, R. – BARTŮNĚK, P. a kol.: Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, 2011. PUCHMAYER, V. – BARTŮNĚK, P.: Bojovník proti bolesti: sedmdesát úsměvných i vážných historek ze života klasika českého lékařství Bohumila Prusíka. Praha: Avicenum, 1986. |