Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti

• Název práce v češtině: Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
• Název v anglickém jazyce: Return of Baťa Lost: Post-socialist Transformation of Czech Cultural Memory
• Klíčová slova: Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
• Klíčová slova anglicky: Baťa, transformation, post-socialism, memory studies, cultural memory, contemporary history
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.03.2017
• Datum zadání: 20.03.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.03.2017
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.05.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jan Randák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní – sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu.

Seznam odborné literatury

ERLL, Astrid: Memory in culture, Basingstoke, Palgrave Macmillan, 2011.
GJURIČOVÁ, Adéla a kol.: Rozděleni minulostí: vytváření politických identit v České republice po roce 1989, Praha, Knihovna Václava Havla, 2011.
HOLÝ, Ladislav: Malý český člověk a skvělý český národ: národní identita a postkomunistická transformace společnosti, (překlad Zdeněk Uherek), Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), 2010.
KANSTEINER, Wulf: Finding Meaning in Memory: A Methodological Critique of Collective Memory Studies, In: History and Theory, 2002, 41(2), 179-197.
KOPEČEK, Michal, WCIŚLIK, Piotr (ed.): Thinking through transition: liberal democracy, authoritarian pasts, and intellectual history in East Central Europe after 1989, Budapest, Central European University Press, 2015.
OLICK, Jeffrey K.: From Collective Memory to the Sociology of Mnemonic Practices and Products, In: ERLL, Astrid, NÜNNING, Ansgar (ed.): Cultural memory studies: an international and interdisciplinary handbook, Berlin, Walter de Gruyter, 2008.