Turecká komunita v Sarajevu po roce 1995
Název práce v češtině: | Turecká komunita v Sarajevu po roce 1995 |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Turkish Minority in Sarajevo after 1995 |
Klíčová slova: | turecká menšina, Bosna, Sarajevo, neoosmanismus, migrace |
Klíčová slova anglicky: | Turkish minority, Bosnia, Sarajevo, Neo-Ottomanism, migration |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 07.02.2017 |
Datum zadání: | 10.02.2017 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 07.03.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 30.05.2018 13:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 25.04.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 30.05.2018 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Turecká komunita v Sarajevu po roce 1995 V roce 1991 žilo v Bosně okolo 300 Turků, o dvacet let později jejich počet vzrostl na odhadovaných 50 000. Co stojí za tímto nárůstem? Jaké jsou důvody a motivace jejich přesídlení z Turecka? V mé práci se pokusím přiblížit tureckou komunitu žijící v Sarajevu. Budu zkoumat nejen jejich motivaci k přesídlení, ale i jejich vztah k bosenskému státu, jejich sociální a ekonomické zázemí, jazykovou praxi i např. volnočasové aktivity. Práce bude rozdělena do tří částí. V prvním celku se budu zabývat historickým vývojem Bosny a Hercegoviny od počátků Osmanské správy až k jejímu konci. Opírat se budu o současnou historiografickou literaturu české, balkánské a anglosaské provenience. V druhé části se budu zabývat posílením ekonomických vztahů Turecka a Bosny a Hercegoviny po roce 1995 a s tím spjatým počátkem migrace Turků do Bosny a Hercegoviny. Zdrojem mi budou odborné politologické a ekonomické práce. Třetí část bude věnována samotnému terénnímu výzkumu na základě dotazníku předkládaným zástupcům komunity. Tuto problematiku není možné podložit přesnými čísly a oficiálními statistikami. Přestože nedávno byly zveřejněny konečné výsledky tři roky starého sčítání lidu, počet turecké komunity se nedozvíme, jelikož kolonka etnické a národnostní příslušnosti není, kromě třech konstitutivních národů, ve finální zprávě specifikována. V práci budu uplatňovat metody historické, sběr a analýzu relevantních textů, tj. textů, které se tematicky vztahují k turecko-bosenským vztahům. Ve vlastním výzkumu se budu zabývat komunitou sarajevských Turků, kde budu kombinovat metodu pozorování, rozhovorů s představiteli organizací, zastupujících a/nebo sdružujících tureckou minoritu, tak i s běžnými obyvateli. Sarajevo jsem si zvolil z důvodu mého tříměsíčního studijního pobytu, a také proto, že předpokládám, že Sarajevo je centrem komunity s největším počtem organizací a hustotou osídlení. |
Seznam odborné literatury |
Vybraná bibliografie DEMIRTAS, Birgul. Turkey and the Balkans : Overcoming Prejudices, Building Bridges and Constructing a Common Future. Peceptions : Journal of International Affairs. Summer 2013, vol. XVIII, no. 2, s. 163-184. Dostupný také z WWW: <http://sam.gov.tr/turkey-and-the-balkans-overcoming-prejudices-building-bridges-and-constructing-a-common-future/> HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. 2. vyd. Praha : Portál, 2005. IMAMOVIĆ, Mustafa. Historija Bošnjaka. Sarajevo : Bošnjačka zajednica kulture, 1998. HLADKÝ, Ladislav. Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno : Masarykova univerzita v Brně ; Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2005. MITROVIĆ, Marija. Turkish Foreign Policy towards the Balkans : The influence of traditional determinants on Davutoglu’s conception of Turkey - Balkan Relations, GeT MA Working paper NO. 10, 2014. Department of Social Sciences, Humboldt-Universität zu Berlin. Dostupný také z WWW: <http://edoc.hu-berlin.de/series/getmaseries/> Popis stanovništva, domaćinstava, kućanstava i stanova u Bosni i Hercegovini 2013 k 15.10.2013. Sarajevo:Federalni zavod za statistiku, 2016. Dostupný také z WWW: <http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf> TODOROVA, Marija. Imagining the Balkans. Oxford : Oxford Univesity Press, 1997. ŽÍLA, Ondřej. „Jedna si jedina moja domovina?“ Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2013. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2014. |