Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 117, PC prezentace. Rezervace této místnosti nejsou v evidenci SIS. Pro informace volejte paní Váňov
Datum odevzdání elektronické podoby:
10.04.2018
Datum proběhlé obhajoby:
27.06.2018
Oponenti:
doc. JUDr. Radim Seltenreich
Předběžná náplň práce
Tato magisterská práce je výsledkem snahy o analýzu Witenagemotu, anglosaského zemského shromáždění, a to především jeho ústavních funkcí a vztahu k anglickému panovníkovi v průběhu své existence od 7. do 11. století. Na začátku se práce zabývá etymologií a vymezením termínu Witenagemot, kterým je shromáždění označováno nejen v dobových pramenech, ale také v anglické historiografii. Dále kritickým zhodnocením dobových pramenů a dostupné anglické odborné literatury rozebírá v příslušných kapitolách původ, vývoj, organizaci a základní funkce anglosaského zemského shromáždění v anglickém království. V těchto kapitolách je kladen důraz zejména na vydávání anglosaských listin, privilegií a patronátů, na udělování prelatur a jmenování do šlechtických stavů a úřadů, na výkon spravedlnosti a na tvorbu anglosaských zákoníků jako významného pramene anglosaského práva. Práce se dále zabývá právem shromáždění volit panovníka a jeho významem pro utváření anglosaského práva ve vztahu k panovníkovi v rámci anglického ústavního vývoje na sklonku a po zániku samotného shromáždění v druhé polovině 11. století. Pozornost je zde věnována především ke způsobu, jakým právo volit panovníka bylo využito k trvalé změně anglosaského práva a postavení anglického krále v kritických chvílích anglického státu v průběhu 11. století. V závěru se pak pod tíhou dobových událostí a sledováním určité linky ústavního vývoje, především za vlády posledních anglosaských panovníků Æthelreda II., Knuta I. Velikého a Edwarda III. Vyznavače snaží obhájit stanovisko, které označuje Witenagemot za zakladatele anglické ústavní tradice, která ovlivnila pozdější politický vývoj směřující k vyhotovení Magny charty a vzniku prvního anglického parlamentu Šimona z Monfortu na základě Oxfordských a Westminsterských klauzulí roku 1258.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This master's thesis is the result of an effort to analyse Witenagemot, the Anglo-Saxon medieval assembly in terms of its constitutional functions and its relationship to the English monarch during its existence from the 7th to the 11th century. In the beginning, the work deals with etymology and the definition of the term Witenagemot, which is cited not only in historical sources but also in English historiography. Furthermore, through critical analysis of historical sources and available English literature, the work discusses Witenagemot's origins, development, organization and basic functions in dedicated chapters. In these chapters, particular emphasis is placed on the drafting of Anglo-Saxon charters conferring privileges and patronages, on the appointment of prelates and nobility, on the exercise of justice, and on the creation of Anglo-Saxon law codes as an important source of Anglo-Saxon law. The thesis also deals with the right of the assembly to elect the king and its significance for the formation of Anglo-Saxon law within the framework of the English constitutional development at the end and after the dissolution of the assembly itself in the second half of the 11th century. Attention is paid here, above all, to the way in which the right to elect the king was used to permanently alter Anglo-Saxon law and the status of the King of England in the critical moments of the English state during the 11th century. In the end, under the weight of historical evidence being able to trace a certain line of constitutional development, especially during the reign of the last Anglo-Saxon rulers Æthelred II, Canute I. and Edward III. the Confessor, the work attempts to defend the position that sees Witenagemot as the founder of the English constitutional tradition. The tradition which eventually led to the elaboration of Magna Carta and the emergence of the first English parliament.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.