Kvalita spánku ve starším věku

• Název práce v češtině: Kvalita spánku ve starším věku
• Název v anglickém jazyce: Sleep quality of older adults
• Klíčová slova: spánek|kvalita spánku|nespavost|únava|denní spavost|starší věk
• Klíčová slova anglicky: sleep|quality of sleep|insomnia|fatigue|daytime sleepiness|older age
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.11.2016
• Datum zadání: 10.11.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.12.2016
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2017 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.07.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Markéta Niederlová, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Daniela Urbaczka Dudysová, M.A.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se zabývá subjektivně vnímanou kvalitou spánku, jejími souvislostmi, únavou, denní spavostí, a výskytem nespavosti ve starším věku.
Pozornost je věnována psychologickým metodám měření spánku a jejich srovnání s objektivními metodami (polysomnografií, aktigrafií). Teoretická část práce vychází ze současných výzkumů na téma kvality spánku, věnuje se psychologickým faktorům, které ve starším věku přispívají ke snižování či zvyšování kvality spánku. V souvislosti s kvalitou spánku je pozornost věnována také výskytu nespavosti ve starším věku ve srovnání s lidmi mladšího věku a možnostem zvyšování kvality spánku. Součástí teoretické části je přehled objektivních a subjektivních metod měření kvality spánku a dalších spánkových charakteristik. Výzkumná část práce je rozdělena na dvě části. První část srovnává kvalitu spánku, denní spavost, únavu a výskyt nespavosti u mladších a starších osob. Vychází z dat z dotazníků PSQI (Pittsburgh Sleep Quality Index), FSS (Fatigue Severity Scale), ESS (Epworth Sleepiness Scale) a ISI (Insomnia Severity Index). Druhá část studie ověřuje validitu dotazníkových metod (PSQI, ISI, FSS, ESS) a spánkových deníků u starší populace srovnáním s objektivním měřením spánku (polysomnografií, aktigrafií). Zároveň toto srovnání objektivních a subjektivních dat přináší poznatky o nejdůležitějších ukazatelích a faktorech, které se podílejí na subjektivně vnímané kvalitě spánku.

Výsledky této diplomové práce přispějí k rozšíření znalostí o zmíněných aspektech spánku u starší populace a lepšímu zacílení léčby nespavosti a snížené kvality spánku na základě psychologických diagnostických metod měření spánku.

Seznam odborné literatury

Buysse, D.J., Reynolds, C.F., Monk, T.H., Berman, S.R., Kupfer, D.J.(1989). The Pittsburgh Sleep Quality Index: a new instrument for psychiatric practice and research. Psychiatry Research; 28: 193–213.

Crowley, K. (2011). Sleep and sleep disorders in older adults. Neuropsychology review, 21(1), 41-53.

Johns, M.W. (1991). A new method for measuring daytime sleepiness: the Epworth sleepiness scale. Sleep; 14: 540–5.

Krueger, J. M., Frank, M. G., Wisor, J. P., & Roy, S. (2016). Sleep function: Toward elucidating an enigma. Sleep Medicine Reviews, 28, 46-54.

Kryger, M. H., Roth, T., & Dement, W. C. (2000). Principles and practice of sleep medicine (3rd ed.). Philadelphia: Saunders.

Ohayon, M. M., Carskadon, M. A., Guilleminault, C., & Vitiello, M. V.(2004). Meta-Analysis of Quantitative Sleep Parameters From Childhood to Old Age in Healthy Individuals: Developing Normative Sleep Values Across the
Human Lifespan. Sleep: Journal Of Sleep And Sleep Disorders Research, 27(7), 1255-1273.

Plháková, A. (2013). Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití. Praha: Portál.