Baudelairovy "estetické kuriozity"

• Název práce v češtině: Baudelairovy "estetické kuriozity"
• Název v anglickém jazyce: Baudelaire´s "aesthetic curiosities"
• Klíčová slova: Charles Baudelaire|19. století|Walter Benjamin|modernost|výtvarné umění
• Klíčová slova anglicky: Charles Baudelaire|19th century|modernity|Walter Benjamin|art
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra estetiky (21-KEST)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Helena Jarošová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.10.2016
• Datum zadání: 18.10.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.10.2016
• Datum a čas obhajoby: 31.01.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.12.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 31.01.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Předmětem této práce je shrnout estetické postoje Charlese Baudelaira, přičemž opírat se budu převážně o Baudelairovy teoretické spisy na pomezí kritických úvah o umění a záznamů měnící se společnosti. K interpretaci těchto úvah je nezbytné porozumět době, v níž vznikly. Ocitáme se v polovině devatenáctého století, scénou budiž Paříž coby jedna z prvních světových metropolí. Tato tíživá, industrializující se metropole, jež v té době prodělávala mnoho urbanistických změn, se umělcům doslova měnila před očima.

Coby nejklíčovější zdroj Baudelairových úvah mi poslouží jeho „salony“ o umění a esej Malíř moderního života z roku 1863, v němž, kromě jiného, Baudelaire definuje pojem modernita. “Potěšení, jež nám dává zobrazení přítomnosti, pramení nejen z krásy, do níž se může halit, nýbrž také z její podstatné vlastnosti jako přítomnosti.” poznamenává Baudelaire v úvodu eseje. Obrací se tedy k přítomnosti, proměnlivým a pomíjivým scénám moderního života, které by měl umělec zachytit. Umělec by se měl stát součástí davu a středem světa, měl by se toulat proudícím velkoměstem, udivovat a obdivovat se mu a vášnivě nazírat na každý detail.

Ve druhé části práce se pokusím na Baudelaira nahlédnout optikou estetické teorie století dvacátého. Vycházet budu především z textů Waltera Benjamina, jenž Baudelairovi věnoval celou sbírku esejí a spatřoval v něm prvního moderního spisovatele. Na Baudelairových poznatcích ilustruje postoje k urbanismu a modernitě. Úvahy tak přesahují uměleckou teorii a slouží jako reflexe dobových společenských změn, nepostrádajících relevanci ani pro století dvacáté.

Seznam odborné literatury

Ch. Baudelaire: Úvahy o některých současnících. Praha: Odeon. 1963
Ch. Baudelaire: Důvěrné deníky. Praha: KRA. 1993
W. Benjamin: Teoretické pasáže. Praha: Oikoymenh. 2011
W. Benjamin: Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon. 1979
W. Benjamin: The Arcades Project. Cambridge: The Harvard University Press. 1999
T. Gautier: Charles Baudelaire. Praha: Nakladatelství Aloise Srdce. 1919
J. Crary: Technics of the Observer: On Vision and the Modernity in the 19th Century. Cambridge, MA: MIT. 1990.
S. F. Eisenman: Nineteenth Century Art: A Critical History. London: Thames & Hudson. 2007
T. J. Clark: The Painting of Modern Life: Paris in the Art of Manet and His Followers. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1985.
O. Levý: Baudelaire, jeho estetika a technika. Brno: Filosofická fakulta M. U. 1947
I. Kant: Kritika soudnosti. Praha: Oikoymenh. 2015
T. Adorno: Estetická teorie. Praha: Panglos. 1997
F. Frascina, Ch. Harrisson: Modern Art and Modernism: A Critical Anthology. New York: SAGE Publications Ltd. 1982