Náboženská svoboda v demokratickém právním státě

• Název práce v češtině: Náboženská svoboda v demokratickém právním státě
• Název v anglickém jazyce: Religious Freedom in Democratic Rule of Law State
• Klíčová slova: náboženství, demokratický právní stát, náboženská svoboda
• Klíčová slova anglicky: religion, democratic rule of law state, religious freedom
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Helena Hofmannová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.10.2016
• Datum zadání: 02.10.2016
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.10.2016
• Datum a čas obhajoby: 29.05.2020 10:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, m. č. 38.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.12.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 29.05.2020
• Oponenti: doc. JUDr. Pavel Molek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Disertační práce se věnuje tématu náboženské svobody v demokratickém právním státě, a to konkrétně z pohledu ústavní teorie, lidskoprávní teorie a dále pak reflektuje vybrané aktuální problémy ochrany náboženské svobody v kontextu západních společností. Představuje tak příspěvek do domácí diskuse v právním diskursu, který se na otázky náboženské svobody tradičně soustředí spíše okrajově.
V oblasti ústavní teorie si klade otázku, jaká je obecná vazba mezi konceptem moderního státu a náboženstvím, resp. mezi konceptem demokratického právního státu a náboženstvím. Na uvedený problém hledá odpověď prostřednictvím systémové teorie, která pojímá stát i náboženství jako sociální systémy, jejichž základní diferenciace spočívá v odlišení sakrálního a profánního. Jejich mezní konflikt je pojímán jako spor o suverenitu, který je však v prostředí demokratického právního státu vyrovnáván především prostřednictvím institutu náboženské svobody. Na pozadí uvedeného práce mapuje rozvoj moderního konstitucionalismu a jeho vztah k náboženství, jakož i formuluje základní pozici náboženství v soustavě demokratického právního státu.
Lidskoprávní část práce přibližuje problém náboženství ve smyslu náboženské svobody. Především analyzuje jednotlivé principy tvořící koncept náboženské svobody (též ve vztahu k principu rovnosti) a tyto dává do souvislost s tzv. ústavně-politickými principy vztahu státu a náboženství, tj. principem specifické a obecné preference, principem neutrality a principem laicity. Povaha ústavně-politických principů je ilustrována na případu čtyř vybraných zemí Evropy a na základě uvedené komparatistiky je hodnocen jejich vliv na kvalitu ochrany náboženské svobody samotné.
Poslední část práce se věnuje dvěma vybraným aspektům stávajícího problematického vztahu státu a náboženství v západních společnostech. Poukazuje na lidskoprávní a politické problémy, které plynou z komplikovaného vztahu liberální demokracie a náboženství, jakož i na problematické postavení islámu v západních společnostech. V jednotlivých aspektech práce navrhuje dílčí řešení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The dissertation deals with the topic of religious freedom in a democratic rule of law state, namely from the perspective of constitutional theory and human rights theory as well as it reflects selected current problems of religious freedom protection in the context of Western societies. It thus contributes to the domestic legal discourse which traditionally focuses on religious freedom issues rather marginally.
In the area of constitutional theory, it attempts to answer the question of general link between the modern state and religion, and the concept of a democratic rule of law state and religion. It seeks answers through a system theory conceiving both the state and religion as social systems whose fundamental differentiation is between sacred and profane. Their extreme conflict is conceived as a dispute over sovereignty, which is, in the reality of a democratic rule of law state, settled primarily through the institute of religious freedom. Based on this the thesis maps the development of modern constitutionalism and its relation to religion and formulates the basic position of religion in the system of a democratic rule of law.
The second part of the thesis focuses on the position of religion through the human rights discourse. It chiefly analyses individual principles constituting the concept of religious freedom (also in relation to the principle of equality) and links them to the so-called constitutional-political principles governing the general relationship between the state and religion, i.e. the principle of specific and general preference, the principle of neutrality and the principle of laity. The nature of constitutional-political principles is illustrated by four selected European countries and their impact on the quality of religious freedom protection itself, which is based on the above-mentioned comparative findings.
The last part of the thesis is devoted to the two selected aspects of the current problematic relationship between the state and religion in Western societies. It points to human rights and political problems that arise from the complicated relationship between liberal democracy and religion, as well as the problematic position of Islam in Western societies. The thesis proposes partial solutions in particular aspects.