Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Role hudby v emoční regulaci
Název práce v češtině: Role hudby v emoční regulaci
Název v anglickém jazyce: The Role of Music in Emotion Regulation
Klíčová slova: hudba|emoce|emoční regulace|regulace nálady
Klíčová slova anglicky: music|emotion|emotion regulation|mood regulation
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 22.09.2016
Datum zadání: 22.09.2016
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 11.10.2016
Datum a čas obhajoby: 04.09.2019 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:31.07.2019
Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2019
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: prof. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D.
 
 
 
Konzultanti: Mgr. Cyril Kaplan, Ph.D.
Mgr. Ondřej Vaníček
Zásady pro vypracování
Cílem diplomového projektu bude zkoumat roli hudby v emoční regulaci. Diplomová práce bude mít teoreticko-výzkumný charakter a bude se zabývat vztahem hudby, emocí a emoční regulace z pohledu obecné psychologie, neuropsychologie a psychofyziologie. Práce bude reflektovat současný trend přesunu zájmu od kognice k emocím - se zaměřením na jejich regulaci, a propojí ho s hudbou, jež je s emocemi velmi těsně spjata. Hudba a zejména její poslech zde bude představovat možný prostředek k regulaci emocí.

V rámci empirické části bude realizována dotazníková studie, a to na zdravé dospělé populaci, kdy bude zkoumána hudba jako možný nástroj emoční regulace. Probandům budou předloženy dotazníky týkající se emoční regulace a využití hudby v regulaci nálady. Dále budou zjišťována data týkající se hudební vzdělanosti a životní spokojenosti. Výzkum bude případně doplněn o kvalitativní výstupy.

Výsledky empirické části diplomové práce přispějí k teoretické konceptualizaci emoční regulace pomocí hudby, mohou být dále využity v praxi se zaměřením na regulaci emocí, jako doporučení k možnému způsobu emoční sebe-regulace a také jako podnět pro realizaci navazující studie na toto téma.
Seznam odborné literatury
Borod, J. C. (Ed.), (2000). The Neuropsychology of Emotion. Oxford: Oxford University Press.

Davidson, R. J., Scherer, K. R., & Goldsmith, H. H. (Eds.), (2003). Handbook of Affective Sciences. Oxford: Oxford University Press.

Gross, J. J. (1998). The Emerging Field of Emotion Regulation: An Integrative Review. Review Of General Psychology, 2(3), 271-299.

Gross, J. J., & John, O. P. (2003). Individual differences in two emotion regulation processes: Implications for affect, relationships, and well-being. Journal Of Personality And Social Psychology, 85(2), 348-362. https://doi.org/10.1037/0022-3514.85.2.348

Gross, J. J. (2007). Handbook of emotion regulation. New York: Guilford Press.

Juslin, P. N., & Sloboda, J. A. (2011). Handbook of music and emotion: Theory, research, applications. Oxford: Oxford University Press.

Koelsch, S. (2009). A neuroscientific perspective on music therapy. Annals of the New York Academy of Sciences, 1169(1), 374-384.

Moore, K. S. (2013). A systematic review on the neural effects of music on emotion regulation: implications for music therapy practice. Journal Of Music Therapy, 50(3), 198-242.

Saarikallio, S. H. (2008). Music in mood regulation: Music in mood regulation. Musicae Scientiae, 12(2), 291-309.

Thoma, M. V., Ryf, S., Mohiyeddini, C., Ehlert, U., & Nater, U. M. (2012). Emotion regulation through listening to music in everyday situations. Cognition & Emotion, 26(3), 550-560.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK