Nietzscheho nešťastné vědomí a asketické ideály v Hegelově Fenomenologii ducha
Název práce v češtině: | Nietzscheho nešťastné vědomí a asketické ideály v Hegelově Fenomenologii ducha |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Nietzsche's unhappy consciousness and ascetic ideals in Hegel's Phenomenology of Spirit |
Klíčová slova: | Hegel|Nietzsche|asketické ideály|nešťastné vědomí|transcendence|negace|zprostředkování|duchovnost |
Klíčová slova anglicky: | Hegel|Nietzsche|ascetic ideal|Unhappy consciousness|transcendence|negation|mediation|spirituality |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 20.09.2016 |
Datum zadání: | 20.09.2016 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 27.09.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 04.09.2018 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 03.08.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 04.09.2018 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Dr. phil. habil. Jindřich Karásek, Dr. |
Zásady pro vypracování |
V práci se zaměřím na srovnání toho, co Nietzsche nazývá „asketickými ideály“, a „nešťastného vědomí“, jak je prezentováno v Hegelově Fenomenologii ducha. Oba filosofové shodně kritizují vědomí, které chce překonat samo sebe jakožto jednotlivé, konečné, ke světu obrácené a smyslové, a to tak, že se vztáhne k něčemu neměnlivému mimo sebe. Takové vědomí je rozpolcené, neboť se domnívá, že má svou podstatu mimo sebe. Oba myslitelé ovšem předkládají svou kritiku v odlišných kontextech a s odlišnými cíli. Nejprve se tedy pokusím obě pojetí představit a zasadit do příslušného kontextu a následně je porovnat a vypracovat podobnosti i odlišnosti, které mohou na obě pojetí vrhat nové světlo. |
Seznam odborné literatury |
Primární literatura: HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Phänomenologie des Geistes. Hamburg: Felix Meiner, 1952. HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Vorlesungen über die Philosophie der Religion. Teil 1, Einleitung in die Philosophie der Religion: Der Begriff der Religion. Hamburg: Meiner, 1993. NIETZSCHE, Friedrich. Also sprach Zarathustra. 1-4. Berlin: Gruyter, 1999. NIETZSCHE, Friedrich. Der Fall Wagner: Götze-Dämmerung ; Der Antichrist ; Ecce homo ; Dionysos-Dithyramben ; Nietzsche contra Wagner. Berlin: Gruyter, 1999. NIETZSCHE, Friedrich. Jenseits von Gut und Böse: Zur Genealogie der Moral. Berlin: Gruyter, 1999. NIETZSCHE, Friedrich. Morgenröte: Idyllen aus Messina ; Die fröhliche Wissenschaft. Berlin: Gruyter, 1999. Sekundární literatura: BUTLER, Judith. The Psychic Life of Power: Theories in Subjection. Stanford: Stanford University Press, 1997. CHRISTENSEN, Darrel E. Hegel and the Philosophy of Religion. Tha Hague: Martinus Nijhoff, 1970. DUDLEY, Will. Hegel, Nietzsche, and Philosophy: Thinking Freedom. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. FINK, Eugen. Nietzsches Philosophie. Stuttgart: Kohlhammer, 1992. HYPPOLITE, Jean. Genesis and Structure of Hegel's Phenomenology of Spirit. Evanston: Northwestern University Press, 1979. LÖWITH, Karl. Von Hegel zu Nietzsche: der revolutionäre Bruch im Denken des neunzehnten Jahrhunderts. Frankfurt a. M.: Fischer, 1969. KEENAN, Dennis King. Hegel and Contemporary Continental Philosophy. New York: State University of New York Press, 2004. KOUBA, Pavel. Nietzsche: filosofická interpretace. Praha: OIKOYMENH, 2006. WILLIAMS, Robert R. Tragedy, Recognition, and the Death of God. Studies in Hegel and Nietzsche.Oxford: Oxford University Press, 2012. |